enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Divadlo dětí

Ferdinand Stelzer

alias kino Alfa, Divadlo Alfa, Kino Elektra, kino Lípa
historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1877 | stavba

(zobrazit)1961 | otevření

lidé

Ferdinand Stelzer |hlavní architekt
Josef Štika |architekt

historie

Koncertní sál na dnešní Americké třídě postavil stavitel Ferdinand Stelzer mezi lety 1874 až 1877. Patřil k hotelu U císaře rakouského (po roce 1918 Waldek, později Slovan), jehož vstupní průčelí se nacházelo na protilehlé straně bloku a bylo obrácené do Smetanových sadů.  V roce 1890 proběhla rekonstrukce, která tyto stavby propojila.

 

Průčelí do Americké ulice neslo charakteristické prvky novorenesanční architektury.  Podlouhlá fasáda byla posazena na kamennou podezdívku, která se díky mírnému sklonu ulice odkrývala směrem od levého rohu k pravému. Přízemí bylo artikulováno bosáží. V patře bylo rytmizované okny na soklech s půlkruhovými záklenky a klenáky, které byly sevřené pilastry. Patra byla oddělena profilovanou kordonovou římsou.  Od roku 1912 v sále fungoval biograf Elektra a pořádaly se zde také koncerty a plesy.  V průběhu první světové války zde byl lazaret, během čehož byly prostory značně zdevastovány. V roce 1919 zde proběhla rekonstrukce podle projektu Josefa Štiky.  Do galerie v sále byly vloženy po každé straně 13 lóží a dalších 5 bylo umístěno do zadní části.

 

Přestalo se zde promítat v roce 1949 a od té doby nebyl prostor po nějaký čas využíván. Nejprve zde byla plánovaná rekonstrukce pro kino, později se zde mělo skladovat oděvní zboží. Budova byla nakonec přidělena Parku kultury a oddechu města Plzeň.  Protože se město v tomto období potýkalo s nedostatkem vhodných budov pro kulturní účely, vykrystalizoval ve strukturách této organizace záměr ji adaptovat nejen pro společenské, ale i divadelní účely.  Původně měla být do sálu instalována technika, která by umožnila náročná představení ve stylu Laterny magiky.  S rekonstrukčními pracemi se započalo v roce 1960. Byly dokončeny v roce 1961 a divadlo bylo slavnostně otevřeno 13. února 1960 provedením symfonické básně Má vlast od Bedřicha Smetany.  I po otevření ještě probíhaly dokončovací práce.

 

Rekonstrukce transformovala vzezření exteriéru tak, že spodní přízemní pás se vstupy pokryla hladká fasáda oddělená od zbytku zvýšeného přízemí širokou římsou, nad níž zůstalo bosování. Na římse byl později vyveden nápis „Divadlo dětí“. Okna v patře byla zazděna.  Sál disponoval kapacitou 640 diváků.  Obíhala jej galerie, kterou podpíraly úzké kanelované sloupy.  Po pravé straně sálu k nim přiléhalo zábradlí. V patře na ně navazovala další řada sloupů. V jejich linii byly na poprsni galerie vyvedeny reliéfy.  Pod galerií bylo prostranství přísálí a přístupové komunikace k elevaci řad sedadel.  Jevištní portál měl profilovaný průřez, jedna linie byla ozdobena florálními motivy. Jeho vertikální hrany byly sevřeny v každém patře sdruženými pilastry. Artikulaci sálu uzavírala římsa se zubořezem.

 

Nařízením příslušných státních orgánů, které se inspirovaly podobnými známými scénami v Praze, bylo založeno divadlo malých forem Alfa, které dostalo od roku 1961 do užívání tuto scénu. V jejím rámci se také jako součást repertoárové nabídky provozovalo loutkové divadlo. To zajistila část členů souboru, která se uchýlila do Plzně poté, co bylo v Karlových Varech rozpuštěno Západočeské loutkové divadlo, původně Krajské oblastní loutkové divadlo založené roku 1951. Soubor divadla Alfa se však záhy potýkal se značnými finančními potížemi i ztrátou nezbytného entuziasmu, který vyústil v jeho postupný rozpad.  Jedinou částí, která krizi překonala, bylo právě loutkářská skupina. Ta vytrvala v činnosti a využívala nadále prostor od roku 1966 jako Divadlo dětí.  

 

Jak divadlo malých forem, tak loutkové divadlo se hodí spíše do menších prostorů, a přesto měly v Alfě rozsáhlé hlediště pro mnoho stovek osob, které také nebylo jednoduché zaplnit. V sále se vedle představení konaly i koncerty a promítaly se filmy. Hostovaly zde i menší pražská divadla. Během rekonstrukce budovy městského Divadla Josefa Kajetána Tyla mezi lety 1980 až 1985 využívaly jeho soubory právě tuto scénu, takže zde působily souběžně s loutkovým divadlem.  Loutkové divadlo získalo v roce 1992 vhodnější prostory v Rokycanské ulici, které byly pojmenovány také Alfa po jejich předchozím působišti.

 

Při poslední rekonstrukci mezi lety v prvém desetiletí 21. století byla exteriéru navrácena novorenesanční charakter. Do jeho fasády byla opět vložena okna a obnoveny štuky v prvním patře. Jednotlivá patra sálu byla oddělena novou podlahou. V jejím původním přízemí se dnes nachází restaurace a v patře společenský sál. Pro něj jsou k dispozici 3 šatny. Je využíván pro celou škálu společenských událostí.

 

 

 

 

 

Prameny a literatura:

MÜLLER, Jan a PRAJZLER, Petr. Divadlo v Alfě 1960-1966, aneb, Nenaplněný sen o "plzeňském Semaforu". 1. vydání. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2015. 128 stran. ISBN 978-80-87170-39-7.

 

VAŠÍČEK, Pavel a FORMANOVÁ, Markéta. Příběh plzeňského loutkářství. 1. vyd. V Plzni: Západočeské muzeum, 2012. 33 s. ISBN 978-80-7247-087-7.

 

ŘEHÁČEK, K. Plzeňské kino Elektra (1912 – 1949). In: Západočeský historický sborník 6, s. 191 –  209.

 

DOBRÝ, Václav. Bývalé divadlo Alfa se údajně změní na restauraci s kinosálem. Plzeňský deník, 2000, 9, s. 11.

 

VOLAŘÍKOVÁ, Zuzana. Bývalé divadlo Alfa se údajně změní na restauraci s kinosálem : Majitel se marně snažil utajit, k čemu bude celkově rekonstruovaný objekt na Americké třídě v Plzni v budoucnu sloužit. Plzeňský deník, Roč. 9 (05.01.2000), s. 11.

 

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

třimínusdva=