enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Divadlo Karla Čapka Děčín

alias Divadlo pracujících
historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1911 | kino
První děčínské kino se nacházelo od prosince 1911 v domě Friedricha Leinwebera čp. 765.
(zobrazit)40. léta 20. století | rekonstrukce
V budově byl původně biograf „Kammerspiele" (až do konce druhé světové války) , který po celou válku sloužil jako skladiště různého materiálu. V letech 1945—46 byl přestavěn podle plánů Ing. Cidlinka z Děčína na divadlo. Stavební práce provedli členové Spolku divadelních ochotníků Karel Čapek svépomocí.
(zobrazit)18.10.1947 | otevření
Budova byla otevřena slavnostní premiérou Noci na Karlštejně.
(zobrazit)50. léta 20. století | uzavření
Budova divadla pracujících byla uzavřena a určena ke zbourání. Ale ještě počátkem šedesátých let sloužila jako skladiště Kovomatu. Ze statických důvodů byl však přístup do budovy zakázán.
(zobrazit)1972 | demolice
Budova byla roku 1972 zbořena, aby uvolnila pro¬stor objektu OV KSČ (tzv. Kokosu).

historie

Řadový třípatrový Leinweberův dům se nacházel v Nádražní ulici v Děčíně. V budově bylo v levé přízemí části od prosince roku 1911 kino Kammerlichtspiele.  V přízemí vpravo se nacházely také obchodní v místnosti a obytné části ve vyšších patrech. Během druhé světové války prostor sloužil jako skladiště materiálu.

V poválečném pohraničí byla založena řada nových divadelních spolků: lidé, kteří se na tato místa přestěhovali z různých koutů republiky, navazovali tak sociální kontakty s novými sousedy. Národní výbory je často podporovaly s vědomím, že je třeba zde vybudovat novou kulturní tradici. V Děčíně byl na konci roku 1945 založen Spolek městských ochotníků Podmokly-Děčín, který se následující rok vlivem vnitřních sporů rozdělil na dva soubory. Ten děčínský pojmenovaný spolek K. Čapek Děčín působící v Kině Kotva vykazoval značnou aktivitu, takže Národní výbor vyšel vstříc jeho potřebám. Pronajal mu sál bývalého kina za symbolických 100 Kč na 6 let. Ten jej adaptoval během deseti měsíců v roce 1947 na divadlo, když k sálu přistavěli jeviště. Práce byly provedeny svépomocí členů spolku a částečně financovány symbolickým prodejem cihel. Divadlo bylo 18. 10. 1947 otevřeno Vrchlického „Noci na Karlštejně“.

Samostatný vchod z ulice vedl do vestibulu a z něho další vstupy jak přímo do hlediště, tak do ochozu se šatnami a dalšími vchody do hlediště. Sál s elevací měl  rozměry 20 na 10 metrů a jeho kapacita byla 280 sedadel v přízemí, 32 v lóžích oddělených dřevěnými přepážkami a 63 na balkoně, které obepínalo hlediště ze tří stran a bylo posazeno na mohutných krakorcích.  Mezi jevištěm a hledištěm bylo 8 široké a 2,5 metrů hluboké orchestřiště. Jeviště o rozměrech 10 na 5,5 metrů bylo přístavkem ve dvoře domu a bylo vybaveno propadlem a zadním jevištěm. Pod ním se nacházelo skladiště.   

V roce 1950 byl amatérský spolek začleněn pod n. p. Karna jako Divadlo pracujících a jeho činnost byla ukončena kvůli nezájmu členů na jeho dalším osudu. Budova pak sloužila jako skladiště prodejny Kovomat. Spolek byl obnoven v roce 1967, ale již působil v jiné lokaci. V roce 1972 byla budova stejně jako další domy uliční fronty zbořena, aby uvolnila místo nové budově okresního výboru KSČ.

 

Literatura:

– Tomáš Hradecký, Poválečné Děčínsko 1945–1948, Ústí nad Orlicí 2013

– Alfred Javorin, Divadla a divadelní sály v českých krajích I: Divadla, Praha: Umění lidu, 1949, s. 47–48

– Hana Slavíčková – Petr Joza, Děčín, Praha–Litomyšl 2005, s. 41

– Vít Pokorný, Devadesát let Městského divadla Děčín, Děčín 2009 (https://socv2.nidm.cz/archiv31/getWork/hash/e952fff2-7430-102c-aea7-001e6886262a)

 

 

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

třimínusjedna=