enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Palác Akropolis

Rudolf V. Svoboda

alias Divadlo města Žižkova (1946 - 1947)
historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1928 | Stavba

(zobrazit)23.1.1928 | Otevření
Při slavnostním otevření byla uvedena Mahenova veselohra Ulička odvahy.
(zobrazit)1948 | Uzavření divadla
Po únoru 1948 bylo divadlo definitivně uzavřeno, sloužilo jako sklad a restaurace jako jídelna pro dělníky a důchodce.

lidé

historie

Činžovní dům s kavárnou a kinosálem v suterénu se začal stavět v březnu roku 1927 podle plánů architekta Rudolfa V. Svobody na jeho pozemku. V únoru 1928 zde proběhla kolaudace. Původní umělecká výzdoba byla dílem akademického malíře Štroffa, který vytvořil výjevy při vznikání Československa a výjevy z divadelního a filmového života kolem sálu v suterénu. Ten byl koncipován víceúčelově jak pro divadlo, tak pro promítání filmů. Vyšší patra obsahovala byty lepší kvality pro střední třídu. Slavnostní otevření nového sálu se konalo 23. ledna 1928 Mahenovou veselohrou Ulička odvahy. Nové divadlo, ležící na tehdejší periferii Prahy, se setkalo s malým zájmem veřejnosti.

 

Stavitel a majitel Svoboda se následně dostal do značných finančních obtíží a celý dům byl exekučně prodán spolku Krematorium (Společnost přátel žehu).

 

V druhé polovině 30. let byl sál rekonstruován a divadlo bylo znovuotevřeno 27. srpna 1939 koncertem orchestru vládního vojska a 3. září dramatizací Jiráskova F. L. Věka. Kvůli bezpečnostním ohledům bylo divadlo po válce uzavřeno a prostory sloužily jako skladiště až do roku 1991, kdy jej převzala divadelní organizace Pražská pětka. Ta nechala mezi léty 1992 – 1995 provést rekonstrukci, na které se podílel architekt David Vávra a výtvarník František Skála, jenž je také autorem pulzujícího oka nad vchodem do restaurace. Sál byl oživen štukovou výzdobou velkoplošných figurálních reliéfů. Práce byly završeny v roce 1995.

 

Z hlavního vchodu se vchází do vestibulu, kde jsou na obou stranách šatny a pokladna pro publikum. Dále vede schodiště dolů na ochoz, z něhož vedou dva vchody do hlediště. Sál s rovnou podlahou je obehnán balkónem se zakřiveným profilem. Prostory jsou propojeny s barem a malou scénou. Prostory slouží pro koncerty, divadlo a festivaly.

 

 

Zdroje a literatura:

 

JAVORIN, Alfred. Divadla a divadelní sály v českých krajích. I. díl, Divadla. Praha: Umění lidu, 1949. 318 s. Str 241.

 

Česká divadla: encyklopedie divadelních souborů. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. Str. 3-4

 

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

pětplustři=