Jiráskovo divadlo
Antonín Turek
Jiráskovo divadlo | |
ukaž na mapě | http://www.jiraskovodivadlo.cz/ |
významné události
Budova Jiráskova divadla postavena byla původně stavitelem Turkem roku 1888 jako restaurace a taneční sál „Na kopečku". Tanečního sálu se používalo pro divadelní představení.
Roku 1904 stala se majitelkou budovy obec a v sále upravila stálé jeviště.
V letech 1923—24 byla budova přestavěna na divadlo podle plánů architekta Oldřicha Lišky z Hradce Králové. Dostavěné divadlo bylo slavnostně otevřeno 8. října 1924.
14.února 2003 bylo divadlo po sedmnácti letech znovu slavnostně otevřeno.
lidé
Po studiích na uměleckoprůmyslové škole v Drážďanech a ateliérové praxi ve Vídni u architekta L. Skřivánka se vrací do Čech a usazuje se v roce 1909 v Hradci Králové, kde staví pozdně secesní evangelický kostel s farou (1912) a pro město zpracovává (společně s V. Rejchlem) regulační plán. V poválečných letech pro Hradec Králové projektoval četné rodinné domy, veřejné občanské budovy (spořitelny, školy) a městské lázně. Široké stylové rozpětí jeho staveb vyrůstalo z kubismu (Čerychova vila v Jaroměři; společně s Vladimírem Fultnerem, 1913; interiér kostela v Pečkách) pokračovalo přes národní dekorativismus (družstevní domy v Pardubicích a v Hradci Králové) ke konstruktivismu používajícímu režné zdivo. Puristicky hladké objemy jeho nejlepších meziválečných prací zpracovaných v intencích organického „bílého“ funkcionalismu člení jen horizontální (vlastní vila v Hradci Králové, 1932) nebo aerodynamicky zaoblené pásy oken (vila v Jablonci nad Nisou, 1926). Soustředil se také na reformu dispozičního typu školních budov (škola v Černilově u Hradce Králové, 1931). Liskovo tematicky pestré dílo je soustředěné ponejvíce ve východních Čechách, kde vnesl kvalitní architekturu i do prostředí menších měst (Chlumec nad Cidlinou, Lomnice nad Popelkou, Nový Bydžov).
Pavel Panoch
Více divadelhistorie
V šedesátých letech 19. století se v Novém Bydžově hrálo divadlo v hostincích U modrého lva a U Kupců a později v zasedací síni radnice. Ačkoliv místní ochotnický spolek v 70. letech zanikl, divadlo provozovaly i další spolky jako Občanská či Řemeslnická beseda.
Neorenesanční budova hostince s tanečním sálem byla původně postavena stavitelem Aloisem Turkem roku 1888 jako restaurace a taneční sál Na kopečku. Budova byla opravdu zasazena do malého kopce, kde na západní straně přiléhá k budově místní školy. Tanečního sálu se také používalo pro divadelní představení. Roku 1904 se majitelem budovy stala obec a nechala v sále zřídit stálé jeviště. Byl v něm jevištní otvor s malou předscénou zasazený do dekorativního štukového ostění. Dispozičně však sál divadlu nevyhovoval ani takto, a proto se uvažovalo je jeho přestavbě. Následující rok byl obnoven ochotnický spolek.
Z roku 1905 pochází také návrh na rekonstrukci budovy od Jana Vejrycha v secesním duchu. Ten navrhl rozšíření západního křídla a novou vstupní frontu ze severu s markýzou zasazenou do parku. Tam by se nacházela obslužné prostory jako vestibul se šatnami a hlediště s jevištěm by se nacházelo ve starší části budovy na místě původního sálu. Projekt nakonec nedošel realizace. V roce 1915 se zde začaly promítat filmy. Spolek ochotnických divadelníku se v roce 1918 přejmenoval na Spolek divadelních ochotníků Jirásek.
Mezi lety 1923 až 1924 byla budova přestavěna na divadlo podle plánů architekta Oldřicha Lišky z Hradce Králové. Vedle adaptace divadelního sálu bylo upraveno severní vstupní průčelí, kde byla k dosavadní novorenesanční fasádě přistavěna terasa s balustrádovým zábradlím podpíraná jedenácti sloupy. Mezi dvěma z nich byl nalevo od čtvrtého umístěn hlavní vchod. Za nevelkým zádveřím se nacházel vestibul, z něhož vedly přímo tři vchody s dvoukřídlými dveřmi do hlediště. Hlediště s elevací o rozměrech 23,2 na 11 metrů mělo celkovou kapacitu 530 míst, z čehož bylo 300 sedadel v parteru, 56 v lóžích a 109 na balkoně. Ramena balkónu vystupovaly do poloviny hlediště a byla čtvrtkruhově zakončena. V jeho poprsni s vystupujícími profily ke středu byl vyveden dekorativní pás s art deco motivy. V zadní části balkónu byl dekorativní překlad podpíraný dvěma štíhlými pilíři, na které v přízemí pohledově navazovaly dva širší. Sál byl osvětlován čtyřmi lustry. Mezi jevištěm a hlediště bylo úzké zapuštěné orchestřiště. Jeviště o rozměrech 14,7 na 9,65 metrů bylo vybaveno dvěma propadly a 8 tahy. Náklady dosáhly částky 100 000 Kč. Dostavěné divadlo bylo slavnostně otevřeno 8. října 1924 představením Tylova Strakonického dudáka.
Ochotnický spolek si roku 1924 opět změnil název na Divadelní jednota Jirásek. Do prostranství před hlavním vchodem byla v roce 1933 zasazena socha A. Jiráska od K. Samohrda. V roce 1931 proběhly úpravy jeviště a poté další opravy v roce 1948. V roce 1960 Jiráskovo divadlo prošlo rozsáhlou rekonstrukcí. Prostor dosavadního orchestřiště byl rekonstruován na forbínu, na kterou vedou z hlediště schody.
Další rekonstrukce byla zahájena v roce 1986, ale na čas byly práce zastaveny a byla dokončena až na počátku nového tisíciletí. V hlavní vstupní fasádě, která stylově odkazuje na řadovou architekturu, byla přistavěná předsunutá vstupní část na sedmi pilířích, z nichž centrální čtyři tvoří risalit se třemi vchody s dvoukřídlými dveřmi a probíhají do prvního patra, v jehož závěru podpírají jednoduché kladí s atikou. Fasáda se slabě růžovou barvou je rytmizována naznačenými šambránami v barvě bílé, které tvoří také rámec menších oken přitisknutých u centrálního risalitu. Liškova přístavba z roku 1924 tak byla dozděna a rozšířena. Po levé straně pak navazuje původní ustupující novorenesanční restaurační křídlo v přízemí s pásovou bosáží. K přístavbě vede krátké předsunuté schodiště po celé jeho délce. Nad ním je pohledově bílou barvou naznačena silná římsa, která v centrálním risalitu nese nápis „Jiráskovo divadlo“.
Dodnes zachovaného průčelí do ulice V. K. Klicpery v okrových odstínech je zasazeno do svahu. Jeho vnější členění odpovídá vnitřní dispozici, kdy převýšená jevištní část mírně vystupuje vlevo z fasády a stejně tak i restaurační křídlo napojené na ustupující střední část hlediště. Do středu hledištní části byl při rekonstrukci v prvním patře umístěn vchod, ke kterému vedou po každé straně ramena schodiště na násypu se zábradlím. Tato fasáda je rytmizována slepými okny se šambránami na konzolkách a klenákem ve štuku v prvním a se střídavě segmentovými nebo trojúhelníkovými frontony a triglyfy v patře druhém. Bohatě profilovaná korunová římsa je ozdobena zubořezem. První patro je zkrášleno pásovou bosáží. Nejvyšší patro má hladkou fasádu. Fasáda jeviště je v druhém patře plochá a ve třetím patře jsou linkou naznačena čtyři okna, z nichž to nejvíc nalevo je využito pro větrací zařízení. Celá hmota budovy je zakončena valbovou střechou.
V sále byly odstraněny některé dekorativní prvky, jednak se to týká maleb na stropě, jednak dekorace na poprsni balkónu. Na ramenech balkónu jsou dřevěné přepážky naznačující tři lože po každé straně. V jeho zadní části byla postavena zvuková a světelná kabina.Sál je osvětlován šesti lustry hroznového tvaru. 14. února 2003 bylo divadlo po sedmnácti letech znovu slavnostně otevřeno. V divadle nepůsobí žádný profesionální soubor, ale využívají jej ochotnici či slouží promítání filmů.
Prameny a literatura:
JAVORIN, Alfred. Divadla a divadelní sály v českých krajích. I. díl, Divadla. Praha: Umění lidu, 1949. Str. 140 -143.
Slavnostní list, vydaný k otevření městského divadla Jiráskova v Novém Bydžově v neděli 12. října 1924. Nový Bydžov: Divadelní jednota Jirásek, 1924. 20 s.
JOROVA, Sylva. Jiráskovo divadlo, Novobydžovský zpravodaj 39 (3) 2012 03, s. 7.
PROKOP, Jaroslav. Nový Bydžov v proměnách staletí. Nový Bydžov: [Městský úřad v Novém Bydžově], 2005. 293 s. ISBN 80-239-6020-2.
Tágy: První republika
Autor: Jan Purkert
Jan Purkert:
Divadlo Drak, Divadlo Šumperk, Malé divadlo České Budějovice, Městské divadlo Děčín, Slovácké Divadlo, Stálá divadelní scéna Klatovy, Těšínské divadlo Český Těšín, Národní dům, Pelcovo divadlo Rychnov nad Kněžnou, Dům kultury Žďár nad Sázavou, Divadlo ve Valdštějnské zahradě, Přírodní divadlo Divoká Šárka, Palác Akropolis, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Bytové divadlo Vlasty Chramostové, Boučkovo loutkové divadlo v Jaroměři, Divadlo Lampion, Městské divadlo, Divadlo na Výstavišti, Záloženské divadlo v Chrudimi, Německé divadlo Plzeň, Divadlo Alhambra, Soutěž na Ústřední dům armády, Prozatímní divadlo , Studio dell arte / Solnice, Jiříkovo Divadlo, Městské divadlo Na Poště, Divadlo v hotelu Piast, Divadlo Brandýs nad Orlicí, Divadlo na Nivách, Divadlo v paláci Typos , Lidové divadlo , Kulturní dům DELTA Břeclav, Divadlo Karla Čapka Děčín, Pašijový dům, Městské divadlo, Městské divadlo v Nadsklepí, Divadelní Dvorana, Městské divadlo, Lidové divadlo, Městské divadlo Nový Bor, Jiráskovo divadlo, Městské divadlo, Městské divadlo, Divadlo v Kotcích, Kino Marx, Kulturní dům, Tylovo divadlo, Divadlo Z, Dělnický dům, Soukenické divadlo, Divadlo Krakonoš, HaDivadlo, Německý dům, Kabinet múz, Loutkove divadlo Radost, Besední dům, Divadlo Dialog, Bezbariérové divadlo BARKA, Buranteatr, Klub Starý pivovar, Závodní klub, Divadlo Konvikt, Divadlo 29, Měšťanská beseda, Divadlo Čas, ROX/NOD, Goja Music Hall, La Fabrika, Multikulturní centrum Fabrika, Loutkové divadlo, Hoffmannovo divadlo, Malá Scéna , Městské divadlo, Divadlo v Lidovém Domě, Dům kultury, Kulturní Dům Karlov, Divadlo Boleradice, Dům kultury Metropol, Kulturní epicentrum Bazilika, Klicperův dům, Kulturní dům TRISIA, Divadlo Čtyřlístek, Národní dům, Kulturní dům Petra Bezruče, Multifunkční centrum, Studio Beseda, Městské divadlo, Diod - divadlo otevřených dvěří, Bouda, Klub Dividýlka - Hejtmanský Dvůr, Divadlo Miroslava Horníčka, Národní dům, Zámecké divadlo v Měšicích, České divadlo na Malé Straně v Kajetánském domě, Nové české divadlo v Růžové ulici, Divadlo Polárka, Divadlo Počernice, Reduta, Divadlo v nové radnici, Comoedien-Haus, Divadlo Orfeus, Zámecké divadlo v Duchcově, Městské divadlo, Zámecké divadlo ve Velkých Hošticích, Kulturní dům Akord, Městský Dům Kultury, Comoedien-Haus, Zámecké divadlo v Teplicích, Zámecké divadlo v Třebíči, Zámecké divadlo Holešov, Zámecké divadlo v Jezeří, Zámecké divadlo v Náchodě, Městské kino Jas, Plzeň Jižní předměstí, Kulturní Centrum Zahrada, Lesní divadlo, Kulturní centrum města Týniště nad Orlicí, Klub Cirkus, Zámecké divadlo v Jaroměřici nad Rokytnou, Zámecké divadlo v Jindřichově Hradci, Zámecké divadlo ve Slezských Rudolticích, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Thunovské divadlo, Divadelní studio Marta, Zámecké divadlo v Bystřice pod Hostýnem, Zámecké divadlo v Roudnici, Zámecké divadlo v Žamberku, Zámecké divadlo, Divadlo Kampa, Divadlo Mana, KC Semilasso, Malá scéna, Divadlo Pluto, Divadlo pod lampou, Kulturní dům Peklo, Divadlo Na Kopečku, Divadlo EXIL, Divadlo Gong, Divadlo J. K. Tyl, Kabaretní divadélko Labuť, Divadlo Dobeška, MeetFactory, Divadlo Refektář, Divadlo U Valšů, Kulturní dům Střelnice, Kladenské divadélko, Kulturní středisko Lovoš, Divadlo rozmanitostí, Divadlo Karla Hackera, Kulturní dům Crystal, Labyrint Divadla Drak, Loutkové divadlo Srdíčko, Přerovský Kašpárek, Aréna Na hradbách, Divadlo v radnici, Kabaret Lucerna, Divadlo Tramtarie Olomouc, Scéna loutkového divadla, Kulturní dům Na Rybníčku, Kulturní Centrum, Kulturní centrum, Dům kultury, Kulturní dům, Kulturní centrum Kaskáda v Bílině, Divadlo bez Hranic, Městské kulturní zařízení, Národní dům, Dům Kultury Poklad, Malostranská beseda, Německý dům, Hotel Friml, Lidový dům, Dům kultury, Malá scéna, Dům Kultury, Královské městské národní divadlo, Loutkové divadlo, Divadlo v Růžodole, Dělnický dům, Malé divadlo (staré), Národní dům, Divadlo v Ústavu Choromyslných, Městské divadlo, Hornický dům, Lidový dům, Letní divadlo Budilovo, Divadelní sál, Městský dům, Městské divadlo, Národní dům, Besední dům, Lidový dům, Colloseum, Divadlo Deklarace, Městské divadlo, Národní Dům, Divadlo feriálních osad, Městské divadlo, Tylovo divadlo, Divadelní sál radnice, Divadlo dětí, Katolický dům, Spolkový dům, Záloženský dům, Městské divadlo, Husův sbor, Záloženský dům, Městské divadlo, Divadelní svět loutek, Sokolský dům, Měšťanská beseda, Divadlo v sokolovně, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Elysium, Dělnický dům, Loutkové divadlo Sokola v Praze-Libni, Katolický dům, Royal Theatre and ClubDodatečné informace
Žádné informace nebyly zatím vloženy
přidej data