enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Divadlo v paláci Typos

Eduard Caha

alias Národní divadlo (1942 - 1944), Divadlo Julia Fučíka (1945 - 1948), Divadelní sál ROH
historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1933 | stavba
Palác byl postaven v roce 1933 podle plánů architekta Caha.
(zobrazit)1942 | otevření
Divadlo bylo pod úrovní ulice (v podzemí). Původně sloužilo jako sál ke schůzím, přednáškám a ochotnickým představením. Roku 1942 byl divadelní sál upraven na divadlo, pro potřeby Národního divadla v Brně, které zde hrálo, když bylo Němci vypuzeno z městské divadelní budovy, až do roku 1944, do uzavření všech divadel. IN: Javorin
(zobrazit)1961 | uzavření

lidé

Eduard Caha |hlavní architekt

historie

Budova paláce Typos byla postavena mezi lety 1927-1931 jako funkcionalistický obytný blok s komerční pasáží podle návrhu architekta Eduarda Cahy. Vlastnila ji Tiskařská společnost lidováLidová strana československá.  V jeho prvním a druhém suterénu se rozkládal sál, který sloužil pro hlavně pro přednášky a schůze a občas i pro divadelní ochotnická představení. V roce 1942 byl narychlo adaptován pro potřeby Národního divadla v Brně mimo jiné vložením elevace do hlediště, když se ocitlo bez stálého působiště, protože Němci zabrali jeho dosavadní scénu v dnešním Mahenově divadle. Provisorium trvalo až do roku 1944, kdy byla všechna divadla na území Protektorátu uzavřena. V roce 1945 byla v sále odstraněna elevace a následně sál využívali vedle dalšího opět i ochotničtí divadelníci.

 

Sál měl rozměry 19 na 10,8 metrů s balkonem a galerií.  Disponoval kapacitou 561 míst na sezení a 80 na stání v přízemí, 137 na balkoně a 60 míst na sezení a 20 na stání na galerii. Hlediště bylo odděleno od jeviště orchestřištěm 10 metrů širokým a 1,5 metrů hlubokým pro 12 až 14 hudebníků. Jeviště bez propadel bylo vybaveno provazištěm a mělo rozměry 11 metrů šířky na 6,5 metrů do hloubky.

 

Po roce 1945 zde až do roku 1948 sídlilo Divadlo Julia Fučíka. V roce 1952 vzniklo Divadlo železničářů při ZK ROH ČSD, kterému byl sál přidělen. Při hledání vhodných míst pro brněnské studio České televize bylo v září 1960 rozhodnuto, že bude právě zde. Následně byl sál pro tyto účely adaptován a od roku 1961 zde bylo v provozu televizní studio. 22. ledna 1964 zde vypukl oheň, který si vyžádal jednu oběť, a po odstranění jeho následků byl provoz studia následující rok obnoven. Československá a následně Česká televize zde sídlily až roku 2016, kdy byla budova prodána.

 

 

 

Prameny a literatura:

 

JAVORIN, Alfréd. Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl I. Divadla. Str. 25 – 26.

 

ČESKÁ TELEVIZE. Televizní studio Brno a SATURKOVÁ, Jitka, ed. a kol. 50 let televizního studia Brno. Praha: Česká televize, 2011. 165 s. Edice České televize. ISBN 978-80-7404-070-2.

 

Tágy: divadelní sál, Funkcionalismus

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

dvaplusdva=