významné události
Budova byla původně sokolovnou, postavena byla roku 1894, vnitřek stavitelem Antonínem Holečkem z Jičína a vnějšek podle Jana Vejrycha. Sokolovny bylo též používáno jako divadelního sálu.
lidé
historie
Sokol byl v Jičíně ustaven na schůzi 5. listopadu 1862. V druhé polovině 19. století došlo rozkvětu jeho aktivit a s přibližujícím se koncem století uvažovali jeho členové, že by si obstarali stálé representativní místo pro svou činnost. Nejprve v roce 1883 jednota koupila staveniště na místě bývalého hostince U Koníčka na Holínském předměstí, to však následně bylo v roce 1888 vyměněno za jiné na Valdickém předměstí východně od centra města a k němu dokoupen další přilehající pozemek.
Architektonickou soutěž na budovu sokolovny se spolku podařilo uspořádat v roce 1889. V ní získal z 15 dodaných projektů první cenu projekt Jana Vejrycha a druhou projekt jičínského stavitele Antonína Holečka. Vítězné návrhy však byly rozhodnutím ze dne 22. 1. 1893 zkombinovány: vnější vzhled měl být vybudován podle Vejrychova návrhu, interiéry podle A. Holečka, který také jako člen spolku zdarma vyhotovil konečné plány. Ty byly následně schváleny sokolskou valnou hromadou. Následujícího roku zvolili sokolové ze svého středu členy nového Stavebního odboru. První stavební práce začaly na jaře 1894 a slavnost položení základního kamene se odehrála v květnu. Provizorně začala být stavba používána již prosinci téhož roku. Dokončena byla o dva roky později v červnu 1896. Celkové náklady stavby dosáhly 35 tisíc zlatých, z čehož 11 083 byly k dispozici na jejím počátku částečně z převedených financí z fondu na stavbu Palackého pomníku. Další finance na stavbu byly získávány především dary členů a výnosů Zábavního odboru spolku.
Jednalo se o patrovou budovu v novorenesančním stylu se symetrickým trojosým průčelím s centrálním risalitem zhruba o šířce jedné třetiny fasády, jehož vchod svíraly čtyři bosované pilíře. První patro středového risalitu bylo zvýrazněno polokruhovým balkónem v šířce vnitřních pilastrů v přízemí. Ty se symetricky zrcadlily v prvním patře jako Jónské sloupy, které podpíraly předsunuté kladí, na němž byl nasazen segmentový nástavec. Před hlavním vchodem byl mírný nájezd, na který zepředu vedly tři schody sevřené dvěma lucernami.
Sál v budově se též používal pro divadlo, neboť již od roku 1899 zde inscenoval představení i dramatický odbor jičínského Sokola. Kolem roku 1906 byly diskutovány plány na úpravu nevyhovujícího jeviště. Projekt na celkovou rekonstrukci tělocvičny předložili architekti Čenský a Pek, ale záměr se v průběhu diskuse proměnil. Nyní měl být vybudován nový sál pro tělocvik jako přístavba k stávající budově a zároveň by stávající sál sloužil také divadlu. 11. června 1911 byly schváleny plánů stavitele Holečka, podle kterých také bylo postaveno jak stálé jeviště, tak přístavba se sálem za divadlem. Následující rok získali sokolové i licenci k provozování biografu. V průběhu první světové války se budova přeměnila na lazaret.
Členové dramatického odboru jičínského Sokola považovali existující podmínky pro divadlo za nevyhovující. Dům byl proto v roce 1925 přestavěn firmou Nekvasil z Prahy podle projektu architekta Čeňka Musila pro potřeby divadla. Sál měl nyní rozměry 24 na 13.6 metrů s celkovou kapacitou 836 míst se 388 sedadly a 150 místy na stání v parteru, 187 sedadly a 75 místy na stání na balkoně a 36 v ložích. Stále byl určen jako víceúčelový také pro taneční zábavy, schůze i tělocvičným produkcím. Proto měl rovnou podlahu s čelním balkonem a galeriemi podpíraným pilíři a polopilíři po stranách sálu. Strop sálu byl rytmizován čtyřmi klenebními pásy. Mezi ním a jevištěm bylo orchestřiště 15 široké a 4,5 hluboké až pro 60 hudebníků. Jeviště o rozměrech 16,15 na 15 m bylo vybaveno točnou a tahy. Instituce byla nazvána Masarykovým divadlem.
V průběhu druhé světové války budovu zabrali Němci. V roce 1948 byla budova znárodněna a od rozpuštěného Sokola přešla pod Tělovýchovnou jednotu Sokol Agrostroj a od roku 1951 pod Tělovýchovnou jednotu Spartak Jičín a přejmenován na Dům osvěty. Mezi lety 1957 a 1958 proběhla oprava ústředního topení a následně mezi lety 1962 -64 oprava elektroinstalace. Rekonstrukce jeviště proběhla mezi lety 1982 a 84. V roce 1985 bylo zařízení přejmenováno na Sdružený klub pracujících. Budova po revoluci připadla městu, které také zde dnes provozuje divadlo.
Prameny a literatura:
JAVORIN, Alfred. Divadla a divadelní sály v českých krajích : 1. díl, Divadla. Praha: Umění lidu, 1949. Str. 78 – 79
MATĚJKA, Ivan: Vzpomínání na amatérské divadlo v Jičíně. In: Noviny Jičínska: Pnpress. Hradec Králové: Pnpress, 1992-2006. ISSN 1210-6062. č. 237, 243, 249, 255.
TOBIÁŠKOVÁ, Michaela. Architektura sokoloven ve východních Čechách [online]. Pardubice, 2014 [cit. 2017-11-26]. Dostupné z: <http://theses.cz/id/9bjwze/>. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. Vedoucí práce doc. Mgr. Pavel Panoch, Ph.D..
MENCL, Jaroslav. Historická topografie města Jičína: dějiny Jičína. Část II. Jičín: Musejní spol., 1948-1949. 532 s., 2 příl.
TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA SOKOL JIČÍN. Památník Sokola Jičínského na oslavu dne 28. června roku 1896: kdy byla svému účelu odevzdána tělocvična "Dům Palackého" za sletu Župy Krkonošské. V Jičíně: Sokol Jičínský, 1896. 32, iv s.
Tágy: První republika, Novorenesance, víceúčelový prostor, Sokol
Autor: Jan Purkert
Jan Purkert:
Divadlo Drak, Divadlo Šumperk, Malé divadlo České Budějovice, Městské divadlo Děčín, Slovácké Divadlo, Stálá divadelní scéna Klatovy, Těšínské divadlo Český Těšín, Národní dům, Pelcovo divadlo Rychnov nad Kněžnou, Dům kultury Žďár nad Sázavou, Divadlo ve Valdštějnské zahradě, Přírodní divadlo Divoká Šárka, Palác Akropolis, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Bytové divadlo Vlasty Chramostové, Boučkovo loutkové divadlo v Jaroměři, Divadlo Lampion, Městské divadlo, Divadlo na Výstavišti, Záloženské divadlo v Chrudimi, Německé divadlo Plzeň, Divadlo Alhambra, Soutěž na Ústřední dům armády, Prozatímní divadlo , Studio dell arte / Solnice, Jiříkovo Divadlo, Městské divadlo Na Poště, Divadlo v hotelu Piast, Divadlo Brandýs nad Orlicí, Divadlo na Nivách, Divadlo v paláci Typos , Lidové divadlo , Kulturní dům DELTA Břeclav, Divadlo Karla Čapka Děčín, Pašijový dům, Městské divadlo, Městské divadlo v Nadsklepí, Divadelní Dvorana, Městské divadlo, Lidové divadlo, Městské divadlo Nový Bor, Jiráskovo divadlo, Městské divadlo, Městské divadlo, Divadlo v Kotcích, Kino Marx, Kulturní dům, Tylovo divadlo, Divadlo Z, Dělnický dům, Soukenické divadlo, Divadlo Krakonoš, HaDivadlo, Německý dům, Kabinet múz, Loutkove divadlo Radost, Besední dům, Divadlo Dialog, Bezbariérové divadlo BARKA, Buranteatr, Klub Starý pivovar, Závodní klub, Divadlo Konvikt, Divadlo 29, Měšťanská beseda, Divadlo Čas, ROX/NOD, Goja Music Hall, La Fabrika, Multikulturní centrum Fabrika, Loutkové divadlo, Hoffmannovo divadlo, Malá Scéna , Městské divadlo, Divadlo v Lidovém Domě, Dům kultury, Kulturní Dům Karlov, Divadlo Boleradice, Dům kultury Metropol, Kulturní epicentrum Bazilika, Klicperův dům, Kulturní dům TRISIA, Divadlo Čtyřlístek, Národní dům, Kulturní dům Petra Bezruče, Multifunkční centrum, Studio Beseda, Městské divadlo, Diod - divadlo otevřených dvěří, Bouda, Klub Dividýlka - Hejtmanský Dvůr, Divadlo Miroslava Horníčka, Národní dům, Zámecké divadlo v Měšicích, České divadlo na Malé Straně v Kajetánském domě, Nové české divadlo v Růžové ulici, Divadlo Polárka, Divadlo Počernice, Reduta, Divadlo v nové radnici, Comoedien-Haus, Divadlo Orfeus, Zámecké divadlo v Duchcově, Městské divadlo, Zámecké divadlo ve Velkých Hošticích, Kulturní dům Akord, Městský Dům Kultury, Comoedien-Haus, Zámecké divadlo v Teplicích, Zámecké divadlo v Třebíči, Zámecké divadlo Holešov, Zámecké divadlo v Jezeří, Zámecké divadlo v Náchodě, Městské kino Jas, Plzeň Jižní předměstí, Kulturní Centrum Zahrada, Lesní divadlo, Kulturní centrum města Týniště nad Orlicí, Klub Cirkus, Zámecké divadlo v Jaroměřici nad Rokytnou, Zámecké divadlo v Jindřichově Hradci, Zámecké divadlo ve Slezských Rudolticích, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Thunovské divadlo, Divadelní studio Marta, Zámecké divadlo v Bystřice pod Hostýnem, Zámecké divadlo v Roudnici, Zámecké divadlo v Žamberku, Zámecké divadlo, Divadlo Kampa, Divadlo Mana, KC Semilasso, Malá scéna, Divadlo Pluto, Divadlo pod lampou, Kulturní dům Peklo, Divadlo Na Kopečku, Divadlo EXIL, Divadlo Gong, Divadlo J. K. Tyl, Kabaretní divadélko Labuť, Divadlo Dobeška, MeetFactory, Divadlo Refektář, Divadlo U Valšů, Kulturní dům Střelnice, Kladenské divadélko, Kulturní středisko Lovoš, Divadlo rozmanitostí, Divadlo Karla Hackera, Kulturní dům Crystal, Labyrint Divadla Drak, Loutkové divadlo Srdíčko, Přerovský Kašpárek, Aréna Na hradbách, Divadlo v radnici, Kabaret Lucerna, Divadlo Tramtarie Olomouc, Scéna loutkového divadla, Kulturní dům Na Rybníčku, Kulturní Centrum, Kulturní centrum, Dům kultury, Kulturní dům, Kulturní centrum Kaskáda v Bílině, Divadlo bez Hranic, Městské kulturní zařízení, Národní dům, Dům Kultury Poklad, Malostranská beseda, Německý dům, Hotel Friml, Lidový dům, Dům kultury, Malá scéna, Dům Kultury, Královské městské národní divadlo, Loutkové divadlo, Divadlo v Růžodole, Dělnický dům, Malé divadlo (staré), Národní dům, Divadlo v Ústavu Choromyslných, Městské divadlo, Hornický dům, Lidový dům, Letní divadlo Budilovo, Divadelní sál, Městský dům, Městské divadlo, Národní dům, Besední dům, Lidový dům, Colloseum, Divadlo Deklarace, Městské divadlo, Národní Dům, Divadlo feriálních osad, Městské divadlo, Tylovo divadlo, Divadelní sál radnice, Divadlo dětí, Katolický dům, Spolkový dům, Záloženský dům, Městské divadlo, Husův sbor, Záloženský dům, Městské divadlo, Divadelní svět loutek, Sokolský dům, Měšťanská beseda, Divadlo v sokolovně, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Elysium, Dělnický dům, Loutkové divadlo Sokola v Praze-Libni, Katolický dům, Royal Theatre and ClubDodatečné informace
Žádné informace nebyly zatím vloženy
přidej data
