enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Kabaret Lucerna

alias Lucerna kabaret, Varieté Lucerna, Varieté- tabarin Lucerna, Divadlo miniatur Lucerna, Hašlerova scéna v Lucerně
historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)22.9.1910 | Otevření
KL byl otevřen v nové vybudovaném dvorním traktu paláce Lucerna, orientovaném do Vodičkovy ulice, v němž zaujímal dvě patra suterénu (nikoli tzv. velký sál). Secesně vybavená místnost s balkonem a postranními lóžemi měla při stolním  zařízení celkovou kapacitu 360 osob (dnes je v těchto prostorách Lucerna Bar).
(zobrazit)1927 | Uzavření

lidé

(zobrazit)Josef Wenig |malíř

Malíř, ilustrátor, scénický výtvarník a herec.

Více divadel

historie

Komplex secesních budov paláce Lucerna s pasáží byl realizovaným projektem podnikatele a stavitele Vácslava Havla (1861 – 1921), který jej také ve spolupráci s J. Čamským navrhl. Její nejstarší část byla postavena ve stylu geometrické secese.  Obsahoval velký společenský sál, další projekční sál, množství obchodů restaurací v pasáži a obytné prostory.

 

Součástí plánů na velké společenské centrum zahrnoval také kabaretní sál. Tento podnik se měl stát obdobou kabaretů na světové úrovni. Po jeho otevření zde také hostovali umělci ze špičkových zahraničních scén. Byl koncipován spíše pro movitější německou klientelu, avšak povaha umělecké činnosti byla mezinárodní. V komplexu se také nacházely noční podniky American Bar a Tabarin, které svým charakterem také navazovaly na kabaret.

 

První fáze výstavby proběhla mezi lety 1907 – 1909, při které byl vybudován i divadelní sál. Jeho slavnostní otevření se konalo 22. září 1910.  Nacházel se ve dvou patrech suterénu v dvorním traktu částečně v prostorech, kde se dnes nachází Lucerna bar. Byl vybaven balkónem a postraními lóžemi a ozdoben secesní výzdobou od výtvarníka Josefa Weniga. Celková kapacita sálu se počítala na 360 diváků.

 

Kabaret byl zpočátku dvoujazyčný, zaměřený na bohaté obecenstvo s luxusní výbavou a hostujícími umělci ze zahraničí. Nový podnik ovšem nepřitáhl dostatečné množství bohatého německého publika. V průběhu první světové války se přejmenoval na Varieté Lucerna a profiloval se dále jako podnik pro německé důstojníky.

 

Pověst podniku se proměnila po skončení války, kdy se jejího vedení ujal Karel Hašler až do roku 1923 pod názvem Hašlerova scéna v Lucerně. Poté byl tento prostor sídlem pro repertoárové divadlo Ference Futuristy. V roce 1927 zde vypukl oheň. Následně byl prostor upraven podle návrhu architekta Vořecha a Bezectného a nově otevřen na Silvestra téhož roku s jinou prostorovou dispozicí pod názvem Kabaret restaurant Lucerna. Působili v něm krátce i Voskovec a Werich a další kabaretní společnosti. V druhé půlce dvacátého století sloužil prostor jako noční podnik a dnes se v tomto prostoru nachází sál Lucerna Bar.

 

 

Prameny a literatura:

 

Dvacet let Lucerny ...: 1909-1929. V Praze: Lucerna, 1929. 49 s.

 

BROŽOVÁ, Michaela et al. Palác Lucerna: minulost, přítomnost, budoucnost: sborník vydaný u příležitosti odborné konference konané v Lucerně 1. června 2016 pod záštitou manželů Dagmar a Ivana M. Havlových. 1. vydání. Praha: Lucerna-Barrandov, spol. s r.o., 2016. 133 stran, 2 nečíslované strany obrazových příloh. ISBN 978-80-270-0693-9.

 

JANKOVÁ, Yvonne. Palác Lucerna. In: Staletá Praha XIII – Technika a památky, Nakl. Panorama, Praha 1983. 

 

ŠORMOVÁ, Eva et al. Česká divadla: encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000, xvi, 615 p. ISBN 80-700-8107-4. Str. 199- 200

 

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

šestmínustři=