enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Kabaret Lucerna

alias Divadlo miniatur Lucerna, Varieté- tabarin Lucerna, Varieté Lucerna, Lucerna kabaret, Hašlerova scéna v Lucerně
historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)22.9.1910 | Otevření
KL byl otevřen v nové vybudovaném dvorním traktu paláce Lucerna, orientovaném do Vodičkovy ulice, v němž zaujímal dvě patra suterénu (nikoli tzv. velký sál). Secesně vybavená místnost s balkonem a postranními lóžemi měla při stolním  zařízení celkovou kapacitu 360 osob (dnes je v těchto prostorách Lucerna Bar).
(zobrazit)1927 | Uzavření

lidé

(zobrazit)Josef Wenig |malíř

Malíř, ilustrátor, scénický výtvarník a herec.

Více divadel

historie

Komplex secesních budov paláce Lucerna s pasáží byl realizovaným projektem podnikatele a stavitele Vácslava Havla (1861 – 1921), který jej také ve spolupráci s J. Čamským navrhl. Jeho nejstarší část byla postavena ve stylu geometrické secese.  Obsahovala velký společenský sál, další projekční sál, množství obchodů restaurací v pasáži a obytné prostory.

 

Plán na velké společenské centrum zahrnoval také kabaretní sál. Tento podnik se měl stát obdobou kabaretů na světové úrovni v evropských metropolích. Po jeho otevření zde proto také hostovali umělci ze špičkových zahraničních scén. Byl koncipován spíše pro movitější německou klientelu, avšak povaha umělecké činnosti byla mezinárodní. V komplexu se také nacházely noční podniky American Bar a Tabarin, které svým charakterem také navazovaly na kabaretní estetiku.

 

První fáze výstavby proběhla mezi lety 1907 – 1909, při které byl vybudován i divadelní sál. Jeho slavnostní otevření se konalo 22. září 1910.  Nacházel se ve dvou patrech suterénu v dvorním traktu částečně v prostorech, kde se dnes nachází Lucerna bar. Byl vybaven balkónem a postraními lóžemi a ozdoben secesní výzdobou od výtvarníka Josefa Weniga. Celková kapacita sálu se počítala na 360 diváků.

 

Kabaret byl zpočátku dvoujazyčný, zaměřený na bohaté obecenstvo s luxusní výbavou a hostujícími umělci ze zahraničí. Nový podnik ovšem dostatečné množství publika nepřitáhl. V průběhu první světové války se přejmenoval na Varieté Lucerna a profiloval se dále jako podnik pro německé důstojníky.

 

Pověst podniku se proměnila po skončení války, kdy se jejího vedení až do roku 1923 ujal Karel Hašler pod názvem Hašlerova scéna v Lucerně. Poté byl tento prostor sídlem pro repertoárové divadlo Ference Futuristy. V roce 1927 zde vypukl požár. Následně byl prostor upraven podle návrhu architekta Vořecha a Bezectného a nově otevřen na Silvestra téhož roku s jinou prostorovou dispozicí pod názvem Kabaret restaurant Lucerna. Působili v něm krátce i Voskovec a Werich a další kabaretní společnosti. V druhé půlce dvacátého století sloužil prostor jako noční podnik a dnes se v tomto prostoru nachází klub Lucerna Bar.

 

 

Prameny a literatura:

 

Dvacet let Lucerny ...: 1909-1929. V Praze: Lucerna, 1929. 49 s.

 

BROŽOVÁ, Michaela et al. Palác Lucerna: minulost, přítomnost, budoucnost: sborník vydaný u příležitosti odborné konference konané v Lucerně 1. června 2016 pod záštitou manželů Dagmar a Ivana M. Havlových. 1. vydání. Praha: Lucerna-Barrandov, spol. s r.o., 2016. 133 stran, 2 nečíslované strany obrazových příloh. ISBN 978-80-270-0693-9.

 

JANKOVÁ, Yvonne. Palác Lucerna. In: Staletá Praha XIII – Technika a památky, Nakl. Panorama, Praha 1983. 

 

ŠORMOVÁ, Eva et al. Česká divadla: encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000, xvi, 615 p. ISBN 80-700-8107-4. Str. 199- 200

 

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

pětplussedm=