Městské divadlo Děčín
Gustav Pilz
alias Zur Stadt Dresden, Varieté Stadt DresdenTeplická 75 | |
ukaž na mapě | http://www.divadlodecin.cz/ |
významné události
V roce 1995 začala zásadní proměna budovy v reprezentativní stánek umění. V první fázi rekonstrukce byl zcela přestavěn vstupní areál s novým architektonickým a barevným řešením průčelí, úpravy zasáhly rovněž jeviště a výrazně povýšily estetiku hlediště. V roce 1998 byla ukončena druhá část rekonstrukce, která rozšířila především společenské prostory. V původní budově vznikl foyer s využitím jako výstavní síň. Přilehlý trakt dvou budov (kdysi restaurace a hotel) byl stavebně propojen s divadlem a rozšířil prostory o Komorní sál, který je nejen přestávkovým rozptylovým prostorem, ale svým technickým vybavením umožňuje pořádání komorních i experimentálních představení či koncertů.
lidé
historie
Podmokelská pivovarská společnost, která patřila hraběti Františku Thunovi, nechala postavit několik budov hotelu Zu Stadt Dresden s restaurací a se sálem pro varieté. Stavba budovy podle projektu G. F. Pilze byla dokončena v roce 1901 pod vedením stavitele Schikentanze. Společnost předala nemovitost do pronájmu a v sále se kromě divadelních aktivit pořádaly také koncerty, plesy, veřejná shromáždění a později i filmové projekce.
Patrový sál o rozměrech 17 metrů na 12 metrů měl rovnou podlahu s podlouhlými restauračními stoly. Jeho charakter byl formován v novobarokním duchu s bohatou štukovou výzdobou. Po obou stranách přízemí se otevíraly skrze segmentové oblouky prostory přísálí, která byla osvětlována okny. Pilíře byly osazeny sochami. Nad osou oblouků nesly konzole balkón. V rozích sálu byly vyvedeny slepé kartuše. Přízemí jevištního portálu bylo sevřeno sloupy s jónskou hlavicí, na které byl nasazen složený oblouk. V jeho středu nesli dva andělé znak. Do hlediště se tlačila mělká předscéna na segmentovém půdoryse.
V roce 1918 koupil budovu ředitel divadelní společnosti G. F. Pilz a zaměřil provoz na organizaci stagionové scény. V tomtéž roce nechal přistavět jeviště s provazištěm, kde byly nainstalovány tahy. V roce 1939 prodal Pilz divadlo městu. To pak bylo organizačně propojeno s divadlem v Ústí nad Labem.
Po druhé světové válce bylo veškeré německé obyvatelstvo vyhnáno a budova připadla do majetku města. Menší úpravy proběhly v letech 1945 a poté 1948 a 1949. Divadlo sloužilo místním ochotnickým spolkům a zájezdním představením. V roce 1954 bylo divadlo administrativně podřízeno pod Dům osvěty. Následující rok se rozhodlo o rekonstrukci budovy a rozšíření jeviště, samotné práce byly ovšem zahájeny až v roce 1962 a téhož roku dokončeny pod dozorem stavitele Maglena. Upravené divadlo se stalo součástí Kulturního a společenského střediska. V sále bylo k dispozici 510 míst k sezení a bylo zde orchestřiště pro maximálně 28 hudebníků. Od šedesátých let slouží sál i Děčínskému symfonickému orchestru.
V osmdesátých letech se výrazně zhoršil stav budovy. Některé renovační práce byly provedeny v roce 1991. Divadlo se v roce 1992 oddělilo od Kulturního a společenského střediska a získalo nezávislou právní subjektivitu. Mezi lety 1995 až 1998 se také uskutečnila rekonstrukce bez přerušení provozu. Nejprve byly přestavěny vstupní prostory a nově upraveno průčelí budovy. Byly rekonstruovány tahy a jeviště bylo rozšířeno přístavbou v zadní části a úpravou chodeb. Na místě mírné elevace v sále byla vybudována nová s větším sklonem a sklopnými sedadly.
V další fázi rekonstrukce byly využity budovy, které dříve patřily k hotelu a restauraci, které byly upraveny pro požadavky divadelního provozu a stavebně propojeny s divadlem. V nich byl vybudován Komorní sál pro menší experimentální představení či koncerty. V roce 2004 proběhly další práce, při kterých bylo zákulisí doplněno o zadní jeviště a přistavěny herecké šatny.
Kompozice budov je zasazena do svahu nad Jílovským potokem na okraji historického centra města Děčína. Skládá se z třípodlažní novorenesanční budovy bývalého hotelu, divadelního sálu a moderních přístaveb jako vstupní spojovací článek mezi hlavními trakty a administrativně provozní části budovy na jižní straně.
Hlavní uliční fronta do Teplické ulice je tvořena zmiňovanou budovou hotelu, za níž ustupuje patrová hmota modernistické přístavby na půdorysu kruhové výseče, kde se nachází hlavní vchod krytý markýzou. Na ní navazuje v šíři hlediště patrová linie artikulovaná rytmem polosloupů a prosklených výklenků se segmentovými oblouky, nad jejichž vrcholy jsou v patře umístěny půlkruhové ornamenty. Linie pokračuje v šíři jeviště s rytmem pilastrů a končí vchodem po levé straně. K ní ještě přiléhá moderní patrová přístavba. Linii uzavírá římsa a nízká atika. Za ní je odsazena převýšená hmota jeviště s hledištěm. Jejich plochy jsou členěny naznačenými slepými okny a sdruženými okny, v případě hlediště se zvýrazněným oblouky a klenáky. Na úrovni římsy se vyskytují vzorce s pozdně secesními ornamenty. Do středu hranolu jevištní hmoty je na římsu zasazen pseudobarokní štít, za nímž je náznak mansardové střechy. Hmota hlediště je zakryta mansardovou střechou.
K boční, jižní části jeviště v Chelčického ulici byla přistavěna nevýrazně artikulovaná třípodlažní administrativně provozní přístavba s plochými fasádami. Její přízemí je zvýrazněné světle modrou barvou a v pravém rohu se nachází služební vchod s nájezdní rampou. Vnější vstupní fasády jsou světle hnědě řešené v kombinaci s bílou, která akcentuje kompoziční prvky jako lizény, parapety, ostění, polosloupy,
Do divadla se vchází skrze trojici jednokřídlých dveří do foyer, ve kterém se po levé straně nachází prodej lístků. Točité schody po pravé straně vedou do prvního patra vstupní části, kde se nachází kavárna. Naproti vchodu jsou přístupné šatny a dále průchod do restaurace v bývalé hotelové části. Vlevo za prodejem lístků jsou dvoje dvoukřídlé dveře do ochozu sálu. Jeho střední část přilehlá k zadní části sálu má červené ostění, které slouží jako galerie. Obě jeho boční ramena jsou osvětlována vysokými okny se segmentovými záklenky. Ta bývala kdysi součástí sálu. Na obou jejich koncích se nachází dvoukřídlé dveře do sálu.
Divadelní sál je laděn do odstínů světle hnědě, který spolu se bohatým štukovým ostěním a dalšími ornamentálními prvky v bílé dodává prostoru majestátný výraz podtržený kontrastem s tmavě hnědými elementy ostění v přízemí a červenou oponou a potahy sedadel. Postranní stěny sálu rytmizují masivní pilíře, mezi nimiž jsou po každé straně tři segmentové oblouky. V nich je využito dřevěné ostění tmavější barvy. V ose jejich vrcholů jsou pak nasazeny bohatě zdobené konzole. Sál obepíná ze tří stran balkón se zahnutým profilem. Na jeho poprsni jsou vyvedeny bohaté štukové ornamenty opět v linie osy oblouků. Za elevací je v zádní části hlediště v šíři balkónu jedna vyvýšená lože. Na ní jsou nasazeny dva pilíře, které prochází balkónem. Před jeviště vybíhá předscéna, což bývalo orchestřiště. Jevištní portál je sevřen po každé straně sloupem s kompozitní hlavicí.
Divadlo funguje jako stagionová scéna.
Prameny a literatura:
POKORNÝ, Vít. Devadesát let Městského divadla Děčín: 1918-2008: divadlo Děčín - Děčín divadelní. Děčín: Městské divadlo Děčín, 2009. 62 s. ISBN 978-80-260-1212-2.
JAVORIN, Alfred. Divadla a divadelní sály v českých krajích. I. díl, Divadla. Praha: Umění lidu, 1949. 318 s.Str. 48-49.
DOLEŽAL, Josef: Fakta o vývoji českého ochotnického divadla v děčínském okrese, Podklad pro MČAD, 1998
Autor: Jan Purkert
Jan Purkert:
Divadlo Drak, Divadlo Šumperk, Malé divadlo České Budějovice, Městské divadlo Děčín, Slovácké Divadlo, Stálá divadelní scéna Klatovy, Těšínské divadlo Český Těšín, Národní dům, Pelcovo divadlo Rychnov nad Kněžnou, Dům kultury Žďár nad Sázavou, Divadlo ve Valdštějnské zahradě, Přírodní divadlo Divoká Šárka, Palác Akropolis, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Bytové divadlo Vlasty Chramostové, Boučkovo loutkové divadlo v Jaroměři, Divadlo Lampion, Městské divadlo, Divadlo na Výstavišti, Záloženské divadlo v Chrudimi, Německé divadlo Plzeň, Divadlo Alhambra, Soutěž na Ústřední dům armády, Prozatímní divadlo , Studio dell arte / Solnice, Jiříkovo Divadlo, Městské divadlo Na Poště, Divadlo v hotelu Piast, Divadlo Brandýs nad Orlicí, Divadlo na Nivách, Divadlo v paláci Typos , Lidové divadlo , Kulturní dům DELTA Břeclav, Divadlo Karla Čapka Děčín, Pašijový dům, Městské divadlo, Městské divadlo v Nadsklepí, Divadelní Dvorana, Městské divadlo, Lidové divadlo, Městské divadlo Nový Bor, Jiráskovo divadlo, Městské divadlo, Městské divadlo, Divadlo v Kotcích, Kino Marx, Kulturní dům, Tylovo divadlo, Divadlo Z, Dělnický dům, Soukenické divadlo, Divadlo Krakonoš, HaDivadlo, Německý dům, Kabinet múz, Loutkove divadlo Radost, Besední dům, Divadlo Dialog, Bezbariérové divadlo BARKA, Buranteatr, Klub Starý pivovar, Závodní klub, Divadlo Konvikt, Divadlo 29, Měšťanská beseda, Divadlo Čas, ROX/NOD, Goja Music Hall, La Fabrika, Multikulturní centrum Fabrika, Loutkové divadlo, Hoffmannovo divadlo, Malá Scéna , Městské divadlo, Divadlo v Lidovém Domě, Dům kultury, Kulturní Dům Karlov, Divadlo Boleradice, Dům kultury Metropol, Kulturní epicentrum Bazilika, Klicperův dům, Kulturní dům TRISIA, Divadlo Čtyřlístek, Národní dům, Kulturní dům Petra Bezruče, Multifunkční centrum, Studio Beseda, Městské divadlo, Diod - divadlo otevřených dvěří, Bouda, Klub Dividýlka - Hejtmanský Dvůr, Divadlo Miroslava Horníčka, Národní dům, Zámecké divadlo v Měšicích, České divadlo na Malé Straně v Kajetánském domě, Nové české divadlo v Růžové ulici, Divadlo Polárka, Divadlo Počernice, Reduta, Divadlo v nové radnici, Comoedien-Haus, Divadlo Orfeus, Zámecké divadlo v Duchcově, Městské divadlo, Zámecké divadlo ve Velkých Hošticích, Kulturní dům Akord, Městský Dům Kultury, Comoedien-Haus, Zámecké divadlo v Teplicích, Zámecké divadlo v Třebíči, Zámecké divadlo Holešov, Zámecké divadlo v Jezeří, Zámecké divadlo v Náchodě, Městské kino Jas, Plzeň Jižní předměstí, Kulturní Centrum Zahrada, Lesní divadlo, Kulturní centrum města Týniště nad Orlicí, Klub Cirkus, Zámecké divadlo v Jaroměřici nad Rokytnou, Zámecké divadlo v Jindřichově Hradci, Zámecké divadlo ve Slezských Rudolticích, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Thunovské divadlo, Divadelní studio Marta, Zámecké divadlo v Bystřice pod Hostýnem, Zámecké divadlo v Roudnici, Zámecké divadlo v Žamberku, Zámecké divadlo, Divadlo Kampa, Divadlo Mana, KC Semilasso, Malá scéna, Divadlo Pluto, Divadlo pod lampou, Kulturní dům Peklo, Divadlo Na Kopečku, Divadlo EXIL, Divadlo Gong, Divadlo J. K. Tyl, Kabaretní divadélko Labuť, Divadlo Dobeška, MeetFactory, Divadlo Refektář, Divadlo U Valšů, Kulturní dům Střelnice, Kladenské divadélko, Kulturní středisko Lovoš, Divadlo rozmanitostí, Divadlo Karla Hackera, Kulturní dům Crystal, Labyrint Divadla Drak, Loutkové divadlo Srdíčko, Přerovský Kašpárek, Aréna Na hradbách, Divadlo v radnici, Kabaret Lucerna, Divadlo Tramtarie Olomouc, Scéna loutkového divadla, Kulturní dům Na Rybníčku, Kulturní Centrum, Kulturní centrum, Dům kultury, Kulturní dům, Kulturní centrum Kaskáda v Bílině, Divadlo bez Hranic, Městské kulturní zařízení, Národní dům, Dům Kultury Poklad, Malostranská beseda, Německý dům, Hotel Friml, Lidový dům, Dům kultury, Malá scéna, Dům Kultury, Královské městské národní divadlo, Loutkové divadlo, Divadlo v Růžodole, Dělnický dům, Malé divadlo (staré), Národní dům, Divadlo v Ústavu Choromyslných, Městské divadlo, Hornický dům, Lidový dům, Letní divadlo Budilovo, Divadelní sál, Městský dům, Městské divadlo, Národní dům, Besední dům, Lidový dům, Colloseum, Divadlo Deklarace, Městské divadlo, Národní Dům, Divadlo feriálních osad, Městské divadlo, Tylovo divadlo, Divadelní sál radnice, Divadlo dětí, Katolický dům, Spolkový dům, Záloženský dům, Městské divadlo, Husův sbor, Záloženský dům, Městské divadlo, Divadelní svět loutek, Sokolský dům, Měšťanská beseda, Divadlo v sokolovně, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Elysium, Dělnický dům, Loutkové divadlo Sokola v Praze-Libni, Katolický dům, Royal Theatre and ClubDodatečné informace
Žádné informace nebyly zatím vloženy
přidej data