Divadlo v nové radnici
Jiří Fichtner
Komenského náměstí 61, | |
ukaž na mapě |
významné události
lidé
historie
Kolem roku 1840 si nechal Václav Telscher v sále hostince U zlatého věnce na náměstí postavit na své náklady ze dřeva jeviště, kde následně němečtí ochotníci, většinou úředníci magistrátu, sehráli dvě divadelní představení. Sál s jevištěm pak čas od času sloužil hostujícím souborům. Byl čtvercového půdorysu se dvěma vysoko vyzdviženými okny do dvora a byl tak špatně osvětlen přirozeným světlem. Hlediště bylo rovné s dřevěnými lavicemi, osvětlované několikaramennými svícny na stěnách s podlouhlými zrcadly. Část zdejšího divadelního vybavení v hostinci odkoupili čeští ochotníci a část jim byla věnována. K tomu si nechali namalovat oponu nazvanou Příchod Čechů. Následně založili spolek Družstvo divadelních ochotníků, který zde sehrál 8. dubna 1843 své první představení Žižkův meč od V. K. Klicpery. Jeviště bylo v padesátých letech také sporadicky využíváno divadelní společností F. Zollnera. Při požáru města 28. května 1859 bylo jeviště i jeho vybavení zničeno.
Po odmlce v padesátých letech se začala formovat nová generace ochotníků, která si podala v listopadu roku 1860 k magistrátu žádost o povolení osmi divadelních představení. Po jejím schválení uspořádali ochotníci sbírku mezi měšťany, aby si mohli v hostinci U zlatého věnce opět vybavit jeviště. Svou činnost zahájili představením Duch času 26. prosince 1860, jehož výnos byl věnován městské nemocnici. Později se přesunuli do hostince U modrého hroznu, kde vydrželi až do roku 1868, kdy se vrátili nakrátko zpět do hostince U zlatého věnce. Spolek se tento rok přejmenoval na spolek Kolár.
Městu přestala v polovině 19. století kapacitně vyhovovat prostory starší radnice ze 16. století a od roku 1863 probíhaly přípravy a jednání o budoucí podobě nové stavby. Nakonec byla umístěna do míst, kde stávala stará škola a další stavby. Trojkřídlá budova radnice školy a osmiboké vodárenské věže s ochozem a rovnou střechou byla postavena podle projektu J. Fichtnera a J. Gruse v novorománském stylu. Základní kámen stavby byl položen 20. října 1865. Stavební náklady dosáhly výše 117 673 zlatých. Dokončená budova byla otevřena 4. října 1868 slavnostním vysvěcením. Obsahovala prostory pro městský úřad se zasedací síní pro zastupitelstvo, spořitelnu, gymnázium a dívčí školu. Blízko centrální věže se nacházel sál prostupující prvním a druhým patrem, který měl sloužit shromážděním, přednáškám apod.
Na základě iniciativy několika příznivců divadla se ustavil výbor měšťanů, jehož cílem bylo v tomto sále zřídit městské divadlo. Spolek pro zřízení městského divadla byl založen na ustavující valné hromadě 22. 3. 1870 poté, co místodržitelství schválilo jeho stanovy. Jejich záměr byl mezi měšťany akceptován a po úpravě sálu na divadlo díky financím z dobrovolných sbírek v něm spolek Kolár uspořádal 18. dubna 1870 zahajovací představení Prach do očí a On nežárlí od Al. Elxa.
Jediný vchod do sálu byl přístupný ze schodiště věže skrze dvoje dveře. V parteru se nacházelo 136 sedadel a 2 lože na každé straně přiléhající k orchestřišti a jevišti. Po stranách parteru pod galerií byla zvýšená sedadla kolmo ke směru pohledu. Za nimi se ještě nacházela místa na stání. Později bylo množství míst na sezení rozšířeno na 256 se 400 místy na stání.
Do galerie podkovitého půdorysu podpírané sedmi štíhlými sloupy s hlavicemi vedly v obou rozích parteru točitá schodiště. Na galerii byly dřevěné lavice, za nimiž byly k dispozici další místa na stání. Na galerii bylo 58 míst se čtyřmi lóžemi se stejným umístěním jako ty v parteru. Křížení překladů na stropě vytvářelo půdorysný čtverec, na jehož vnitřní straně se opakovaly kruhové ornamenty z poprsni galerie, nad nimiž byl vyveden zubořez. Jeho půdorysnou linii následovala část poprsně galerie blíže jevišti před svým zaoblením.
Jeviště bylo vybaveno provazištěm, ke kterému vedly dřevěné schody. Po levé straně jeviště se ukládaly dekorace. Po pravé straně jeviště se rozkládala místnost pro ukládání nábytku. Vchod do šaten za jevištěm byl tvořen dvoukřídlými plechovými dveřmi. Navazující pánská šatna byla přepažena poloviční příčkou, na které byl obraz J. K. Tyla. Na pravé straně byl stůl s rekvizitami a u zdi skříně s garderobou spolku. Ve výklenku pánské šatny byl pisoár a vedle něho vchod do šatny dámské. Dámská šatna byla podlouhlá s východem na druhé straně do školy.
Následně bylo v létě téhož roku rozšířeno jeviště, a tím se získalo něco prostoru vzadu a orchestřiště se posunulo více do hlediště. Spolek pro zřízení městského divadla ukončil svou činnost 19. 3. 1872 a správu divadla převzalo město. Ochotnický spolek Kolár měl sál vyhrazen od září do února, ve zbývajícím čas byl pronajímán i kočovným společnostem. Vedle toho se zde konaly další veřejná shromáždění a slavnosti, měl zde sídlo i pěvecký sbor Boleslav.
Na počátku 20. století se s plnou silou projevily důsledky toho, že divadelní sál nebyl v původních plánech budovy zamýšlen. Díky tomu nebylo k dispozici dostatečné množství únikových cest v případě požáru, právě kvůli přístupnosti pouze skrze jediné schodiště ve věži. V případě požáru a následné paniky by byla oběti na životech téměř jisté. Jako protipožární opatření se používala namočená houně k dispozici na malém zábradlí u dřevených schodů na jevišti, u které stál člen dobrovolných hasičů, připravený v případě požáru ihned zasáhnout. Později také byly upraveny dveře, aby se otevíraly směrem ven a v hledišti a na chodbách byla zavěšená ochranná světla. Vedle přístupu z věže existovaly i dveře v dámské šatně, které vedly do dívčí školy, a dveře do zasedací síně radnice, které byly za normálních okolností zamčené, ale bylo je možné v případě evakuace použít. I když divadlo přestalo vyhovovat bezpečnostním předpisům, po několik let dostávalo výjimku, neboť pro město by představovaly náklady na rekonstrukci značnou finanční zátěž.
Poté, co úředníci politického úřadu (okresního hejtmanství) se dozvěděli zprávu o požáru v Irokézském divadle v Chicagu, kde zahynulo v prosinci 1903 přes 600 osob, zakázali zde v únoru roku 1904 jakýkoli divadelní provoz kvůli obavám o bezpečnost diváků. Za této situace zvažovalo vedení města dvě základní možnosti, jak na tuto situaci reagovat. Prvním byla úprava stávajícího prostoru, kde by například jako jedno z opatření k vylepšení bezpečnostní situace bylo vybudování venkovního železného schodiště jak do dvora, tak i do Gymnasiální ulice. Druhou možností byla stavba nové divadelní budovy, ke které město následně skutečně přikročilo. Nová reprezentativní budova podle projektu Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera se otevřela veřejnosti v roce 1909. Prostory bývalého divadla byly během nové rekonstrukce využity částečně pro učebny dívčí školy a částečně pro rozšíření síně obecního zastupitelstva.
Prameny a literatura:
KAČMÁČEK, Dominik. Dějiny ochotnického divadla v královském městě Mladé Boleslavi vydané na paměť 50 letého jubilea 1843-1893. Mladá Boleslav: Nákladem spolku „Kolár“, 1893. 79 s. Dostupné z: http://kramerius4.mlp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:EC73CD10-34E9-11DE-9BE5-0030487BE43A
BAREŠ, František, ed. et al. Mladá Boleslav ve službách doby a pokroku. V Ml. Boleslavi: Města král. Ml. Boleslavě, 1912. 41 stran.
BENEŠ, Luděk et al. Městské divadlo Mladá Boleslav 1909-1999. Vyd. 1. Mladá Boleslav: Městské divadlo, 1999. 119 s. ISBN 80-238-4158-0.
KUNA, Z. Stotřicet let dramatického odboru Kolár DK ROH AZNP. Mladá Boleslav 1993. M Mladá Boleslav.
SPLÍDEK, A.: Památník divadelního spolku Kolár v Mladé Boleslavi vydaný u příležitosti 75 let trvání. Mladá Boleslav 1918.
STREJČEK, Ferdinand: Devadesát let českých ochotníků v Mladé Boleslavi. 1843–1933. Mladá Boleslav, Kolár 1933.
STREJČEK, Ferdinand. Jak se probouzela Mladá Boleslav. V Mladé Boleslavi: Rud. Kudrna, [1930]. 227 s.
Autor: Jan Purkert
Jan Purkert:
Divadlo Drak, Divadlo Šumperk, Malé divadlo České Budějovice, Městské divadlo Děčín, Slovácké Divadlo, Stálá divadelní scéna Klatovy, Těšínské divadlo Český Těšín, Národní dům, Pelcovo divadlo Rychnov nad Kněžnou, Dům kultury Žďár nad Sázavou, Divadlo ve Valdštějnské zahradě, Přírodní divadlo Divoká Šárka, Palác Akropolis, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Bytové divadlo Vlasty Chramostové, Boučkovo loutkové divadlo v Jaroměři, Divadlo Lampion, Městské divadlo, Divadlo na Výstavišti, Záloženské divadlo v Chrudimi, Německé divadlo Plzeň, Divadlo Alhambra, Soutěž na Ústřední dům armády, Prozatímní divadlo , Studio dell arte / Solnice, Jiříkovo Divadlo, Městské divadlo Na Poště, Divadlo v hotelu Piast, Divadlo Brandýs nad Orlicí, Divadlo na Nivách, Divadlo v paláci Typos , Lidové divadlo , Kulturní dům DELTA Břeclav, Divadlo Karla Čapka Děčín, Pašijový dům, Městské divadlo, Městské divadlo v Nadsklepí, Divadelní Dvorana, Městské divadlo, Lidové divadlo, Městské divadlo Nový Bor, Jiráskovo divadlo, Městské divadlo, Městské divadlo, Divadlo v Kotcích, Kino Marx, Kulturní dům, Tylovo divadlo, Divadlo Z, Dělnický dům, Soukenické divadlo, Divadlo Krakonoš, HaDivadlo, Německý dům, Kabinet múz, Loutkove divadlo Radost, Besední dům, Divadlo Dialog, Bezbariérové divadlo BARKA, Buranteatr, Klub Starý pivovar, Závodní klub, Divadlo Konvikt, Divadlo 29, Měšťanská beseda, Divadlo Čas, ROX/NOD, Goja Music Hall, La Fabrika, Multikulturní centrum Fabrika, Loutkové divadlo, Hoffmannovo divadlo, Malá Scéna , Městské divadlo, Divadlo v Lidovém Domě, Dům kultury, Kulturní Dům Karlov, Divadlo Boleradice, Dům kultury Metropol, Kulturní epicentrum Bazilika, Klicperův dům, Kulturní dům TRISIA, Divadlo Čtyřlístek, Národní dům, Kulturní dům Petra Bezruče, Multifunkční centrum, Studio Beseda, Městské divadlo, Diod - divadlo otevřených dvěří, Bouda, Klub Dividýlka - Hejtmanský Dvůr, Divadlo Miroslava Horníčka, Národní dům, Zámecké divadlo v Měšicích, České divadlo na Malé Straně v Kajetánském domě, Nové české divadlo v Růžové ulici, Divadlo Polárka, Divadlo Počernice, Reduta, Divadlo v nové radnici, Comoedien-Haus, Divadlo Orfeus, Zámecké divadlo v Duchcově, Městské divadlo, Zámecké divadlo ve Velkých Hošticích, Kulturní dům Akord, Městský Dům Kultury, Comoedien-Haus, Zámecké divadlo v Teplicích, Zámecké divadlo v Třebíči, Zámecké divadlo Holešov, Zámecké divadlo v Jezeří, Zámecké divadlo v Náchodě, Městské kino Jas, Plzeň Jižní předměstí, Kulturní Centrum Zahrada, Lesní divadlo, Kulturní centrum města Týniště nad Orlicí, Klub Cirkus, Zámecké divadlo v Jaroměřici nad Rokytnou, Zámecké divadlo v Jindřichově Hradci, Zámecké divadlo ve Slezských Rudolticích, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Thunovské divadlo, Divadelní studio Marta, Zámecké divadlo v Bystřice pod Hostýnem, Zámecké divadlo v Roudnici, Zámecké divadlo v Žamberku, Zámecké divadlo, Divadlo Kampa, Divadlo Mana, KC Semilasso, Malá scéna, Divadlo Pluto, Divadlo pod lampou, Kulturní dům Peklo, Divadlo Na Kopečku, Divadlo EXIL, Divadlo Gong, Divadlo J. K. Tyl, Kabaretní divadélko Labuť, Divadlo Dobeška, MeetFactory, Divadlo Refektář, Divadlo U Valšů, Kulturní dům Střelnice, Kladenské divadélko, Kulturní středisko Lovoš, Divadlo rozmanitostí, Divadlo Karla Hackera, Kulturní dům Crystal, Labyrint Divadla Drak, Loutkové divadlo Srdíčko, Přerovský Kašpárek, Aréna Na hradbách, Divadlo v radnici, Kabaret Lucerna, Divadlo Tramtarie Olomouc, Scéna loutkového divadla, Kulturní dům Na Rybníčku, Kulturní Centrum, Kulturní centrum, Dům kultury, Kulturní dům, Kulturní centrum Kaskáda v Bílině, Divadlo bez Hranic, Městské kulturní zařízení, Národní dům, Dům Kultury Poklad, Malostranská beseda, Německý dům, Hotel Friml, Lidový dům, Dům kultury, Malá scéna, Dům Kultury, Královské městské národní divadlo, Loutkové divadlo, Divadlo v Růžodole, Dělnický dům, Malé divadlo (staré), Národní dům, Divadlo v Ústavu Choromyslných, Městské divadlo, Hornický dům, Lidový dům, Letní divadlo Budilovo, Divadelní sál, Městský dům, Městské divadlo, Národní dům, Besední dům, Lidový dům, Colloseum, Divadlo Deklarace, Městské divadlo, Národní Dům, Divadlo feriálních osad, Městské divadlo, Tylovo divadlo, Divadelní sál radnice, Divadlo dětí, Katolický dům, Spolkový dům, Záloženský dům, Městské divadlo, Husův sbor, Záloženský dům, Městské divadlo, Divadelní svět loutek, Sokolský dům, Měšťanská beseda, Divadlo v sokolovně, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Elysium, Dělnický dům, Loutkové divadlo Sokola v Praze-Libni, Katolický dům, Royal Theatre and ClubDodatečné informace
Žádné informace nebyly zatím vloženy
přidej data