enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Divadelní sál

Rudolf Kříženecký

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1901 | otevření

lidé

historie

Občanská záložna byl peněžní ústav založený roku 1862. Mezi lety 1899 až 1901 si nechal vybudovat reprezentativní sídlo podle projektu architekta Rudolfa Křiženeckého. V něm se nachází i sál, který využívali místní divadelní ochotníci. Ti byli organizování v místní Občanské besedě, která byla v Přelouči ustavena 29. června 1872. S ní se původní ochotnický spolek v roce 1881 sloučil a převedl na ní své divadelní vybavení.  V jejím rámci se v roce 1912 ustavil Divadelní odbor.

 

Monumentální budova přeloučské spořitelny tvoří jednu z dominant města. Její hlavní průčelí volně stojící nárožní budovy je obráceno do historického Masarykova náměstí. Je utvářeno novorenesančním tvaroslovím a skládá se ze tří hmot. Střední centrální třípodlažní hmota je sevřena nestejně vysokými křídly. Trakt napravo převyšuje linii korunní římsy složeným štítem. Trakt nalevo má další podlaží a masivní balkón na konzolách a do výšky jej dále zvedá vysoká dlátková střecha. Uprostřed střední části se nachází hlavní vchod do budovy, který chrání úzký balkón podepřený kanelovanými sloupy. V prvním patře se otvírají plochy tří vysokých okenních otvorů sálu, které vevnitř dělí polosloupy s jónskými hlavicemi. Na obě okna v každé ploše navazují za  kordonovou římsou další půlkruhová okna v ostění. Pod korunní římsou je vyveden reliéfní pás.

 

V zádveří hlavního vchodu se nachází vstupní vestibul s monumentálním schodištěm. To vede do předsálí v prvním patře. V něm pilastry a masivní pilíře podpírají křížovou klenbu. Po straně do sálu jsou vchody vsazené do edikul, z nichž dva byly zazděny. So sálu samotného se vstupuje skrze dvoukřídlé dveře jednoho z nich při jevišti a také skrze další v zadní části sálu, kde jsou dvoukřídlé dveře sevřeny pilastry. Nad vchody jsou vyvedeny štukové trojúhelníkové frontony na konzolkách. Patro sálu na pravé podélné straně směrem k jevišti lemuje sloupová arkáda.  Na protilehlé stěně sálu je v patře vyveden balkón na volutových konzolách. Plochý strop je orámován bohatou štukovou dekorací. Do jeho středu je umístěn lustr. Stlačeně zaklenutý portál jeviště je zasazen do masivní edikuly. V ní podpírají štít Karyatidy. Sál je osvětlován na levé straně směrem k hledišti třemi velkými okny s půlkruhovými záklenky. Má rovnou podlahu a může být tak využíván pro celou šíři kulturních a společenských akcí.

 

Divadelní odbor byl převeden v padesátých letech pod Závodní klub ROH Tesla Přelouč a v šedesátých pod Klub kultury. Sál byl v roce 2005 rekonstruován.

 

 

Prameny a literatura:

 

Ve službách Thalie: České divadlo ochotnické: Soubor dokladových statí. Díl II. V Liberci: Vydavatelství V. Talík, 1946. 367 s. 309 -310

 

LEDR, Josef. Dějiny města Přelouče nad Labem. V Přelouči: Nákladem města, 1926. 539 s.

 

TETŘEV, Jan a VOREL, Petr. Pamětihodnosti města Přelouče. Vyd. 1. Přelouč: Městský úřad, 1997. 79 s. ISBN 80-238-3841-5.

 

PEŠTA, Matěj. Město Přelouč: historie, památky, osobnosti. [Přelouč]: Kulturní a informační centrum města Přelouče, 2015. 12 stran. ISBN 978-80-270-4256-2.

 

VOREL, Petr, TETŘEV, Jan a VINCENCIOVÁ, Hana. Dějiny města Přelouče. Vyd. 1. Přelouč: Městský úřad, 1999- . sv. ISBN 80-238-4119-X.

 

CÍSAŘ, Jan a MOHYLOVÁ, Věra. Historie divadelní Pardubic a okolí. Vyd. 1. Pardubice: Východočeské divadlo, 2002. 143 s. ISBN 80-238-9325-4.

 

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

osmpluspět=