enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Divadlo Krakonoš

Josef Janda

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)25.10.1925 | otevření

Roku 1925 byla stavba zadána místnímu staviteli Josefu Jandovi, který vypracoval též plány. Dne 31. května 1925 byl položen základní kámen a 25. října téhož roku se konalo v dostavěné budově zahajovací představení.


(zobrazit)2008 | rekonstrukce

Mezi lety 2006 - 2008 podstoupila budova kompletní rekonstrukci vnějších a částečně i vnitřních prostor a technického vybavení.


lidé

Josef Janda |hlavní architekt
Karel Ron |malíř

historie

Tradice ochotnického divadla ve Vysokém nad Jizerou sahá až do roku 1786, kdy místní písmák a tkadlec  Jan Petruška napsal hru Brunclík, kterou se žáky předváděl  o nedělích po domech. Protože si získal mezi místními oblibu i s dalšími kusy, přesunulo se hraní her v roce 1798 do prvního patra v sále na místní radnici na jeviště vybudované ze špalků a prken zatím bez kulis. V roce 1812 přibyly i kulis s nově pořízeným malovaným jevištěm, které maloval Karel Ron.  V roce 1818 si pořídili oponu. Do divadla se platilo vstupné za sezení na lavici pro dospělé od 3 do 10 krejcarů. Radnice 29. července  1834 vyhořela včetně jeviště a celého divadelního vybavení.

 

V roce 1836 byla založena nová divadelní společnost a divadelní aktivity se přesunuly do hostince U Zemanů.  V roce 1851 se ochotníci mezi sebou rozhádali a jejich jeviště odkoupila obec za 345 zlatých a za splátky dluhů po ochotnících. V roce 1871 se ustanovil ochotnický spolek Přemysl. V roce 1880 si zřídili nové jeviště s celkovými náklady 859 zlatých. V roce 1882 se spolek Přemysl sloučil se spolkem Krakonoš do Pěvecko-divadelního spolku Krakonoš. Zařídili si nové jeviště v sále nové radnice. Od roku 1904 se v něm svítilo acetylenovým světlem.  Protože spolek slavil úspěchy, v roce 1899 navrhl F. Ron, aby se postavila nová budova divadla. O pět let později byl k tomuto účelu zřízen fond.

 

 V roce 1912 místní úřady zakázali v obavách o bezpečnost v radnici hrát, což podnítilo ochotníky k žádosti k obci, aby jim darovala pozemek pro stavbu divadla. Město obratem nabídlo, že pokud ochotníci postaví divadlo do tří let, obdaruje je částkou 2 tisíce korun a další 3 tisíce jim půjčí. V roce 1914 úřady opět povolili v sále na radnici hrát a další plány odsunula válka.  V roce 1921 v něm byla instalována elektřina. V roce 1923 bylo opětovně  úřady zakázáno jej používat a poslední hra zde byla inscenována 31. března 1924 a ochotníci se dočasně přesunuli do sokolovny. To se již schylovalo ke stavbě nové budovy. Slavnostní položení základního kamene se uskutečnilo 31. května 1925.  Stavba proběhla podle projektu Josefa Jandy s celkovými náklady 300 tisíc Kč, což spolek značně zadlužilo. Divadelní budova byla slavnostně otevřena 25. října 1925.

 

Poměrně jednoduchá budova divadla je rozprostřena na půdoryse písmene H, kde střední spojovací část vyplňuje sál se čtyřmi vysokými okny. Nároží a průběžná římsa jsou zdůrazněny okrovou barvou. Zadní a střední část jsou osazeny sedlovými střechami,  střecha střední částí protíná polovalbovou střechu vstupní části, takže její profil slouží jako štít. Ten je má v sobě půlkruhové okno nad nápisem Krakonoš a je vrcholem centrálního mělkého risalitu, ze kterého předstupují ve dvou podlažích  pilastry skosené na svých koncích, a který má úzký balkón v prvním patře.  Z hlavního vchodu se vstupuje do vestibulu s šatnami a poté přímo dvěma dvoukřídlými dveřmi do sálu o rozměrech 16 na 10 metrů. Nad hlavním vstupem je úzká galerie. Jedná se o divadelní sál s rovnou podlahou, který má po levé straně směrem k hledišti čtyři vysoká okna. Po pravé straně sálu a na zadní stěně byla původně plochy potažené dekorovanou látkou, rytmizované malovanými pilastry, z nichž některé byly osazeny bystami, pod římsou se zubořezem. Jednoduchý jevištní portál se rozpíná téměř přes celou šíři sálu a není nijak ohraničen. Také jeviště nemá forbínu. Původně bylo v sále i zapuštěné orchestřiště pro 22 hudebníků. Budova byla vytápěna kamny na uhlí.  V roce 1931 zde byl zaveden vodovod.  

 

Spolek Krakonoš se po komunistickém převratu stal divadelním odborem Osvětové besedy a působil zde až do roku 1991, kdy se opět osamostatnil.

 

 

 

 

Prameny a literatura:

KUBÁT, Miroslav. Divadlu vysockému na mnoho mil rovno nebylo: Sborník k dvoustému výročí ochotnického divadla v Podkrkonoší. 1. vyd. Hradec Králové: Kruh, 1986. 84 s. Kraj.

 

Památník 150leté činnosti divadelní ve Vysokém nad Jizerou: [1786-1936]. Ve Vysokém nad Jizerou: Pěvecko-divadelní jednota Krakonoš, 1936. 123 s

.

JAVORIN, Alfréd: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl I. Divadla. Str. 307 – 309.

 

MAŘATKA, František, ed. Památník vysockého Krakonoše: na oslavu stoleté památky vzniku ochotnického divadla ve Vysokém n. Jizerou. Ve Vysokém nad Jizerou: Nákladem Jednoty Krakonoš, 1886. 65 s., [2] l. obr. příl.

 

ŠTEIN-TÁBORSKÝ, Vojta. Dějiny venkovských divadelních společností. V Praze: Svaz československého herectva, 1930. 158 s., [16] l. obr. příl.

 

Tágy: První republika, volně stojící budova

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

třimínusjedna=