enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Kulturní centrum města Týniště nad Orlicí

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1931 | stavba

(zobrazit)10.4.1965 | otevření

historie

První dochované záznamy o ochotnickém divadle v Týništi se váží k studentským představením v hostinci U modré hvězdy, kam v polovině století zajížděly také i německé kočující divadelní společnosti. V šedesátých letech se začal formovat okruh ochotníků z řad mládeže, kteří si v roce 1861 založili Družinu ochotníků, vedenou spisovatelkou Antonií Melišovou-Köschnerovou. Postupem času si zařídili U modré hvězdy jeviště, které si vypůjčili z nedalekého zámku Častolovice, kde do té doby leželo složené na půdě. Instalovali jej v roce 1867 na pivní sudy a dřevěné kozy ke stěně s okny na náměstí. Intenzita jejich aktivit postupně sílila a později se hrálo i v hostincích U Smrtků a U Fikejzů. Poté, co byly stanovy schváleny příslušným správním úřadem, založili si mladí ochotníci  spolek Čtenářsko-ochotnická beseda, jehož ustavující hromada proběhla 2. září 1883. Ta měla kromě divadla i pěstovat četbu a jinou „ušlechtilou zábavu“.

 

V roce 1894 se v rámci spolku ustanovil divadelní odbor Družstvo divadelní, část výnosů věnovali na pořízení nových dekorací a portálu. Ochotníci nedisponovali ani na počátku nového století stabilním sálem, ale  v roce 1903 si pořídili nové dekorace a nové jeviště za částku 1470 korun. Pomohl jim finančně i majitel sálu, který obstaral oponu a kostru jeviště. Dekorace byly skladovány v kůlně hostince.  Nové dekorace byly pořízeny v roce 1915. Spolek se v roce 1921 přejmenoval na Ochotnickou besedu Jirásek a ve dvacátých letech jeho činnost rozrůstala. Své dlouhodobé působiště  našli ochotníci na počátku 30. let v takzvaném Smrtkově sále na dnešním Tyršově náměstí.

 

V roce 1874 koupil Fr. Smrtka dům na dnešním Mírovém náměstí č. p. 236 a nechal na jeho dvoře zřídit taneční sál z hrázděného zdiva o rozměrech 10 na 12 metrů, který byl vybaven galerií. Občas jej využívali i ochotníci k představením. Byla to jednoduchá patrová podlouhlá budova, do jejíhož prvního patra vedlo postraní schodiště ze dvora. Vstupní fasáda byla uzavřena štítem, ve kterém po stranách byly vyvedeny štíty vedlejších os. Byla rytmizována čtyřmi pilastry. Na vnitřní dva z nich byly připojeny polosloupy, které svíraly hlavní vchod obrácený od náměstí, ke kterému vedlo krátké schodiště. Nad ním byl půlkruhový balkón s vchodem s půlkruhovou klenbou. Následně sem nový majitel umístil výrobnu látek a později zde cvičil Sokol. V průběhu první světové války se zde začaly promítat filmy. V roce 1929 budovu koupilo Družstvo pro postavení tělocvičny Sokola, které sál opravilo a nechalo mezi lety 1929 – 31 přistavit jeviště. 28. října 1931 zde sehráli ochotníci poprvé hru Pan Johanes od Aloise Jiráska.

 

Protože nový zákon z roku 1951 neumožňoval, aby existovaly ochotnické spolky samostatně, byli ochotníci převedeni pod Závodní klub národního podniku Český nábytek. Následně proběhla v listopadu a prosinci roku 1955  oprava divadla, která ovšem  vyřešila pouze některé z mnohých problémů. Budova trpěla některými nedostatky pro divadelní činnost, zvláště nebylo kam ukládat kulisy a chyběl moderní světelný park. Jeviště se nacházelo v desolátním stavu, v budově chybělo  ústřední topení a zatékalo tam. Projekt na modernizaci vypracoval v roce 1958 stavitel J. Vašata, ale ten kvůli nedostatku financí nebyl prozatím realizován. V roce 1962 byl ustaven Jednotný závodní klub ROH a téhož roku se začalo s rekonstrukcí a rozšířením divadelní budovy podle plánů stavitele J. Vašaty.

 

Značná část budovy včetně průčelí byla i s komínem stržena: sál byl obestavěn divadelním zázemím a klubovnami. Vnějšek budovy získal strohý ráz s hladkými fasádami. Vstupnímu průčelí dominoval centrální čtyřosý risalit, jehož první převýšené patro bylo podpírané třemi pilíři a dvěma skosenými pilastry po stranách. Úzké vedlejší plochy byly jednoosé. Vedlejší fasády budovy pak byly rytmizovány mírně vystouplými články přístaveb. Hlavní sál s elevací a balkónem měl kapacitu 300 míst. Vedle toho byl v prvním patře sál malý pro 60 diváků. Celkové náklady investice činily 429 tisíc Kč. Divadlo bylo slavnostně znovuotevřeno 10. dubna 1965.  Další dostavba k budově, která obsahovala klubovnu, sociální zařízení, kulisárny s dílnou a sklad kostým, se začala stavět v roce 1978 brigádnickou prací. Byla dobudována v roce 1980. 

 

Po dalších desetiletích provozu, vypsalo město v roce 2013 veřejnou zakázku, jejíž záměrem bylo adaptovat divadlo na multifunkční prostor, kde by se mohly konat kulturní akce včetně plesů a dalších podobných událostí. Následná rekonstrukce proběhla mezi lety 2013 – 2015 za celkovou cenu 53 miliónů korun. V exteriéru byly na vstupní fasádě instalovány obkladové desky v různým barvách a velikosti, které pohledově rozčlenily její plochu, a tím pomohly vtisknout hmotě objektu moderní vzhled. Byla také provedena nová kompletní elektroinstalace. Hlavní sál je nyní vybaven rovnou podlahou a vysouvacím hledištěm, které umožňuje využívat sál s variabilními uspořádáními. V prvním patře jej ze dvou stran obepíná galerie se skleněným zábradlím. Sál je laděn do bledě fialové barvy s komplementární světle hnědou. V budově se nachází vedle divadelního i projekční sál, využívaný i pro přednášky, besedy podobné kulturní akce. Dále se zde nacházejí místnosti pro spolkové, příspěvkové a neziskové organizace.

 

 

 

Prameny a literatura:

 

MYSLIVEC, Otakar. 100 let ochotnického divadla a divadelního odboru Jirásek v Týništi nad Orlicí 1883-1983: [jubilejní] almanach. 1. vyd. V Týništi nad Orlicí: Jednotný závodní klub ROH, 1983. 140 s.

 

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

šestplusšest=