Dům kultury Metropol
Zdeněk Stašek, František Šulc, Otto Kubík
alias Dům kultury ROHSenovážné nám. 2, | |
ukaž na mapě | http://www.metropol-cb.cz/ |
významné události
lidé
historie
Ústřední rada odborů vypsala užší soutěž na ideový projekt kulturního zařízení ROH. K realizaci doporučila návrh kolektivu architektů Františka Šulce, Otto Kubíka a Zdeňka Staška. Projekt byl rozpracován v Krajském projektovém ústavu v Českých Budějovicích. Klubovou část zpracovalo projekční oddělení Pozemních staveb. V první etapě byla mezi lety 1963 až 1967 postavena klubová a administrativní část domu kultury, která zahrnovala vstupní haly, restauraci a baletní sál. Projekt byl ještě měněn v roce 1965. Následně probíhaly práce na druhé etapě výstavbou společenského sálu, sálu pro kino a divadlo a dětského areálu s malou víceúčelovou scénou a klubovnami. Celkové náklady dosáhly částky 40 mil. korun. V roce 1971 byl kulturní dům slavnostně otevřen.
Jednalo se o volně stojící budovu nedaleko historického centra na rušné třídě, která symbolicky odpovídala konceptu monumentální architektury. Tvoří rozsáhlou uliční frontu, která je složená klubového pětipodlažního křídla nalevo spojeném s nižším křídlem k hlavnímu vstupnímu průčelí. Za ním pak je vpravo další nižší křídlo, které navazuje na další zástavbu.
Pohledově exponované vstupní průčelí křídla se sály je obráceno do rušné třídy v jihovýchodní části Senovážného náměstí. Hmota stavby se skládá ze dvou bloků na půdorysu tvaru písmene T. V jeho dříku se nacházejí sály a je také v exteriéru méně reprezentativní. Hlavní průčelí je tvořeno masivním předsazeným risalitem, sevřeným dvěma křídly. Je artikulován vysokým pilířovým řádem, jehož prvky jsou obloženy travertinem, probíhající od markýzy nad hlavním vchodem až ke korunní římse. Za ním je rozsáhlá prosklená plocha. Podobné řešení využili autoři Janáčkova divadla v Brně či Domu ROH v Ústí nad Labem.
Za vchodem se rozprostírá vestibul s dvouramenným schodištěm po každé své straně s kamenným obkladem, které vede mimo jiné do foyer hlavního společenského sálu. Schodiště prochází třemi podlažími vstupního traktu. Společenský sál pro 800 návštěvníků byl propojený skrze tři skládací ocelové stěny s přísálím a restaurací. Nacházelo se v něm pódium pro estrádní vystoupení. Vstup do divadelního sálu se nachází v přízemí pod velkým společenským sálem naproti hlavnímu vstupu. Byl původně určený pro kino Alfa s kapacitou 552 diváků. Malá scéna v dětské sekci měla kapacitu 170 diváků a nabízela možnost jejího využití jako loutkového divadla, či divadla malých forem.
V průběhu sezóny 1971 až 72 se divadelní soubory nastěhovaly do nového kulturního domu kvůli havarijnímu stavu městského divadla. Sál byl původně určen pro promítání filmů, a proto bylo toto řešení jistým provisoriem vynuceným okolnostmi.
V ranních hodinách 16. prosince 1983 vypukl v divadelním sále požár, který pohltil celé jeviště, interiér hlediště a technické prostory. V lednu následujícího roku bylo rozhodnuto o rekonstrukci, jejíž autory se stali architekti F. Konopa, L. Treybal, V. Ševčík a A. Treska. Provaziště bylo nově zastřešeno a instalována nová jevištní technologie. Portál byl vybaven posuvnými mosty, které umožňovaly přizpůsobení jeho šířky. Do sálu se vstupuje dvěma vchody po obou stranách při jevišti. Stěny jevištního portálu jsou u svých stran předscény zkosené a jsou v nich otvory zakryté závěsy. Sál bez balkónu je vybaven elevací a je obložen v několika barevných variacích dřevěných obkladů. Předscéna má půdorys kruhové výseče. Byly dostavěny zkušebny a šatny. Celkové náklady rekonstrukce dosáhly částky 25 milionu korun. Divadlo bylo znovuotevřeno 30. listopadu 1984 Dvořákovou Rusalkou, připravenou k premiéře už těsně před požárem.
V roce 1997 následovaly další úpravy interiéru. Do Malé scény se vstupuje dvěma vchody po stranách jeho zadní části sálu. Ten je vybaven stupňovitou elevací, na kterou jsou židle s červeným potahem. Část přízemí sálu a vstupní dveře jsou také vyvedené v sytě červené, což spolu s oranžovými odstíny ploch stěn a stropu dodává sálu komorní ráz.
Dům kultury byl ve správě krajské a okresní odborové rady až do roku 1990, kdy přešel do rukou následnických organizací odborových svazů. Ustanovila se společnost s ručením omezeným Metropol, který se stal správcem celého komplexu. V roce 2002 byl majetek převeden do vlastnictví skupiny odborových svazů s majoritním podílem Odborového svazu KOVO. Nižší části budovy byly v roce 2002 zatopeny povodní, což zasáhlo zvláště Malou scénu, která byla následující rok rekonstruována. Divadelní sál je scénou opery Jihočeského divadla a stagiona pro zájezdové představení.
Prameny a literatura:
KAZILOVÁ, Zdeňka a kol. Jihočeské divadlo. České Budějovice: Jihočeské divadlo v nakl. E.W.A. edition, 1990. 152 s., [12] s. barev. obr. příl. ISBN 80-900175-0-9.
SCHEL, Jaromír, ed. Dům kultury ROH České Budějovice. České Budějovice: Výbor Domu kultury ROH, 1970. [19] s.
Československý architekt: čtrnáctideník architektů. Praha: Panorama, 1955-1990. ISSN 0009-0697. 85/9
SCHINKO, Jan. České Budějovice 1948-1989: když se psalo, co se smělo. 1. vyd. České Budějovice: Milan Binder, 2006. 383 s. ISBN 80-903636-1-X.
ČERNÝ, Jiří. Opony a horizonty Jihočeského divadla. České Budějovice: Jih, 1998. 150 s. ISBN 80-901921-8-1.
Tágy: Dům kultury, Komunistické Československo
Autor: Jan Purkert
Jan Purkert:
Divadlo Drak, Divadlo Šumperk, Malé divadlo České Budějovice, Městské divadlo Děčín, Slovácké Divadlo, Stálá divadelní scéna Klatovy, Těšínské divadlo Český Těšín, Národní dům, Pelcovo divadlo Rychnov nad Kněžnou, Dům kultury Žďár nad Sázavou, Divadlo ve Valdštějnské zahradě, Přírodní divadlo Divoká Šárka, Palác Akropolis, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Bytové divadlo Vlasty Chramostové, Boučkovo loutkové divadlo v Jaroměři, Divadlo Lampion, Městské divadlo, Divadlo na Výstavišti, Záloženské divadlo v Chrudimi, Německé divadlo Plzeň, Divadlo Alhambra, Soutěž na Ústřední dům armády, Prozatímní divadlo , Studio dell arte / Solnice, Jiříkovo Divadlo, Městské divadlo Na Poště, Divadlo v hotelu Piast, Divadlo Brandýs nad Orlicí, Divadlo na Nivách, Divadlo v paláci Typos , Lidové divadlo , Kulturní dům DELTA Břeclav, Divadlo Karla Čapka Děčín, Pašijový dům, Městské divadlo, Městské divadlo v Nadsklepí, Divadelní Dvorana, Městské divadlo, Lidové divadlo, Městské divadlo Nový Bor, Jiráskovo divadlo, Městské divadlo, Městské divadlo, Divadlo v Kotcích, Kino Marx, Kulturní dům, Tylovo divadlo, Divadlo Z, Dělnický dům, Soukenické divadlo, Divadlo Krakonoš, HaDivadlo, Německý dům, Kabinet múz, Loutkove divadlo Radost, Besední dům, Divadlo Dialog, Bezbariérové divadlo BARKA, Buranteatr, Klub Starý pivovar, Závodní klub, Divadlo Konvikt, Divadlo 29, Měšťanská beseda, Divadlo Čas, ROX/NOD, Goja Music Hall, La Fabrika, Multikulturní centrum Fabrika, Loutkové divadlo, Hoffmannovo divadlo, Malá Scéna , Městské divadlo, Divadlo v Lidovém Domě, Dům kultury, Kulturní Dům Karlov, Divadlo Boleradice, Dům kultury Metropol, Kulturní epicentrum Bazilika, Klicperův dům, Kulturní dům TRISIA, Divadlo Čtyřlístek, Národní dům, Kulturní dům Petra Bezruče, Multifunkční centrum, Studio Beseda, Městské divadlo, Diod - divadlo otevřených dvěří, Bouda, Klub Dividýlka - Hejtmanský Dvůr, Divadlo Miroslava Horníčka, Národní dům, Zámecké divadlo v Měšicích, České divadlo na Malé Straně v Kajetánském domě, Nové české divadlo v Růžové ulici, Divadlo Polárka, Divadlo Počernice, Reduta, Divadlo v nové radnici, Comoedien-Haus, Divadlo Orfeus, Zámecké divadlo v Duchcově, Městské divadlo, Zámecké divadlo ve Velkých Hošticích, Kulturní dům Akord, Městský Dům Kultury, Comoedien-Haus, Zámecké divadlo v Teplicích, Zámecké divadlo v Třebíči, Zámecké divadlo Holešov, Zámecké divadlo v Jezeří, Zámecké divadlo v Náchodě, Městské kino Jas, Plzeň Jižní předměstí, Kulturní Centrum Zahrada, Lesní divadlo, Kulturní centrum města Týniště nad Orlicí, Klub Cirkus, Zámecké divadlo v Jaroměřici nad Rokytnou, Zámecké divadlo v Jindřichově Hradci, Zámecké divadlo ve Slezských Rudolticích, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Thunovské divadlo, Divadelní studio Marta, Zámecké divadlo v Bystřice pod Hostýnem, Zámecké divadlo v Roudnici, Zámecké divadlo v Žamberku, Zámecké divadlo, Divadlo Kampa, Divadlo Mana, KC Semilasso, Malá scéna, Divadlo Pluto, Divadlo pod lampou, Kulturní dům Peklo, Divadlo Na Kopečku, Divadlo EXIL, Divadlo Gong, Divadlo J. K. Tyl, Kabaretní divadélko Labuť, Divadlo Dobeška, MeetFactory, Divadlo Refektář, Divadlo U Valšů, Kulturní dům Střelnice, Kladenské divadélko, Kulturní středisko Lovoš, Divadlo rozmanitostí, Divadlo Karla Hackera, Kulturní dům Crystal, Labyrint Divadla Drak, Loutkové divadlo Srdíčko, Přerovský Kašpárek, Aréna Na hradbách, Divadlo v radnici, Kabaret Lucerna, Divadlo Tramtarie Olomouc, Scéna loutkového divadla, Kulturní dům Na Rybníčku, Kulturní Centrum, Kulturní centrum, Dům kultury, Kulturní dům, Kulturní centrum Kaskáda v Bílině, Divadlo bez Hranic, Městské kulturní zařízení, Národní dům, Dům Kultury Poklad, Malostranská beseda, Německý dům, Hotel Friml, Lidový dům, Dům kultury, Malá scéna, Dům Kultury, Královské městské národní divadlo, Loutkové divadlo, Divadlo v Růžodole, Dělnický dům, Malé divadlo (staré), Národní dům, Divadlo v Ústavu Choromyslných, Městské divadlo, Hornický dům, Lidový dům, Letní divadlo Budilovo, Divadelní sál, Městský dům, Městské divadlo, Národní dům, Besední dům, Lidový dům, Colloseum, Divadlo Deklarace, Městské divadlo, Národní Dům, Divadlo feriálních osad, Městské divadlo, Tylovo divadlo, Divadelní sál radnice, Divadlo dětí, Katolický dům, Spolkový dům, Záloženský dům, Městské divadlo, Husův sbor, Záloženský dům, Městské divadlo, Divadelní svět loutek, Sokolský dům, Měšťanská beseda, Divadlo v sokolovně, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Elysium, Dělnický dům, Loutkové divadlo Sokola v Praze-Libni, Katolický dům, Royal Theatre and ClubDodatečné informace
Žádné informace nebyly zatím vloženy
přidej data