enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Zámecké divadlo

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1727 | otevření

(zobrazit)50. léta 19. století | uzavření

lidé

historie

Kroměříž a její rozvoj je spjat s olomouckým biskupstvím, k jehož zboží město patřilo od počátků 12. století. Biskupové si zde nechali nejprve postavit hrad, který byl přestavěn nejprve na renesanční a později v druhé polovině 17. století na barokní zámek podle architektů F. Luccheseho a G. P. Tencally.

 

Zásadním impulsem pro rozvoj divadla a hudby byla osobnost Wolfganga Hannibala von Schrattenbach, který se v roce 1711 stal olomouckým biskupem. V diecézi se v prvních letech nezdržoval, neboť se angažoval v různých politických, diplomatických a společenských rolích na významných dvorech Evropy.  Poté, co se usadil v Kroměříži, se jeho náklonnost k umění proměnila v okázalém mecenášství.  Stal se konzumentem náročných oper, pro které si nechal ve svých residencích postavit vhodné divadelní sály.

 

Doba vzniku divadla na zdejším zámku není známa, ale první doložené představení se zde konalo v roce 1727. Není známo ani jeho přesné umístění. Bylo pravděpodobně zničeno při velkém požáru zámku v roce 1752.

 

Z dochovaného inventáře olomouckého arcibiskupa Antona Theodora Colloredo-Waldsee z roku 1811 vyplývá, že na konci 18. století bylo divadlo opět v provozu. Vybavení divadla zahrnovalo 11 proměn s prospektem, kulisami a sufitami. Divadlo je také zmiňováno v popisu zámku v roce 1849 v publikaci Erinnerung an Kremsier, kde je zakresleno do plánu zámku. Nacházelo se ve druhém podlaží severního nároží přiléhajíc k nádvoří. Bylo vloženo napřič do sálu o rozměrech 15 metrů mírně lichoběžníkového půdorysu s předělem mezi hledištěm a jevištěm, který byl v linii s úhlopříčkou jeho půdorysu. Jsou na něm schematicky zakresleny i čtyři ustupující linie kulis a prospektu. Bylo přístupné z hlavního severního zámeckého schodiště a spojovací chodby ze západního křídla.  V hledišti se patrně nacházela galerie.

 

Jeviště bez orchestřiště tak bylo vystavěno na půdoryse rovnoramenného trojúhelníku s hloubkou 10 metrů. Vstupovalo se na něj z šatny vpravo od hlediště na severní straně.  Jevištní vybavení nemohlo být plně rozvinuté jako v podobných zámeckých divadlech, neboť celková výška osmi metrů v sále by to nedovolovala.  Na podobném plánu zámku z roku 1877 se již tento sál nenachází.

 

 

Prameny a literatura:

 

BARTUŠEK, Antonín: Zámecká a školní divadla v českých zemích. Výzkumný úkol Scénografického ústavu č. 13-63, Praha 1963; Společnost přátel Českého Krumlova 2010, ed. Jiří Bláha, s. 113-114.

 

SPÁČILOVÁ, Jana. Hudba na dvoře olomouckého biskupa Schrattenbacha. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, 2018. 345 stran. Konvikt; sv. č. 3. ISBN 978-80-88278-10-8.

 

NEUMANN, Wenzel August, ed. a MEYER, Eduard von, ed. Erinnerung an Kremsier. Kremsier: [s.n.], 1849. 33, 36 s., příl.

 

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

devětmínustři=