Divadlo Šumperk
Georg Berger
alias Krajské oblastní severomoravské divadlo Šumperk (1955 – 1957), Krajské oblastní divadlo Šumperk (1951 – 1955), Deutsches Haus, Severomoravské divadlo Šumperk (1963 - 2001), Severomoravské oblastní divadlo Šumperk (1957 – 1963), Severomoravské divadlo, Städtetheater Ostsudetenland, Sitz Mährisch Schönberg (1939 - 1944), Národní dům, Krajské divadlo Olomouc, pobočka Šumperk (1951), Deutsches VereinhausKomenského 3 | |
ukaž na mapě | http://www.divadlosumperk.cz |
významné události
lidé
historie
V průběhu 19. století vystupovaly v Šumperku různé kočovné společnosti nejprve v tanečním sále kavárny Gabriela Lauera, poté v sále bývalého dominikánského kláštera, následně zajížděli do sálů Libichova hostince v dnešní ulici gen. Svobody, Riedigerova hostince v dnešní Ztracené ulici. a do Krätschmerova sálu v dnešní Kozinově ulici. Ve čtyřicátých letech 19. století byl otevřen nový sál ve střelnici, kde působili místní ochotníci. Ten byl nejprve rekonstruován v roce 1853 a následně zde v roce 1861 byla postavena nová budova s divadelním sálem. V roce 1884 byl otevřen i sál v nově postaveném Katolickém domě a v roce 1902 ve Frohlichově hostinci.
Ke konci 19. století byla v kulturních kruzích města vysoká poptávka po divadelních produkcích, na kterou zasvěcení představitelé odpověděli zahájením práce na stavbě nového reprezentativního Německého spolkového domu, který by představoval důstojné prostředí pro rozvoj divadelních aktivit. V roce 1892 byl založen Saalbauverein, jejímž hlavním cílem bylo získat dostatečné finanční prostředky pro tento účel. Spolek organizoval koncerty a lidové slavnosti. K tomuto účelu také pracoval spolek Mardod v čele s Wilhelmem Czerwenym. Na stránkách místního tisku se začaly objevovat články rozebírající tuto tématiku. Jako zásadní bod sporu se vyjevilo umístění nové budovy.
Městská rada rozhodla v květnu roku 1900 o umístění nové budovy do parcely na tehdejší Schillerově ulici. Pro realizaci plánu byl založen spolek Německého spolkového domu v březnu 1900 v čele s předsedou Morizem Emmerem, který převzal realizaci výstavby od ostatních organizací. Spolek nechal vyhlásit v květnu 1900 výzvu na sbírku pro novou budovu, jejíž argumentace byla silně nacionalistická, založená na boji proti počeštění města prostřednictvím kultury. V krátkém čase bylo shromážděno od jednotlivců 85 000 korun, další finance obstaralo město a místní spolky a bohatší jednotlivci. To pokrývalo přes polovinu potřebné sumy 240 tisíc korun a zbývající částku zajistila půjčka, která měla být umořena výnosy z provozu domu.
Následně byla v září roku 1900 vypsána soutěž na spolkovou budovu Deutsche Vereinhaus, která byla do uzávěrky obeslána 78 návrhy. Výběrová komise v prosinci roku 1900 udělila první místo vídeňskému architektovi Georgu Bergerovi a odměnila jej 1000 korunami, druhou cenu získal návrh libereckého architekta Alfreda Hübnera a třetí společný návrh Oskara Neumanna a Arthura Barona. Dále se mezi soutěžícími návrhy nacházela práce vídeňských architektů Ludwiga Tremmela a Hanse Glassera.
Stavba realizovaná firmou Popp a Ulrich byla zahájena v červenci roku 1901. Dokončena byla v prosinci roku 1902 a téhož měsíce se ve dnech 26. a 27. konalo její slavnostní otevření kombinovaným programem šumperských spolků. Dvoudenní slavnost započala nejprve průvodem, následně ceremonií předávání klíče a množstvím projevů. Jako první hra zde byla uvedena místním ochotnickým souborem. Následující den byl zde pořádán bál.
Architektonický výraz budovy částečně odkazoval na charakteristiky podobných německých domů v Brně či Ostravě, kde je častým prvkem neomítnuté červené zdivo. Prvky zde vědomě nesou reminiscence na středověkou architekturu hansovních měst a reprezentují vůli německého etnika být civilizační hrází proti slovanské kultuře. Samotný architekt chápal svůj design jako výraz ideje Němectví. Vedle divadla měl velký sál sloužit i taneční sezóně, koncertům a společenským akcím.
Dům je samostatně stojící stavba s výrazem více historizujících stylů a prvky secese složená z kontrastu bílých distinkčních ploch a červených cihel s prvky nerománské architektury na půdoryse písmene L. V jeho vrcholu se nachází nárožní risalit s cimbuřím s bosáží na rozích, v přesahujícím podlaží je osazen arkýři na každém rohu. Tato nárožní věž je sevřena dvěma křídly orientovanými na sebe pravoúhle a na jedné straně je uzavřena převýšenou hmotou, ve které se nachází jeviště s provazištěm. V přízemí jsou okenní a vchodové šambrány bosované. Prvním patře průčelí vévodí nerománská sdružená okna zasazená do půlkruhového oblouku.
Levá část budovy obsahovala prostory pro kavárnu, výčep, čítárnu a v prvním patře se nacházely prostory spolkových místností. Patrový sál je umístěn do pravé části přízemí. Byl vybaven rovnou podlahou a rytmizován na jedná straně lizénami mezi výklenky se sdruženými okny zakončenými půlkruhovým obloukem a na straně druhé pilíři, v přízemí se vstupy, mezi nimiž se na úrovni prvního patra se nacházely po vnitřní straně tři vystupující lóže. Stěnu protilehlou jevišti vyplňovaly dva vchody s rozsáhlým meziprostorem v přízemí a galerie v první patře uzavřená obloukovou výsečí. Uprostřed stropu sálu byl zavěšen visutý lustr. Předscéna vystupovala eliptickou výsečí do prostoru sálu. Odstupňovaný jevištní portál byl na vnější straně rytmizován štukovými kazetami. Jednotlivé architektonické prvky byly bohatě zdobeny, na jevištním portálu novorokokovými prvky, na postranních sloupech maskarony. Vybavení divadla bylo vyrobeno ve Vídni v ateliérech Burgtheatru. Na svou dobu bylo vybaveno moderním provazištěm.
Po vzniku Československa se zde ustavilo v roce 1920 Divadlo svazu moravských měst, které zde mělo i sídlo. Úvodní představení se konalo 5. října 1920, avšak divadelní soubor nečekala dlouhá existence. Šumperk patřil do německého záboru Sudet a roce 1939 přešel dům do správy NSDAP. Německá správa zřídila zájezdový profesionální soubor Městská divadla Východní Sudety se sídlem v Šumperku (Städtetheater Ostsudetenland, Sitz Mährisch Schönberg). Ten ovšem obstarával divadlo pro celou oblast Hřebečska, Šumperska a přilehlého Slezska. Daná města finančně přispívala na tento soubor až do roku 1944, kdy byla výnosem německé správy všechna divadla rozpuštěna. Po vysídlení německého etnika se sestěhovalo do prázdného města značné množství obyvatel z různých míst republiky, kteří v divadle mohli najít způsob navázání nových vztahů. V tomto roce zde také vznikl divadelní spolek Tyl. Budova byla přejmenována na Národní dům.
V roce 1949 byl spolek podřízen Severomoravskému spotřebnímu družstvu. V rámci komunistické kulturní politiky, která chápala divadlo jako významný politický a výchovný prvek pro nového socialistického člověka, bylo krajským národním výborem zřízeno v roce 1951 pro oblast Šumperska Severomoravské divadlo. V roce 1954 byly z fasád odstraněny sochy, které reprezentovaly v očích tehdejších současníků germánského ducha. Generální rekonstrukce budovy proběhla na počátku 70. let 20. století podle projektu Lubora Laciny. Při ní proběhlo zvýšení podlahy jeviště. Byla opravena střecha, na fasádě byly odstraněny červené obkladačky. Nyly odstraněny některé ornamentální prvky jako střešní štíty a arkýře v exteriéru a štukové ozdoby v interiéru jako například štukový erb, který držel dva putti nad jevištěm či štukové kazety v jevištním portálu. Původně novobarokně laděný sál tak získal mnohem strožejší výraz. V roce 1972 se měla uskutečnit přístavba provozní budovy podle návrhu asrchitektů ze scénografického ústavu v Praze, avšak ten zůstal nerealizován. V roce 1991 přešlo divadlo do správy města.
Ve dne 25. října 1994 zde vypukl úmyslně založený požár, který budovu poškodil takovým způsobem, že ji bylo nutné uzavřít. Následující den nechalo městské zastupitelstvo zřídit fond na rekonstrukci. Vypracováním jejího návrhu byly pověřeni architekti P. Fabián, V. Janků, Jan Polách, Dalibor Štys. V říjnu roku 1995 pak generální dodavatelé Fortex-AGS a.s. Šumperk a Building for you spol. s.r.o. Šumperk zahájily rekonstrukční práce. Rekonstruovaná budova byla slavnostně otevřena 7. října roku 2000.
V exteriéru došlo k obnovení bosáže na risalitech a štukových ornamentů okenních šambrán. Byly obnoveny obkladačky červených cihel v kontrastu s bledě modrou bosáží a slabě kávovými šambránami, římsou a nejvyšším patrem věže. K jevištní části byla přistavěna moderní provozní budova. Sál byl nyní vybaven mírnou elevací. Vchody po straně kromě prvního od jeviště byly zastavěny. V roce 2017 byla do sálu dodána nová jevištní technologie.
Prameny a Literatura:
HUDCOVÁ, Eva. Der Bürger und sein Theater in einer mährischen Kleinstadt: aus der Kulturgeschichte von Mährisch-Schönberg. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 225 s. Monografie. ISBN 978-80-244-2114-8.
HUDCOVÁ, Eva. Měšťan a divadlo: z kulturních dějin města Šumperka. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. 263 stran. Monografie. ISBN 978-80-244-4836-7.
Wiener Bauindustrie-Zeitung [online]. ANNO [cit. 2022-04-13]. Dostupné z: http://sfx.knihovny.cz/sfxlcl3??url_ver=Z39.88-2004&ctx_ver=Z39.88-2004&ctx_enc=info:ofi/enc:UTF-8&rfr_id=info:sid/sfxit.com:opac_856&url_ctx_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:ctx&sfx.ignore_date_threshold=1&rft.object_id=1000000000527161&svc_val_fmt=info:ofi/fmt:kev:mtx:sch_svc&. Str. 288 – 290
POLÁCH, Drahomír. Dějiny šumperského divadla. Dějiny šumperského divadla. Polách, Drahomír. [Šumperk] : Šumperk [město], 1994. 48 s., obr.
ZBAVITEL, Miloš, ed. 10 let Severomoravského oblastního divadla v Šumperku 1951-1961: sborník. Šumperk: Severomor. oblastní divadlo, 1961. 63, [4] s.
HAVLÍČKOVÁ, Margita, PRACNÁ, Sylva a ŠTEFANIDES, Jiří. Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku = Deutschsprachiges Theater in Mähren und Schlesien. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011-2014. 3 svazky. VZ Morava. Divadlo; sv. 4-6. Odborná publikace. ISBN 978-80-244-2891-8. Sv. 3. Str. 161 – 193.
Rok 1959 Říjen-pros. In: Kulturní život Šumperka: společenský měsíčník města Šumperka. Šumperk: Osvětová beseda, 1959-2017. Dostupné také z: http://www.sumperk.cz/cs/obcan/periodicky-tisk/kulturni-zivot.
Autor: Jan Purkert
Jan Purkert:
Divadlo Drak, Divadlo Šumperk, Malé divadlo České Budějovice, Městské divadlo Děčín, Slovácké Divadlo, Stálá divadelní scéna Klatovy, Těšínské divadlo Český Těšín, Národní dům, Pelcovo divadlo Rychnov nad Kněžnou, Dům kultury Žďár nad Sázavou, Divadlo ve Valdštějnské zahradě, Přírodní divadlo Divoká Šárka, Palác Akropolis, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Bytové divadlo Vlasty Chramostové, Boučkovo loutkové divadlo v Jaroměři, Divadlo Lampion, Městské divadlo, Divadlo na Výstavišti, Záloženské divadlo v Chrudimi, Německé divadlo Plzeň, Divadlo Alhambra, Soutěž na Ústřední dům armády, Prozatímní divadlo , Studio dell arte / Solnice, Jiříkovo Divadlo, Městské divadlo Na Poště, Divadlo v hotelu Piast, Divadlo Brandýs nad Orlicí, Divadlo na Nivách, Divadlo v paláci Typos , Lidové divadlo , Kulturní dům DELTA Břeclav, Divadlo Karla Čapka Děčín, Pašijový dům, Městské divadlo, Městské divadlo v Nadsklepí, Divadelní Dvorana, Městské divadlo, Lidové divadlo, Městské divadlo Nový Bor, Jiráskovo divadlo, Městské divadlo, Městské divadlo, Divadlo v Kotcích, Kino Marx, Kulturní dům, Tylovo divadlo, Divadlo Z, Dělnický dům, Soukenické divadlo, Divadlo Krakonoš, HaDivadlo, Německý dům, Kabinet múz, Loutkove divadlo Radost, Besední dům, Divadlo Dialog, Bezbariérové divadlo BARKA, Buranteatr, Klub Starý pivovar, Závodní klub, Divadlo Konvikt, Divadlo 29, Měšťanská beseda, Divadlo Čas, ROX/NOD, Goja Music Hall, La Fabrika, Multikulturní centrum Fabrika, Loutkové divadlo, Hoffmannovo divadlo, Malá Scéna , Městské divadlo, Divadlo v Lidovém Domě, Dům kultury, Kulturní Dům Karlov, Divadlo Boleradice, Dům kultury Metropol, Kulturní epicentrum Bazilika, Klicperův dům, Kulturní dům TRISIA, Divadlo Čtyřlístek, Národní dům, Kulturní dům Petra Bezruče, Multifunkční centrum, Studio Beseda, Městské divadlo, Diod - divadlo otevřených dvěří, Bouda, Klub Dividýlka - Hejtmanský Dvůr, Divadlo Miroslava Horníčka, Národní dům, Zámecké divadlo v Měšicích, České divadlo na Malé Straně v Kajetánském domě, Nové české divadlo v Růžové ulici, Divadlo Polárka, Divadlo Počernice, Reduta, Divadlo v nové radnici, Comoedien-Haus, Divadlo Orfeus, Zámecké divadlo v Duchcově, Městské divadlo, Zámecké divadlo ve Velkých Hošticích, Kulturní dům Akord, Městský Dům Kultury, Comoedien-Haus, Zámecké divadlo v Teplicích, Zámecké divadlo v Třebíči, Zámecké divadlo Holešov, Zámecké divadlo v Jezeří, Zámecké divadlo v Náchodě, Městské kino Jas, Plzeň Jižní předměstí, Kulturní Centrum Zahrada, Lesní divadlo, Kulturní centrum města Týniště nad Orlicí, Klub Cirkus, Zámecké divadlo v Jaroměřici nad Rokytnou, Zámecké divadlo v Jindřichově Hradci, Zámecké divadlo ve Slezských Rudolticích, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Thunovské divadlo, Divadelní studio Marta, Zámecké divadlo v Bystřice pod Hostýnem, Zámecké divadlo v Roudnici, Zámecké divadlo v Žamberku, Zámecké divadlo, Divadlo Kampa, Divadlo Mana, KC Semilasso, Malá scéna, Divadlo Pluto, Divadlo pod lampou, Kulturní dům Peklo, Divadlo Na Kopečku, Divadlo EXIL, Divadlo Gong, Divadlo J. K. Tyl, Kabaretní divadélko Labuť, Divadlo Dobeška, MeetFactory, Divadlo Refektář, Divadlo U Valšů, Kulturní dům Střelnice, Kladenské divadélko, Kulturní středisko Lovoš, Divadlo rozmanitostí, Divadlo Karla Hackera, Kulturní dům Crystal, Labyrint Divadla Drak, Loutkové divadlo Srdíčko, Přerovský Kašpárek, Aréna Na hradbách, Divadlo v radnici, Kabaret Lucerna, Divadlo Tramtarie Olomouc, Scéna loutkového divadla, Kulturní dům Na Rybníčku, Kulturní Centrum, Kulturní centrum, Dům kultury, Kulturní dům, Kulturní centrum Kaskáda v Bílině, Divadlo bez Hranic, Městské kulturní zařízení, Národní dům, Dům Kultury Poklad, Malostranská beseda, Německý dům, Hotel Friml, Lidový dům, Dům kultury, Malá scéna, Dům Kultury, Královské městské národní divadlo, Loutkové divadlo, Divadlo v Růžodole, Dělnický dům, Malé divadlo (staré), Národní dům, Divadlo v Ústavu Choromyslných, Městské divadlo, Hornický dům, Lidový dům, Letní divadlo Budilovo, Divadelní sál, Městský dům, Městské divadlo, Národní dům, Besední dům, Lidový dům, Colloseum, Divadlo Deklarace, Městské divadlo, Národní Dům, Divadlo feriálních osad, Městské divadlo, Tylovo divadlo, Divadelní sál radnice, Divadlo dětí, Katolický dům, Spolkový dům, Záloženský dům, Městské divadlo, Husův sbor, Záloženský dům, Městské divadlo, Divadelní svět loutek, Sokolský dům, Měšťanská beseda, Divadlo v sokolovně, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Elysium, Dělnický dům, Loutkové divadlo Sokola v Praze-Libni, Katolický dům, Royal Theatre and ClubDodatečné informace
Žádné informace nebyly zatím vloženy
přidej data