Divadelní sál radnice
Václav Karažej
nám. J. z Poděbrad 342, | |
ukaž na mapě |
významné události
lidé
historie
První zmínky o divadelních aktivitách v Hořicích sahají až do 80. let 18. století. Čeští ochotníci z řad studentů si zde v roce 1828 založili divadelní společnost a uvedli se prvním veřejným představením Hradní duch od J. N. Štěpánka v sále na radnici. Následující rok přestěhovali své jeviště do Pelikánovského domu. Po nějaké době aktivita divadelníků utichala a kolem roku 1840 se vytratila úplně. K plnému oživení došlo roku 1858, kdy byl založen spolek Pelikánova jednota divadelních ochotníků v Hořicích. Hráli nejprve v hostinci u Zámečníků č.p. 236 a poté v Kuncově domě č.p. 39. V roce 1862 se přestěhovali do opuštěné Šulcovy továrny a v roce 1865 našli své stálé působiště v domě Tomáškových čp. 341. Ten byl postaven mezi lety 1862 až 1865 podle návrhu stavitele Václava Karažeje na místě starší zástavby, která podlehla požáru, jež zachvátil 14. července 1859 několik domů v dnešní Komenského ulici.
Jedná se o honosnou třípodlažní nárožní budovu v novorenesančním stylu, která přiléhá k budově radnice na náměstí J. z Poděbrad. Její exteriér je bohatě zdoben. Její přízemí je vyvedeno z kamene a je artikulováno bosáží a rytmizováno okny a portály s půlkruhovými záklenky. Hořejší dvě podlažní rytmizují nárožní bosáže a pilastry vysokého řádu s kompozitními hlavicemi vyznačené vystupující štukovou linií. Okna zde mají výrazné pravoúhle zalamované frontony a masivní parapety s kamennou výplní. Na pilastry dosedá úzká římsa a na ni pás s oválnými otvory, které jsou sevřeny krátkými lizénami, které jsou osazeny soškami klečících atlantů. Průčelí jsou završena profilovanou římsou.
Budova sloužila jako hotel a nájemní byty a byla také vybavena sálem pravoúhlého půdorysu. Ten se nacházel v jižní časti budovy v přízemí. Měl rovnou podlahu a v patře osm lóží na dřevěných trámech. Lóže na pravé straně směrem k jevišti přístupné z šatny nad jevištěm si vyhradili majitelé a herci. Točité schodiště z jeviště vedlo do pánské šatny nad jevištěm, jehož část byla využívána jako skladiště rekvizit. V jevišti byly k dispozici dva východy: jeden na pavlač a druhý do Jungmanovy ulice. Oponu s vedutou Hořic zhotovil malíř Karel Maixner. Ochotníci si v roce 1865 zde zřídili vlastními náklady za tisíc zlatých jeviště a 2. února téhož roku zde sehráli své první představení Slepý mládenec.
Během Prusko-rakouské války zde byl na krátké období zřízen lazaret. Původní majitelé se dostali o dvacet let později do exekuce a v roce 1885 tuto budovu koupila v dražbě obec za 36 180 zlatých. Nechala zde provozovat nadále hotel a pro své účely nechala dům mezi lety 1885 a 1886 rekonstruovat podle plánů architekta Bohuslava Moravce, což se dotklo i podoby sálu. Postranní lóže byly odstraněny a v zadní části hlediště byla umístěna galerie se dvěma vchody z prvního patra. Sál byl vybaven novou prkennou podlahou. Stěny byly pokryty do výše jednoho a půl metru dřevěným ostěním, nad ním pak byly vyvedeny ornamenty. Stop byl ozdoben 4 poli s malbami, které znázorňovaly slávověnce, bohyně zpěvu a hudby, básnictví a lásku. Ze stropu byly do místnosti spuštěny dva osmiramenné lustry na řetízcích, které umožňovaly úpravu jejich výšky v prostoru navíjením na válec nad stropem. Jevištní portál byl posunut o tři čtvrtě metru do sálu a měl zkosené bohatě dekorované strany v malovaných rámcích. Zabíral téměř celou šíři stěny, nad ním byl vyveden městský a zemský znak sevřený dvěma podélnými poli s girlandami. Byla přistavěna nová herecká šatna nad lednicí, která byla vybudována pro potřeby hostince. Vytápění sálu zajišťovala přenosná kamna. Přitom také si ochotníci rozšířili jeviště a nechali jej vybavit za částku 2 124 zlatých, které získali pomocí prodeje losů. Nyní disponovalo šesti propadlišti. Dveře na pavlač byly zazděny. Sál byl znovuotevřen 10. ledna 1886 slavnostní akademií.
Na počátku 20. století se objevily v sále stavební problémy jako trhliny ve zdi a padající omítka. 8. února 1910 v něm vypukl požár. Další rekonstrukcí sál prošel mezi lety 1910 až 1913 podle projektu architekta Františka Blažka z roku 1906. Architektonickou výzdobu sálu navrhl architekt Bohumil Waigant. Ta jej podstatně proměnila a vtiskla mu secesní ráz, který se zachoval do dnešních dní. Do budovy bylo zavedeno elektrické osvětlení a ústřední topení. Stavební práce prováděla místní firma Josef Bušek.
Sál má dnes plochou podlahu a obepíná jej ze tří stran odstupňovaný balkon z betonu. Jeho poprsí zdobí obklad z obdélníků s geometrickými motivy. Plochy stěn jsou rozčleněny vystupujícími ornamentálními pásy, z nichž jeden podbíhá pod linii balkónu. Jejich prostřednictví je výrazně členěn i strop do polí různých velikostí, z nichž některé jsou osazeny svítidly ve štukovém ostění a na jiných jsou vyvedeny geometrické motivy či zůstávají nezdobeny. Několik těchto pásů přiléhá k jevišti, kde svírají podlouhlé reliéfy, stejně jako na zbývajících plochách stěny jevištního portálu. Podobně je i zvýrazněn jevištní otvor s půlkruhovou klenbou. Divadelní zázemí bylo vybaveno moderní technikou a bylo zřízeno provaziště. Zároveň zde bylo instalováno zařízení na promítání filmů.
Druhý divadelní spolek Národní beseda Havlíček se ustavil 27. listopadu 1897 a působil v Dělnickém domě. Později se přejmenovala na Červenobílou scénu a v roce 1940 na Tylovo divadlo. V roce 1948 se tento spolek sloučil s Jednotou do Jednoty divadelních ochotníků J. K. Tyl, která působí ve městě dodnes. Sál fungoval i jako městský biograf sál mezi lety 1913 až 1972.
Prameny a literatura:
TOMÍČKOVÁ, Oldřiška. Hořice odedávna dodneška: putování dějinami města slovem a obrazem. Hořice: Město Hořice, 2008. 319 s. ISBN 978-80-254-3464-2. Str. 199 – 204.
Ochotnické divadlo v Hořicích. In: Národopisný sborník okresu Hořického. Hořice: Nákladem redakčního komitétu, 1895. 423 s., [3] složené l. obr. příl., [2] složené l. příl. Str. 309 – 315. Dostupné online.
Ve službách Thalie: České divadlo ochotnické: Soubor dokladových statí. Díl II. V Liberci: Vydavatelství V. Talík, 1946. 367 s. Str. 191 – 192.
VALENTA, Jiří, ed. a ŠRÁMKOVÁ, Vítězslava, ed. Místopis českého amatérského divadla. Vyd. 1. Praha: IPOS - Informační a poradenské středisko pro místní kulturu, 2001-2002. 2 sv. ISBN 80-7068-144-6. Str. 248 – 249.
Autor: Jan Purkert
Jan Purkert:
Divadlo Drak, Divadlo Šumperk, Malé divadlo České Budějovice, Městské divadlo Děčín, Slovácké Divadlo, Stálá divadelní scéna Klatovy, Těšínské divadlo Český Těšín, Národní dům, Pelcovo divadlo Rychnov nad Kněžnou, Dům kultury Žďár nad Sázavou, Divadlo ve Valdštějnské zahradě, Přírodní divadlo Divoká Šárka, Palác Akropolis, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Bytové divadlo Vlasty Chramostové, Boučkovo loutkové divadlo v Jaroměři, Divadlo Lampion, Městské divadlo, Divadlo na Výstavišti, Záloženské divadlo v Chrudimi, Německé divadlo Plzeň, Divadlo Alhambra, Soutěž na Ústřední dům armády, Prozatímní divadlo , Studio dell arte / Solnice, Jiříkovo Divadlo, Městské divadlo Na Poště, Divadlo v hotelu Piast, Divadlo Brandýs nad Orlicí, Divadlo na Nivách, Divadlo v paláci Typos , Lidové divadlo , Kulturní dům DELTA Břeclav, Divadlo Karla Čapka Děčín, Pašijový dům, Městské divadlo, Městské divadlo v Nadsklepí, Divadelní Dvorana, Městské divadlo, Lidové divadlo, Městské divadlo Nový Bor, Jiráskovo divadlo, Městské divadlo, Městské divadlo, Divadlo v Kotcích, Kino Marx, Kulturní dům, Tylovo divadlo, Divadlo Z, Dělnický dům, Soukenické divadlo, Divadlo Krakonoš, HaDivadlo, Německý dům, Kabinet múz, Loutkove divadlo Radost, Besední dům, Divadlo Dialog, Bezbariérové divadlo BARKA, Buranteatr, Klub Starý pivovar, Závodní klub, Divadlo Konvikt, Divadlo 29, Měšťanská beseda, Divadlo Čas, ROX/NOD, Goja Music Hall, La Fabrika, Multikulturní centrum Fabrika, Loutkové divadlo, Hoffmannovo divadlo, Malá Scéna , Městské divadlo, Divadlo v Lidovém Domě, Dům kultury, Kulturní Dům Karlov, Divadlo Boleradice, Dům kultury Metropol, Kulturní epicentrum Bazilika, Klicperův dům, Kulturní dům TRISIA, Divadlo Čtyřlístek, Národní dům, Kulturní dům Petra Bezruče, Multifunkční centrum, Studio Beseda, Městské divadlo, Diod - divadlo otevřených dvěří, Bouda, Klub Dividýlka - Hejtmanský Dvůr, Divadlo Miroslava Horníčka, Národní dům, Zámecké divadlo v Měšicích, České divadlo na Malé Straně v Kajetánském domě, Nové české divadlo v Růžové ulici, Divadlo Polárka, Divadlo Počernice, Reduta, Divadlo v nové radnici, Comoedien-Haus, Divadlo Orfeus, Zámecké divadlo v Duchcově, Městské divadlo, Zámecké divadlo ve Velkých Hošticích, Kulturní dům Akord, Městský Dům Kultury, Comoedien-Haus, Zámecké divadlo v Teplicích, Zámecké divadlo v Třebíči, Zámecké divadlo Holešov, Zámecké divadlo v Jezeří, Zámecké divadlo v Náchodě, Městské kino Jas, Plzeň Jižní předměstí, Kulturní Centrum Zahrada, Lesní divadlo, Kulturní centrum města Týniště nad Orlicí, Klub Cirkus, Zámecké divadlo v Jaroměřici nad Rokytnou, Zámecké divadlo v Jindřichově Hradci, Zámecké divadlo ve Slezských Rudolticích, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Thunovské divadlo, Divadelní studio Marta, Zámecké divadlo v Bystřice pod Hostýnem, Zámecké divadlo v Roudnici, Zámecké divadlo v Žamberku, Zámecké divadlo, Divadlo Kampa, Divadlo Mana, KC Semilasso, Malá scéna, Divadlo Pluto, Divadlo pod lampou, Kulturní dům Peklo, Divadlo Na Kopečku, Divadlo EXIL, Divadlo Gong, Divadlo J. K. Tyl, Kabaretní divadélko Labuť, Divadlo Dobeška, MeetFactory, Divadlo Refektář, Divadlo U Valšů, Kulturní dům Střelnice, Kladenské divadélko, Kulturní středisko Lovoš, Divadlo rozmanitostí, Divadlo Karla Hackera, Kulturní dům Crystal, Labyrint Divadla Drak, Loutkové divadlo Srdíčko, Přerovský Kašpárek, Aréna Na hradbách, Divadlo v radnici, Kabaret Lucerna, Divadlo Tramtarie Olomouc, Scéna loutkového divadla, Kulturní dům Na Rybníčku, Kulturní Centrum, Kulturní centrum, Dům kultury, Kulturní dům, Kulturní centrum Kaskáda v Bílině, Divadlo bez Hranic, Městské kulturní zařízení, Národní dům, Dům Kultury Poklad, Malostranská beseda, Německý dům, Hotel Friml, Lidový dům, Dům kultury, Malá scéna, Dům Kultury, Královské městské národní divadlo, Loutkové divadlo, Divadlo v Růžodole, Dělnický dům, Malé divadlo (staré), Národní dům, Divadlo v Ústavu Choromyslných, Městské divadlo, Hornický dům, Lidový dům, Letní divadlo Budilovo, Divadelní sál, Městský dům, Městské divadlo, Národní dům, Besední dům, Lidový dům, Colloseum, Divadlo Deklarace, Městské divadlo, Národní Dům, Divadlo feriálních osad, Městské divadlo, Tylovo divadlo, Divadelní sál radnice, Divadlo dětí, Katolický dům, Spolkový dům, Záloženský dům, Městské divadlo, Husův sbor, Záloženský dům, Městské divadlo, Divadelní svět loutek, Sokolský dům, Měšťanská beseda, Divadlo v sokolovně, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Elysium, Dělnický dům, Loutkové divadlo Sokola v Praze-Libni, Katolický dům, Royal Theatre and ClubDodatečné informace
Žádné informace nebyly zatím vloženy
přidej data