V 17. století se na místě pozdějšího divadla rozkládal střelecký park. V roce 1806 zde byla postavena restaurace. Byla to podlouhlá patrová budova, jejíž centrální vchod byl zvýrazněn štítem. K její hmotě bylo na levém konci v roce 1921 přistavěno převýšené jeviště pro potřeby tehdejšího německého městského divadla.  Hlediště o rozměrech 24 na 13 metrů mělo 405 sedadel v přízemí s orchestřištěm o rozměrech 13 na 2,5 metrů. Jeviště o rozměrech 13 na 14 metrů mělo dvě propadla a provaziště se 40 tahy.  

V druhé polovině devatenáctého století byl Trutnov převážně německé město. České divadelní aktivity se rozvíjely v sedmdesátých letech ve spolku „Slavín“. Hráli nejprve ve Vébrově hostinci a poté v hostinci pana Smělého. Vedle toho existoval i dramatický odbor Řemeslnicko – živnostenské jednoty, které od roku 1885 hrálo v suterénu hotelu Union. České spolky se sloučily na ustavující valné hromadě 2. prosince 1900 a přijali název Klicpera. Jejich sídlem se stal divadelní sál v nově otevřeném Národním domě.  

Po vysídlení německého obyvatelstva byla budova Na Nivách zabrána  a stala se majetkem města. V jejím sále znovuobnovili 23. srpna 1945 ochotníci ze spolku Klicpera svou činnost hrou Otec od A.  Jiráska.  15. září 1948 zahájilo činnost Městské oblastní divadlo v Trutnově, které působilo jako profesionální zájezdová scéna.  O rok později stalo pobočkou Krajského oblastního divadla v Hradci Králové. Soubor se poté opět v roce 1953 organizačně osamostatnil.  V roce 1958 pak byl z ekonomických důvodů a pro nedobré umělecké výsledky zrušen. V roce 1959 budova vyhořela a po opravě se měla stát skladištěm strojů. Budova však byla poté předána tělovýchově. Dnes se v ní nachází restaurace.

Prameny a literatura:

JUST, Antonín. Národní dům v Trutnově: 1900-2000. 1. vyd. Trutnov: Město Trutnov, 2002. 76 s. ISBN 80-254-6794-5.

JAVORIN, Alfred. Divadla a divadelní sály v českých krajích : 1. díl, Divadla. Praha: Umění lidu, 1949. Str. 289- 290.

Tágy: volně stojící budova, víceúčelový prostor

Autor: Jan Purkert