enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Divadlo v Růžodole

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)17.9.1786 | otevření

(zobrazit)1789 | uzavření

historie

V Karlíně se za Špitálskou branou nacházel v 80. letech 18. stol. anglický park nazývaný Růžové údolí. Byl to výsledek obchodního záměru českého dvorního knihtiskaře Ferdinanda ze Schönfeldu, který jej nechal postavit na pozemcích, které koupil v roce 1784.  Na nich vyrostl sad, ve kterém nechal majitel zřídit i topografickou zahradu. Jednotlivé stromy v ní nosily jména měst Českého království, byly zde vyznačeny jeho kraje a řeky, které byly representovány strouhami, v odpovídajících vzdálenostních poměrech. Vedle zahrady byla také postavena dvoupatrová dřevěná patrová budova s valbovou střechou v místech dnešní Pobřežní ulice s velkým divadelním a dalším tanečním sálem.  Její vyobrazení se dochovalo díky mědirytině Jana Berky. Tehdejším současníkům připadalo, že je vybudována v čínském stylu.

 

Dobový popis budovy ji vykresluje následovně:   „V dolejším poschodí vpředu je vchod do pekárny, vedle je dvouoknový pokoj pro hosty. Vedle hlavního vchodu s předsíní o dvou oválných oknech je kavárna. Na tuto přiléhá hlavní vchod vedoucí k divadlu, odtud až ke vchodu (pro herce) umístěnému na konci táhne se oběma poschodími prostora divadelní. V druhém patře je v rohu rozkošný kabinet se dvěma okny nazad s výborným výhledem na Velké Benátky a Bubny, vedle pokoj kulečníkový a dále hostinský, oba o dvou oknech, kde zároveň je ve svém oddělení cukrárna a buffet. Pak byl sál o třech oknech a potom prostorný, krásný taneční sál se čtyřmi okny. Ostatní místnosti zaujímá divadlo.“  (reprodukováno bez uvedení zdroje jako „oficiální popis“ v časopise Lumír, str. 181) Spolu se sadem tvořila budova jakýsi park oddechu, kde se vedle divadla měly odehrávat taneční zábavy a další společenské události. Slovy současníka se zde „radovánky venkovské střídají se zábavami městskými“. (tamtéž)

 

První představení se zde konalo 17. 9. 1786, kdy byla inscenována blíže neurčená italská opera. V divadle nebyl stálý soubor a divadelní sezóna zde probíhala od dubna do září. Repertoár měl spíše lehčí zábavný charakter, který měl přitáhnout množství obecenstva, takže zde na tehdejší dobu bylo nízké vstupné.  Za 17 krejcarů byla přístupná Nobelgalerie, za 10 parter a za 5 druhá galerie. Vlastenecké divadlo zde hrálo v letní sezóně 1789, než se přestěhovalo do sálu v Hybernském domě. Po prvním úspěchu se zde hry v roce 1789 hrát přestaly, neboť divadlo neprodukovalo pro majitele dostatečný zisk. Budova sama byla poté adaptována na tiskárnu šátků.  

 

 

 

Prameny a literatura:

 

FRABŠA, František S., ed. a FIDRMUCOVÁ, Anna Olga, ed. Divadelní almanach. Praha-Vinohrady: nákladem týdeníku Divadelní listy, 1924. 76 stran. Str. 19 – 20. Dostupné online.

 

SKARLANDT. J.: Divadlo v Růžovém údolí na Špitálsku v nynějším Karlíně. Český svět. Praha: Karel Hipman, 1904-1929. Roč. 12, 1915/16, č. 23, s. [8]; Dostupné online.

 

KAMPER, Jaroslav. Počátky novočeského divadla III.. In:  Lumír: týdenník zábavný a poučný. Čech, Svatopluk, ed. et al. Praha: Servác B. Heller a Josef V. Sládek, 1873-1940. ISSN 1212-0243.

 

ŠORMOVÁ, Eva et al. Česká divadla: encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000, xvi, 615 p. ISBN 80-700-8107-4. Str. 150 – 151.

 

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

šestplusdevět=