enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Městský Dům Kultury

Jiří Klen, Vladimír Černický, Karel Vlček

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1964 | otevření

(zobrazit)2000 | rekonstrukce

lidé

Jiří Klen |hlavní architekt
Vladimír Černický |hlavní architekt
Karel Vlček |hlavní architekt

historie

Pod starou Karvinou se nalézala značná naleziště uhlí, a proto se pro obyvatelé starého města a nově příchozí pracovníci dolů začalo budovat nové sídliště severně od historického městečka Fryštátu. Severojižní osu této zástavby tvoří třída Osvobození, do jejíhož středu byl naprojektován v roce 1957 architekty Jiřím Klenem, Vladimírem Černickým a Karlem Vlčkem volně stojící kulturní dům zasazený do parku.  V dané lokalitě se toho času nacházela cihelna, kterou bylo nutné zbourat a zavozit rybníky, do kterých částečně stavba zasahovala.  Přední část kulturního domu Stalingrad začala svému účelu sloužit v říjnu 1961, divadelní část byla zprovozněna na konci roku 1963. Povolení k užití bylo vydáno 27.4 1964. Celkové náklady dosáhly částky přes deset milionů korun.

 

Budova na půdorysu písmene T je zasazena do mírně svažujícího se terénu, takže hlavní průčelí je nižší a střední dřík s divadelním sálem se odrývá do otevřenějšího terénu. V její kompozici hmot převažují horizontální linie. Patrové hlavní křídlo se otvírá do třídy Osvobození  a převyšujej jej pouze mírně ustupující risalit vchodové části s třemi velkými okny s mozaikou, nad nimiž je vyveden nápis Městský dům kultury.  V centrálním risalitu se v prvním patře nachází Obřadní síň se širokým průčelím vyplněným abstraktní barevnou vitráží. Na druhé straně směrem od vitráže je v síni umístěn kovový reliéf z dílny Vladislava Oslizloka. Tato místnost je přístupná z dvoupodlažního předsálí s ochozem. Ve vstupním foyer je umístěna také dřevěná skulptura Jindřicha Wielguse.

 

V hlavním předsálí se již dělí přístup k sálu v zadní části budovy. Mramorové schodiště směrem dolů vede do parteru sálu a žulové nahoru vede do foyer, společného s přednáškovým sálem až na balkon sálu. Hlediště sálu s elevací s kapacitou 592 míst se nachází v středním křídle.  Jeho stěny jsou obloženy dřevěným obkladem ve formě čtverců, který každý jinak mírně vystupuje či zapadá z fronty stěny.  Dodává prostoru světle hnědý nádech v kontrastu s tmavými sedadly, tmavě zelenou poprsní balkonu a jeviště,  podhledu vchodu a dekorační linie při patě stěn.  Strop má akustický podhled, do kterého jsou vsazeny svítidla.  Masivní balkon v zadní části sálu je podepírán dvěma kanelovanými sloupy a pod jeho zadní částí je umístěna zvuková a světelná kabina.

 

V levém traktu vstupní části se také nachází malý sál s 87 místy, do něhož vede vchod jak z boční části uličního křídla do prvního suterénu tak z hlavní vstupní haly. V budově se dále nacházejí také dílny, výtvarné ateliéry, kanceláře, byt správce, taneční a pěvecké studio. Budova byla v roce 2000 rekonstruována.

 

 

Prameny a literatura:

 

STRAKOŠ, Martin. Kulturní domy na Ostravsku v kontextu architektury a umění 20. století: základní kameny společnosti. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2012. 159 s. ISBN 978-80-85034-68-4. Str. 134 – 137.

 

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

devětmínusdva=