enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Kabaretní divadélko Labuť

Josef Kittrich, Josef Hrubý

alias Cihelkova zpěvní síň U Labutě, Grand Theatre Electrique, Etablissement Schöbl, Mezinárodní umělecký kabaret Schöbl, První mezinárodní umělecký kabaret Schoebel U Labutě, Pěvecká společnost František Vlček, Šmíd-Sodoma U Labutě, U bílé labutě, Café teatr Černá labuť
historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)70. léta 19. století | otevření

(zobrazit)1936 | uzavření

(zobrazit)1939 | stavba

(zobrazit)1999 | otevření Café teatru Černá labuť

lidé

Josef Kittrich |hlavní architekt
Josef Hrubý |hlavní architekt

historie

Na místě dnešní funkcionalistické budovy zde stál zájezdní hostinec U bíle labuti (bey wiesen Schwan) se zahradou, postavený před rokem 1725 podle plánů stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichla.  Byl to patrová budova s valbovou střechou na svém hlavním průčelí, ve které byl umístěný pivovar se zájezdním hostincem. V roce 1846 prošel rekonstrukcí, která jeho vstupní fasádě do ulice Na Poříčí vtiskla novou podobu. Po požáru v roce 1863 byla provedena další, při které bylo nad korunní římsu vloženo domovní znamení s labutí. Pivovar byl zrušen v roce 1901. Ve dvoře domu přístupném průjezdem byly stáje a kůlny. K domu přiléhala zezadu zahrada, kde byl již v druhé polovině 19. stol pavilon, v němž se pořádaly taneční zábavy a kde vystupovali lidoví zpěváci. První doložená zmínka o této zpěvní síni pochází z roku 1875. Od roku 1898 do roku 1907 v ní působil i ochotnický dramatický kroužek Hálek.  

 

Do zděného sálu se vcházelo průchodem v zadním křídle původního čtyřkřídlého barokního domu. Sál samotný byl situován v podélném křídle budovy a artikulovaly jej novorenesanční výrazové prvky. Jeho rozměry byly 7,45 na šířku a 28 metrů na délku. Měl rovnou podlahu s podlouhlými řadami restauračních stolů. Na obou stranách byl rytmizován pilastry, které tvořily základ pro obloukovou klenbu.  Po levé straně směrem k jevišti byly v lunetách kleneb v patře umístěny lóže.

 

V roce 1907 zde začal působit kabaret První mezinárodní umělecký kabaret Schoebel U Labutě (či Mezinárodní umělecký kabaret Schöbl , Etablissement Schöbl). Podnik se ovšem setkal s neúspěchem. V divadelní dvoraně zahájilo 22. srpna 1908 provoz i kino Grand Theatre Electrique, které zde skončilo o dva roky později. Sál také využívala Cihelkova zpěvní síň U Labutě, avšak taktéž pouze po krátké období podobně jako skupiny Pěvecká společnost František Vlček a společnost Šmíd-Sodoma U Labutě.

 

V roce 1912 byl také v budově upraven jeden z pivovarských sklepů pro kabaretní vystoupení, který sloužil jako zábavní podnik U bílé labutě. Po první světové válce byl kabaret obnoven a tentokrát si získal mezi obecenstvem úspěch. Kabaretní divadélko Labuť zde působilo do roku 1936, kdy bylo ze sálu vypovězeno. Budovu totiž zakoupila Akciová společnost pro obchod mezinárodní se záměrem zde postavit obchodní dům. V průběhu léta téhož roku proběhla demolice historické budovy. Na jejím místě byl postaven obchodní palác Bílá Labuť ve funkcionalistickém stylu podle plánů architektů Josefa Kittricha a Josefa Hrubého, který byl slavnostně otevřen 18. března 1939.

 

V roce 1997 byla k obchodnímu domu přistavěna administrativní budova pojmenovaná Černá labuť podle projektu architektů Alexandra Holuba a Viktora Tučka. V jeho 8. patře byla v roce 1999 otevřena divadelní kavárna, kde jsou v nevelkém prostoru uváděny hry. Prostor pro představení není nijak architektonicky upraven.

 

 

 

Prameny a literatura:

 

BÍLÁ LABUŤ. Bílá Labuť: obchodní palác světové úrovně: Praha - Poříč: [propagační tisk]. [Praha: Bílá Labuť, 1939]. [15] s.

 

FOLBRECHT, Karel. Bílá labuť: 30 let: [Prop. brožurka]. Praha: Bílá labuť, 1969. [22] s.

 

HILMERA, Jiří.  Stavební historie pražských kinosálů. Část 1. Do vzniku Československé republiky. In: Iluminace. Časopis pro teorii, historii a estetiku filmu. Praha : Národní filmový archiv 10, č. 1, (1998,) s. 119-164.

 

NOVOTNÝ, Pavel. Petrská čtvrť dům od domu. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 507 s. ISBN 978-80-7277-361-9. Str. 245.

 

HEYDUK, Miloš a SÝS, Karel. Jak se bavila Praha. Vyd. 1. Mnichovice: BVD, 2009. 223 s. ISBN 978-80-87090-05-3.

 

BAŤKOVÁ, Růžena, ed. a kol. Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1). Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 839 s. ISBN 80-200-0627-3. Str. 563.

 

TOMEK, Vratislav Václav. Ze starých pražských šantánů: bujný a pestrý život v zašlých šantánech s jeho pikanteriemi. Praha: nákladem edice Vyšehrad, 1930. 200, [I] s. Edice Vyšehrad; č. 1.

 

Literární archiv Památníku národního písemnictví. Č. fondu 83. Bílá labuť Praha - archiv kabaretu. http://www.badatelna.eu/fond/2390/zakladni-informace/

 

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

třipluspět=