enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Zámecké divadlo ve Slezských Rudolticích

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)40. léta 18. století | Otevření

V 40. letech 17 stol. si zařídil své divadlo na zámku v Rudolticích u Osoblahy hrabě Albert Josef z Hodic. Dochoval se sál z poloviny 18. století s výzdobou od holešovského malíře Champreze. Technické vybavení jeviště ani dekorační fundus nedochovány.


historie

Za svou existenci vděčí  divadelní sál na zámku ve Slezkých Rudolticích hraběti  Albertu Josefovi Hodickému z Hodic, který se  věnoval umění a vynakládal na něj a ostatní kulturní a festivní účely nemalé částky peněz.

 

Divadelní sál byl zřízen patrně někdy ve 40. letech 18. století v prvním poschodí zadního traktu, ačkoliv o jeho vzniku není známo nic podrobnějšího. První zpráva o jeho provozu pochází z roku 1748, kdy zde byla sehrána hra Zbožňovaná Žofie. Prostor disponoval rozměry 17,7 na 7,2 metrů. Jevištní portál byl široký 5,2 metrů se stlačeným segmentovým obloukem a byl zdoben bohatou plastickou výzdobou. U jeviště lze předpokládat orchestřiště bez výraznějšího oddělení od zbytku prostoru. Hlediště zabíralo rozlohu 7,8 na 7,2 metrů. V jeho zadní části byl podklenutý prostor s rozměry 4,3 na 7,2 metrů, kde se patrně také nacházela hraběcí lože. Výzdobu sálu provedl malíř Champrez z Holešova. Sál zdobila masivní štuková výzdoba s medailóny a reliéfy.  Do druhé poloviny dvacátého století se dochovala poškozená socha mužské postavy na přiléhající k levé straně oblouku, jí na pravé straně symetricky doplňovala socha ženská. Do vrcholu mramorového portálu byl zasazen medailón s profilem Gottfrieda Wilhelma Leibnize podpíraným putti ve středu a ženskou postavou vpravo a ověnčeno girlandami. Obě strany portálu navíc svíraly polopilíře natočené o 90 stupňů poseté motivy evokující starý Egypt.

 

Hrabě si nechal sestavit operní a baletní soubor ze svých poddaných, který čítal na devadesát osob.  Některým svým poddaným hrabě poskytl umělecké vzdělání, pokud u nich rozeznal talent, aby zde mohli vystupovat. Nedostávali velký plat, ale v průběhu času se řada z nich uplatnila u profesionálních divadel. Jako statisté ve hrách vystupovali i další poddaní, kteří k tomu byli pohnáni jako k robotě. Mezi herci a zpěváky byli i další profese jako, malíři, řezbáři vedeni profesionálním manažerem.

 

Hrabě se v průběhu času díky velkolepým slavnostem a nákladnému životnímu stylu zadlužil, takže nakonec ze svého panství uprchl před exekucemi a zemřel na dvoře pruského krále. Později byl sál využíván jako knihovna a dochoval se tak v půdoryse a obvodovém zdivu. Protože byl zámek v druhé polovině dvacátého století využíván jako sklad, byly jeho prostory značně zdevastovány a to se podepsalo i na stavu sálu.

 

 

Prameny a literatura:

 

PÖMERL, Jan. Zámecká divadla v Čechách a na Moravě. Divadelní revue 3, 1992, č. 4. s. 8

 

BARTUŠEK, Antonín: Zámecká a školní divadla v českých zemích. Výzkumný úkol Scénografického ústavu č. 13-63, Praha 1963; Společnost přátel Českého Krumlova 2010, ed. Jiří Bláha, s. 230 - 231.

 

 

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

devětmínusosm=