enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Národní dům

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1924 | otevření

(zobrazit)1938 | uzavření

lidé

V. Lukáš |architekt

historie

V roce 1912 byl z iniciativy nacionálně smýšlejících vlastenců založen Pozemkový ústav, jehož smyslem bylo podpořit ekonomicky aktivity Národní Jednoty. Tyto české organizace se profilovaly v opozici a iracionálnímu odporu vůči němectví v obranném postoji vůči jeho domnělé expansi. Podporovaly na německy mluvících územích kulturní a společenské aktivity české minority. Následující rok ústav podpořil koupi Schiesstätte (střelnice) v Šternberku, který byl tehdy převážně německé město.  Střelnice byla postavena v roce 1845 pro místní spolek střelců, který se rozpustil v roce 1912. Poté ji zakoupil místní továrník, který ji následně prodal této instituci.   

 

Dům byl následně pro spolkové potřeby rekonstruován stavitelem V. Lukášem, který mu  vtiskl secesní charakter. Jednalo se o volně stojící budovu s polovalbovou střechou, jejíž vstupní fronta byla posazena na nízkém soklu a rytmizována vysokým řádem pilastrů po stranách středního risalitu. Pilastry byly spojeny půlkruhovými oblouky, v jejíž centrech byly vyvedeny dekorativní terče. Okna v prvním patře byla ozdobena podokními florálními motivy.  Střední risalit vstupního průčelí byl završen atikou, do níž byly vsazeny výsostné znaky českého království. Jeho čtyři pilastry byly přetnuty mezipatrovou římsou, v přízemí zesíleny, v patře zdvojeny a opatřeny jónskými hlavicemi.  Nad okny v prvním patře byla okénka zasazená do štukové výzdoby s florálními motivy.

 

Dům sloužil jako spolkový dům české menšiny.  Nacházel se v něm také hotel a hostinec. Po  otevření se stal předmětem politické kontroverze, neboť české znaky byly chápány místními Němci jako provokace, což si získalo pozornost v dobovém tisku.  Při jeho slavnostním otevření bylo několik lidí zraněno při útoku němců a později byly v domě několikrát vymlácena okna.  

 

V roce 1923 byl k domu svépomocí přistavěn sál s jevištěm.  Slavnostní otevření se odehrálo téhož roku představením Viny od Jaroslava Hilberta. Souběžně byl ustaven ochotnický spolek Dramatický kroužek Národní jednoty ve Šternberku.  V jednoduchém sále s rovnou podlahou byla do zadní sekce hlediště umístěna galerie. Pod ní se ve střední části sevřené lizénami nacházely dvoje vstupní dvoukřídlé dveře, které byly završeny dekorativním štukovým půlkruhovým obloukem. Silná vystouplá mezipatrová římsa pohledově oddělovala patra. Stěny parteru byly tmavě vymalovány, což kontrastovalo se světlejšími tóny horní části.

 

V roce 1938 byli Češi z města vyhnáni. Po vyhnání němců bylo divadlo nově příchozím českým obyvatelstvem provozováno jinde. Národní jednota obnovila roku  1945 svou činnost, ale zanedlouho byla v roce 1948 centrálními státními orgány zrušena.  Národní dům přestal se zánikem jednoty sloužit divadlu. V druhé polovině 20. století byl využíván pro různé účely a dnes slouží jako diskotéka.

 

 

 

 

Prameny a literatura:

 

Český svět. Praha: Karel Hipman, 1904-1929. 24.07.1914. roč. 10, č. 45.

 

HLŮZOVÁ, Vlasta. Stopami šternberské historie. 1. vyd. Šternberk: V. Hlůzová, 2011. 319 s. ISBN 978-80-260-0501-8.

 

Salon: Společnost - Sport - Divadlo - Film - Moda - Výtvarné umění. Brno: Jan Hamáček, 1922-1943.  01.-02.1923. roč. 1, č.7 – 8. Dostupné online.

 

HAVLÍČKOVÁ, Margita, PRACNÁ, Sylva a ŠTEFANIDES, Jiří. Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku = Deutschsprachiges Theater in Mähren und Schlesien. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011-2014. Svazek 2. VZ Morava. Divadlo; sv. 4-6. Odborná publikace. ISBN 978-80-244-2891-8. Str. 213 – 229.

 

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

šestplusdva=