enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Městské divadlo

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)19.9.1841 | otevření

(zobrazit)1929 | uzavření

historie

První dochované zmínky o provozování ochotnického divadla v Poličce se váží k roku 1819, kdy místní studenti sehráli v češtině několik představení v hostinci U Kurců v domě č. p. 57 na náměstí. Odtud se zanedlouho přesunuli do sálu radnice. Obstarali si několik kusů základních dekorací a výnos ze vstupného byl věnován na jejich další vylepšení a pro dobročinné účely. Hraní her tehdy podléhalo censuře a jednotlivá představení musela být povolována. Proto zde vystupovali pouze do roku 1825, kdy byla další představení zakázána patrně kvůli osobní antipatii německy mluvících magistrátních úředníků k projevům české kultury. Výnos chrudimského krajského úřadu také v roce 1827 zakázal, aby řemeslníci, studenti a úředníci hráli divadlo. V jejich pojetí světa kazilo divadlo mravní charakter počestných měšťanů. Nový purkmistr Šebestián Hněvkovský v roce 1827 povolil studentům několik představení, za což byl následně odsouzen krajským úřadem k pokutě. Ochotnické divadlo se tak na čas úplně přestalo hrát.  

 

Postoj krajského úřadu se změnil v roce 1834, když začal zřizovat chudinské ústavy a hledal pro ně financování. Výnosy z ochotnických představení byly pro ně vítaným zdrojem. Díky tomu se již téhož roku ustanovilo Divadelní družstvo. Jeho členové hráli v sále radnice či po hostincích. Nechali si postavit jeviště ve velké síni na střelnici, kde působili do roku 1836. Poté, co se stal purkmistrem Josef Pihera, našli divadelní ochotníci v jeho osobě příznivce své věci. V roce 1837 bylo vybavení divadla předáno do majetku chudinského ústavu, který spravoval magistrát.  Soukromá iniciativa ochotníků se tak formálně stala záležitostí města. To se v roce 1837 rozhodlo si opatřit novou školní budovu. Vybralo si dům č. p. 112 postavený v letech 1740 – 1743, který předtím sloužil vojenské vychovatelně pěšího pluku barona Zacha. Purkmistr značně přispěl k tomu, aby ve škole byly také vyhrazeny prostory pro divadlo. Stavební práce na domě byly provedeny staviteli J. Smutným a F. Patočkou mezi lety  1839 až 1841 podle plánů inženýra M. Jahna za celkovou cenu 15 867 zlatých. Slavnostní otevření divadla se odehrálo 19. září 1841 hrami Armuth und Edelsinn a Der Deserteuer od Augusta Kotzebue.

 

Jedná se o nárožní patrový dům. Kratší průčelí do Tylovy ulice je čtyřosé, delší do Šaffrovy ulice sedmnáctiosé. V centru delšího průčelí byl mělký risalit, jehož tři okna s půlkruhovými oblouky byla v přízemí zasazena do bosáže. Na průčelí byl až do roku 1890 vyveden městský znak s nápisem „Litteris et musis civitas Policzka“.

 

Divadlo bylo umístěno do nároží budovy s odděleným vchodem. Mělo plochý strop a bylo v něm umístěno 5 loží. V přízemí byly řady lavic se 72 uzamykatelnými sedadly a dalšími 150 místy na stání.  V zadní části se nacházela galerie na pilířích se střední loží. V její poprsni byly vyvedeny vyřezávané ornamenty.  Mezi jevištěm a hledištěm bylo orchestřiště. Jeviště bylo vybaveno posunovacími dekoracemi a propadlištěm. Na půdě budovy byla ukládána garderoba. Herci se převlékali ke hraní nejprve ve školníkově bytě a později ve školních učebnách, které byly s jevištěm spojeny chodbou.

 

Při velkém požáru města v roce 1845 bylo divadlo ušetřeno, pouze shořelo několik dekorací. Od 50. let 19. století bylo divadlo i místem zájezdních představení. Hrálo se zde nejprve střídavě česky a německy a od roku 1860 pouze česky. V roce 1862 byly prostory divadla rozšířeny o kůlnu přiléhající k zadní části jeviště. Zde byly zřízeny dámské a pánské šatny. V roce 1868 se přestalo svítit svíčkami, které nahradily petrolejové lampy. V roce 1869 bylo hlediště nově vymalováno, pořízena nová opona a vyměněny zašlé dekorace. V roce 1879 byly lampy osazeny zrcadly a pořízeny další visací lampy.

 

V roce 1868 si ochotníci zavedli spolkové stanovy, které byly schváleny následujícího roku místodržitelstvím. V roce 1880 byly stanovy modifikovány a byl přijat název Spolek  divadelních ochotníků Tyl. Divadlo bylo formálně majetkem chudinského ústavu, které je propůjčovalo do správy ochotníkům. Purkmistr města byl také protektorem spolku. Po odečtení všech provozních nákladů byl výnos předáván pro dobročinné účely zvláště chudinskému ústavu. Pouze tu část, kterou spolek získal jinak například členskými příspěvky, mohl využit libovolně.

 

Do sklepení pod jevištěm čas od času zatékalo, a proto tam byla v roce 1877 instalována cisterna na vodu opatřená roku 1886 i čerpadlem. Jako požární protiopatření po tragédii v divadle Ringtheater ve Vídni byl v roce 1881 zřízen nový východ z hlediště a vyřezány ven železné mříže z oken a dveře upraveny tak, aby se otvíraly ven. Byla položena nová podlaha a mírně zvýšena na vrstvě suchého mechu. Náklady se vyšplhaly do výše 159 zlatých.  Při představeních následně i hlídkovali hasiči.

 

V roce 1890 byla provedena rekonstrukce budovy. Ta exteriéru vtiskla novorenesanční výraz, který se dochoval do dnešních dní. Obě průčelí s průběžným bosováním jsou položena na kamenném soklu. Patra jsou oddělena profilovanou kordonovou římsou. Fasády jsou pod sedlovou střechou zakončeny korunní římsou.  

 

V roce 1893 byla do hlediště za 48 zlatých instalována nová regulační naplňovací kamna. Spolek divadelních ochotníků byl po dlouhou dobu značně aktivní a přitahoval značné množství diváků. Na počátku nového století již malé divadlo nevyhovovalo jeho mnoha nárokům. V roce 1910 bylo proto založeno Družstvo pro postavení divadla. Práce na přípravě stavby přerušila první světová válka. V roce 1924 se začalo se stavebními pracemi na nové divadelní budově podle projektu podle projektu Antonína Mendla a Václava Šantrůčka. Ty byly dokončeny v roce 1929.  

 

Divadlo se přesunulo do nově postavené divadelní budovy v roce 1929. Chlapecká škola přestala zdejší prostory využívat o dva roky později. Město zde v roce 1934 zřídilo museum, které se zde dodnes nachází. Budova je od roku 1958 památkově chráněna a na počátku nového tisíciletí prošla generální rekonstrukcí. 

 

 

 

Prameny a literatura:

 

Ve službách Thalie: České divadlo ochotnické: Soubor dokladových statí. Díl II. V Liberci: Vydavatelství V. Talík, 1946. str. 282 – 284.

 

Ochotnické divadlo v král. věn. městě Poličce, jeho vznik, osudy a činnost: 1819-1894: památník, jejž k oslavě sedmdesáté a páté ročnice jeho trvání vydal spolek divadelních ochotníků "Tyl". V Poličce: Nákladem spolku divadelních ochotníků Tyl, [1894]. 138 s., [6] l. obr. příl.

Dostupné online: http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:de2ceff0-0408-11de-8299-000d606f5dc6

 

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

osmmínusčtyři=