Zámecké divadlo v Teplicích
Johann August Giesel
Zámecké náměstí 14 | |
ukaž na mapě | http://www.muzeum-teplice.cz/ |
významné události
lidé
Německý architekt . Žák Friedricha Augusta Krubsacia a Jeana Francoise Chalgrina. Je považován za představitele francouzského klasicismu. V roce 1783 byl jmenován drážďanským stavebním inspektorem, od roku 1797 zastával funkci architekta (zahradní architekturu nevyjímaje) krále Antonína Saského.
Zdroj: Wikipedia
historie
Na konci 18. století se Teplice staly módními lázněmi značného významu, které svou návštěvností často předčily Karlovy Vary. Scházeli se zde nejen běžní lázeňští hosté, ale i významné osobnosti kultury či evropští monarchové. Panství Teplice bylo hlavním sídlem rodu Clary-Aldringen, jehož členové se také systematicky starali o kultivaci a stavební rozvoj tohoto kulturně-léčebného centra, zvláště pak po velkém požáru Teplic v roce 1793. Jejich teplický zámek má dnes pět křídel s nádvořím otevřeným do zámeckého parku. František Václav Clary Aldringen zde měl soukromé divadlo pro přátele a rodinu, ve kterém i sám hrál. Vzniklo ve východním traktu v roce 1751 a zaniklo patrně při stavbě divadla nového. Nedochovalo se o něm téměř žádných zpráv.
V polovině 18. století bylo k tehdejší podobě zámecké stavby přidáno nové západní křídlo. K němu bylo na popud Jana Nepomuka Clary-Aldringena, který vlastnil panství mezi lety 1778 – 1826, jako další přístavba a prodloužení tohoto křídla mezi lety 1787 – 1789 postaveno zámecké divadlo ve stylu francouzského klasicismu se samostatným vchodem. Stavba byla provedena podle návrhu Johanna Augusta Giesela z Drážďan a pod vedením stavitele Jana Kurzera. Vnitřní výzdoba byla dílem saských umělců Johanna Gottfrieda Benedikta Theileho a Christiana Gottloba Castelliho, kteří byli také autory dekorací. V červenci roku 1789 bylo divadlo otevřeno.
Patrová přístavba křídla byla postavena v jižní části západního křídla zámku. Na východní fasádě do parku byla členěna pilastry a osmi okny ozdobenými girlandami a předstupovala z linie fasády západního křídla a opět se zužovala v šíři jedné okenní osy na svém jižním konci. Na západní téměř zůstávala v linii, avšak byla zhruba v jedné třetině opatřena vybočujícím přístavkem čtvercového půdorysu. Při úpravách zámku mezi lety 1797 – 1820 bylo divadlo v roce 1800 rozšířeno na jižním konci o užší vstupní empírovou část s navazujícími dvěma slepými okenními osami k vnější fasádě vystupující na západě a ustupující na východě. Její průčelí orientované na jih je obráceno do zámeckého parku. Jeho štít je posazen na římse a kladí s triglyfy, jež je nasazeno na dórské hlavice čtyř polosloupů. Tympanon štítu má figurálně ornamentální reliéf s štukovými rozviliny a putti, kteří drží lyru a slunce - stylizovaný emblém hudby. Po stranách schodiště původně stály sochy múz Melpomené – tragedie a Thálie – komedie, avšak ve čtyřicátých letech devatenáctého století byly odstraněny. Tři vchody s půlkruhovým záklenkem vedly do vestibulu, z něhož procházela chodba podél západní zdi, z níž byla nejprve přístupná úzká předsíň s vchody na schodiště a do lóží a hlediště. Druhý vchod se nachází v západní fasádě vedoucí ke schodišti do parteru a galerii.
Divadelní sál měl rozměry 10 na 5,6 metrů a byl 5,5 metrů vysoký. Nacházel se v něm prostor kukátkového typu s hledištěm s devíti řadami lavic s uličkou uprostřed směrem od jeviště k hlavnímu vchodu. Půlkruhem zakončené hlediště mělo ve své ose vchod, nad nímž byla vedena galerie na půdorysu lyry. V přízemí po stranách podélně k lavicím blízko orchestřiště se nacházely dvě otevřené lóže oddělené pažením, z nichž ta napravo od jeviště patřila knížecí rodině. Strop byl ozdoben malbou s hlavou Apollóna v paprscích a ornamentální napodobeninou štuků a lustrem uprostřed. V šířce proscéniového portálu zdůrazněného kazetovou kulisovou špaletou bylo umístěno ohrazené orchestřiště. Nad jevištěm se nacházelo provaziště s tahy, pro které zde byly zesílené krovy, na kterých byla zavěšena soustava dutých hřídelí a lan. Jeviště bylo vybaveno třemi páry kulis a propadlem. Divadla mělo kapacitu 285 míst. Nebylo patrně nijak významně upravováno až do dvacátého století.
Během lázeňské sezóny v něm hrály kočující společnosti např. Vlastenecká společnost českého divadla a mimo ni v zimě ochotníci, kteří výnos věnovali na charitu. Mezi ochotníky často patřila vysoká šlechta a příslušníci rodiny Clary – Aldrigen. Divadlo bylo často otevřeno pro lázeňskou veřejnost. Alfred Javorin uvádí, že vstupné do malého, ale dobře vybaveného divadla činilo 3 zlaté za loži, 1 zlatý za křeslo, 40 krejcarů za 1. místo, 20 krejcarů za 2. místo a 7 krejcarů za místo na galerii. Je možné, že v hledišti byly uzamykatelná sedadla, z nichž jedno vlastnil i Goethe, taková jaká se dodnes zachovala v městském divadle v Greinu v Rakousku. Jiná slavná osobnost – Giacomo Casanova - pro divadlo měl také napsat jednu ze svých her.
V roce 1858 bylo divadlo opraveno. Teplická městská rada poskytovala v třetí čtvrtině devatenáctého století divadlu každoroční subvence na provoz. S industriálním rozvojem města se rozšiřoval i počet obyvatel, kterým již malé zámecké divadlo přestalo vyhovovat jak po technické stránce, tak nároky na komfort. Vedle toho se průběžně zvyšovala návštěvnost lázní. Městská rada rozhodla 25. 5. 1871 o postavení nového divadla, více odpovídajícímu zvýšenému zájmu o divadlo. Po otevření městského divadla v roce 1874 již prostory sloužily divadlu pouze občasně.
Trvalý provoz v divadle existoval v obdobích 1787 – 1820 a 1843 – 1887 a pak příležitostně do roku 1929, kdy bylo divadelní křídlo přestavěno na byt a částečně na knihovnu. Poté jej v roce 1931 zachvátil požár. Z původní dispozice se tak dochoval pouze vstupní salón, chodba a sál. Původní foyer divadla sloužil jako obřadní síň a poté jako jazz klub. Zámek po vysídlení německého etnika připadl státu a od roku 1947 v něm sídlí muzeum. Zatímco často ostatní zámecká divadla sloužila pro soukromé potřeby feudality, toto divadlo od svého počátku přesahovalo takto úzkou funkcionalitu a sloužilo společnosti, která se scházela ve zdejších lázních. Tomu odpovídala i pozornost věnovaná reprezentativnímu exteriéru jako vyjádření důstojenství jako chrámu umění, podobně jako tomu bylo v případě Stavovského divadla.
Prameny a literatura:
POSPÍCHALOVÁ, Dana. První Městské divadlo v Teplicích v letech 1874-1878, aneb, Pýcha města i jeho obyvatel = Das erste Stadttheater in Teplitz in den Jahren 1874-1878, oder, Der Stolz der Stadt und ihrer Bewohner. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, 2005. 159 s. ISBN 80-7044-717-6.
MICHLOVÁ, Jana. Zámecké divadlo v Teplicích: divadelní cedule ve sbírce knihovny muzea. Teplice: Regionální muzeum v Teplicích, 2008. 100 s. ISBN 978-80-85321-54-8.
Teplitz-Schönauer Anzeiger: Deutsches Tageblatt 1861-1936. Dostupné z:
http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=tsa
Státní oblastní archiv Litoměřice, pobočka Děčín, fond Velkostatek Teplice
PORT, Jan. Claryovské knížecí divadlo v Teplickém zámku. Za starou Prahu: věstník klubu Za starou Prahu. Praha: Klub Za starou Prahu, 1929, roč. 13. Str. 30-32
SUCHEVIČ, Sáva. Poznámka k dějinám zámeckého divadla v Teplicích. In: JIRSÍK, Josef a Sáva SUCHEVIČ. Ústecké kapitoly vlastivědné. Ústí nad Labem : KNV v Ústí nad Labem, 1955. Knižnice Ústecka ; sv. 8.
Tágy: Zámecké divadlo, Empír
Autor: Jan Purkert
Jan Purkert:
Divadlo Drak, Divadlo Šumperk, Malé divadlo České Budějovice, Městské divadlo Děčín, Slovácké Divadlo, Stálá divadelní scéna Klatovy, Těšínské divadlo Český Těšín, Národní dům, Pelcovo divadlo Rychnov nad Kněžnou, Dům kultury Žďár nad Sázavou, Divadlo ve Valdštějnské zahradě, Přírodní divadlo Divoká Šárka, Palác Akropolis, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Bytové divadlo Vlasty Chramostové, Boučkovo loutkové divadlo v Jaroměři, Divadlo Lampion, Městské divadlo, Divadlo na Výstavišti, Záloženské divadlo v Chrudimi, Německé divadlo Plzeň, Divadlo Alhambra, Soutěž na Ústřední dům armády, Prozatímní divadlo , Studio dell arte / Solnice, Jiříkovo Divadlo, Městské divadlo Na Poště, Divadlo v hotelu Piast, Divadlo Brandýs nad Orlicí, Divadlo na Nivách, Divadlo v paláci Typos , Lidové divadlo , Kulturní dům DELTA Břeclav, Divadlo Karla Čapka Děčín, Pašijový dům, Městské divadlo, Městské divadlo v Nadsklepí, Divadelní Dvorana, Městské divadlo, Lidové divadlo, Městské divadlo Nový Bor, Jiráskovo divadlo, Městské divadlo, Městské divadlo, Divadlo v Kotcích, Kino Marx, Kulturní dům, Tylovo divadlo, Divadlo Z, Dělnický dům, Soukenické divadlo, Divadlo Krakonoš, HaDivadlo, Německý dům, Kabinet múz, Loutkove divadlo Radost, Besední dům, Divadlo Dialog, Bezbariérové divadlo BARKA, Buranteatr, Klub Starý pivovar, Závodní klub, Divadlo Konvikt, Divadlo 29, Měšťanská beseda, Divadlo Čas, ROX/NOD, Goja Music Hall, La Fabrika, Multikulturní centrum Fabrika, Loutkové divadlo, Hoffmannovo divadlo, Malá Scéna , Městské divadlo, Divadlo v Lidovém Domě, Dům kultury, Kulturní Dům Karlov, Divadlo Boleradice, Dům kultury Metropol, Kulturní epicentrum Bazilika, Klicperův dům, Kulturní dům TRISIA, Divadlo Čtyřlístek, Národní dům, Kulturní dům Petra Bezruče, Multifunkční centrum, Studio Beseda, Městské divadlo, Diod - divadlo otevřených dvěří, Bouda, Klub Dividýlka - Hejtmanský Dvůr, Divadlo Miroslava Horníčka, Národní dům, Zámecké divadlo v Měšicích, České divadlo na Malé Straně v Kajetánském domě, Nové české divadlo v Růžové ulici, Divadlo Polárka, Divadlo Počernice, Reduta, Divadlo v nové radnici, Comoedien-Haus, Divadlo Orfeus, Zámecké divadlo v Duchcově, Městské divadlo, Zámecké divadlo ve Velkých Hošticích, Kulturní dům Akord, Městský Dům Kultury, Comoedien-Haus, Zámecké divadlo v Teplicích, Zámecké divadlo v Třebíči, Zámecké divadlo Holešov, Zámecké divadlo v Jezeří, Zámecké divadlo v Náchodě, Městské kino Jas, Plzeň Jižní předměstí, Kulturní Centrum Zahrada, Lesní divadlo, Kulturní centrum města Týniště nad Orlicí, Klub Cirkus, Zámecké divadlo v Jaroměřici nad Rokytnou, Zámecké divadlo v Jindřichově Hradci, Zámecké divadlo ve Slezských Rudolticích, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Thunovské divadlo, Divadelní studio Marta, Zámecké divadlo v Bystřice pod Hostýnem, Zámecké divadlo v Roudnici, Zámecké divadlo v Žamberku, Zámecké divadlo, Divadlo Kampa, Divadlo Mana, KC Semilasso, Malá scéna, Divadlo Pluto, Divadlo pod lampou, Kulturní dům Peklo, Divadlo Na Kopečku, Divadlo EXIL, Divadlo Gong, Divadlo J. K. Tyl, Kabaretní divadélko Labuť, Divadlo Dobeška, MeetFactory, Divadlo Refektář, Divadlo U Valšů, Kulturní dům Střelnice, Kladenské divadélko, Kulturní středisko Lovoš, Divadlo rozmanitostí, Divadlo Karla Hackera, Kulturní dům Crystal, Labyrint Divadla Drak, Loutkové divadlo Srdíčko, Přerovský Kašpárek, Aréna Na hradbách, Divadlo v radnici, Kabaret Lucerna, Divadlo Tramtarie Olomouc, Scéna loutkového divadla, Kulturní dům Na Rybníčku, Kulturní Centrum, Kulturní centrum, Dům kultury, Kulturní dům, Kulturní centrum Kaskáda v Bílině, Divadlo bez Hranic, Městské kulturní zařízení, Národní dům, Dům Kultury Poklad, Malostranská beseda, Německý dům, Hotel Friml, Lidový dům, Dům kultury, Malá scéna, Dům Kultury, Královské městské národní divadlo, Loutkové divadlo, Divadlo v Růžodole, Dělnický dům, Malé divadlo (staré), Národní dům, Divadlo v Ústavu Choromyslných, Městské divadlo, Hornický dům, Lidový dům, Letní divadlo Budilovo, Divadelní sál, Městský dům, Městské divadlo, Národní dům, Besední dům, Lidový dům, Colloseum, Divadlo Deklarace, Městské divadlo, Národní Dům, Divadlo feriálních osad, Městské divadlo, Tylovo divadlo, Divadelní sál radnice, Divadlo dětí, Katolický dům, Spolkový dům, Záloženský dům, Městské divadlo, Husův sbor, Záloženský dům, Městské divadlo, Divadelní svět loutek, Sokolský dům, Měšťanská beseda, Divadlo v sokolovně, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Zámecké divadlo, Elysium, Dělnický dům, Loutkové divadlo Sokola v Praze-Libni, Katolický dům, Royal Theatre and ClubDodatečné informace
Žádné informace nebyly zatím vloženy
přidej data