enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Divadlo Alhambra

alias Kabaret Alhambra (1914 – 1933), varieté Alhambra, Nezávislé divadlo, Rozmarné divadlo, Černý tyátr Jiřího Středy
historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1914 | stavba

Divadlo bylo umístěno v domě č. 5  na Václavském náměstí (v budově je hotel Ambassador  aj.), které  postavil roku 1914 architekt Kejř podle plánů architektů Weyra a Klečky ve stylu pozdní secese s přechodem ke stylu art deco.


(zobrazit)70. léta 20. století | rekonstrukce 1974 - 1981

lidé

historie

Hotel Ambassador v čísle 5 na Václavském náměstí byl postaven podle návrhu architektů Františka Weyra a Richarda Klenky mezi lety 1911-14 na místě staršího klasicistního domu U zlatého beránka. Řadová sedmipodlažní budova je obrácena do Václavského náměstí průčelím v modernisticky geometrickém pojetí.  Jeho střední část je konkávně vyklenutá a zakončena balkónem. Nad ním ustupuje v různém rytmu řada hmot.  Byla postavena jako obchodní dům, nacházela se v něm pasáž, kavárna, secesní kino Passage a restaurace.  Dvě patra suterénu se také zabíral divadelní sál.  Vstupovalo se do něj z pasáže, kde byla přístupná hala s pokladnou. Z ní vedly schody do vestibulu, kde byly šatny, vstup na balkón obíhající tři strany hlediště a schody do přízemí sálu. Sálu dominoval systém masivních pilířů v oblasti balkónu přetínajících obě patra a překladů.  Masivní překlady se secesními ornamenty sloužily jako základna pro další k nim kolmé užší překlady, které na stropě vytvářela čtvercová pole.  Překlady byly osazeny kruhovými svítidly. Linie balkónu byla v rozích segmentově zaoblená a jeho poprseň zdobily obdélníkové čtvercové motivy. Původně zde bylo i 22 lóží. Celková kapacita sálu byla 180 míst. Jeviště nebylo vybaveno provazištěm. Jeho rozměry byly 9,8 metrů na šířku a 4,5 metrů do hloubky s předscénou s délkou 1,9 metrů a 1,2 metrů nad podlahou sálu. V roce 1915 působilo v sále varietní divadlo Kabaret Alhambra, čemuž odpovídala i dispozice se stoly a židlemi v parteru i v lóžích. Ty mohly být také odstraněny, parket mohl sloužit jako taneční sál.

 

Budova sama byla mezi lety 1918 až 1922 přestavěna na hotel, i když divadelní sál nadále sloužil svému účelu.  V průběhu 2. svět války zde působilo Nezávislé divadlo, poté Rozmarné divadlo a v roce 1949 bylo divadlo na čas uzavřeno.  Budova hotelu přešla do správy národního podniku Interhotely Praha.  Sál byl nadále využíván jako noční podnik s tanečními, akrobatickými a artistickými čísly. Program také v 60. letech obohacovaly revuální pořady a černé divadlo.  Mezi lety 1963 až 1968 zde působil Černý tyátr Jiřího Středy.  Rozsáhlá rekonstrukce prostoru byla provedena mezi lety 1974 až 1981. Její značnou délku ovlivnily změny koncepcí, jakému účelu přesně má prostor sloužit. Když byla rekonstrukce téměř hotová podle původního záměru, ten již nevyhovoval koncepci nové.  Nejprve byla prováděna Státním projektovým ústavem obchodu Brno, ale v průběhu prací byla odpovědnost svěřena Státnímu ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů. Odtud vzešla nová podoba projektu podle architekta Petra Feyera.  Ten nechal v parteru místo řad stolů utvořit tři soustředné kruhy se stoly oddělené dřevěnými přepážkami. Každá byla mírně vyvýšena nad tu předchozí, takže se tím zlepšila viditelnost. Tomu odpovídaly na balkóně místa za přepážkami se stoly a barovými židlemi. Byla obnovena původní výzdoba sálu.

 

Další práce zahrnovaly výměnu veškeré elektrotechnické sítě. Také byl vyměněn všechen nábytek. Jeho dřevěné prvky byly vyvedeny z bukového dřeva a mořeny do odstínu třešně a opatřeny vysokým leskem. Kovové prvky byly z větší části vyrobeny z mosazi. Podlahová krytina měla skořicovou barvu. Do vstupního prostoru byla instalována výtvarná kompozice malíře I. Šebestíka.  K sálu byl pod balkónem vpravo směrem k hledišti také umístěn barový pult.  

 

V současnosti sál využívá strip klub Goldfingers.

 

 

 

Zdroje a literatura:

hotel Ambassador. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav, 2017. [cit. 10.11.2017]. Dostupné z: http://pamatkovykatalog.cz?element=15438713&action=element&presenter=ElementsResults

 

SVOBODA, Jan E., NOLL, Jindřich a HAVLOVÁ, Ester. Praha 1919-1940: kapitoly o meziválečné architektuře. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 303 s. ISBN 80-7277-019-5. Str. 87 – 88.

 

JAVORIN, Alfred. Divadla a divadelní sály v českých krajích : 1. díl, Divadla. Praha: Umění lidu, 1949. Str. 225 - 227

 

Československý architekt: čtrnáctideník architektů. Praha: Panorama, 1955-1990. ISSN 0009-0697. č.2, roč. 30, leden 1984.

 

BEČKOVÁ, Kateřina. Václavské náměstí v běhu staletí: [1830-1930]. 1. vyd. Praha: Schola ludus pragensia, 1993. [47] s. Procházky starou Prahou; sv. 2. ISBN 80-900668-1-X.


 

Tágy: divadelní sál, řadový dům, Secese

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Jeden z Tajemniku a pozdej Reditelu Karel Bachman
http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=10028&pn=256affcc-f002-2000-15af-c913k3315dpc

Lukas - 30.10. 2015

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

osmmínusčtyři=