enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Loutkove divadlo Radost

alias Krajské oblastní loutkové divadlo
historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1945 | Rekonstrukce
V září 1945 bylo na Bratislavské ulici pronajato kino Orania a přestavěno k potřebám loutkové scény. 4. října 1947 byl zahájen poloprofesionální provoz divadla.
(zobrazit)1949 | Otevření

(zobrazit)2002 | Rekonstrukce

(zobrazit)1910 | Kino

lidé

Oldřich Prokeš |architekt
Jan Süss |architekt
Kateřina Petříková |interiérový architekt
Přemysl Mazal |interiérový architekt

historie

Kino Urania, které se muselo kvůli sporu o název brzo přejmenovat na Oranie, bylo postaveno podle návrhu Jana Süsse v zahradě domu v Bratislavské ulici.  Obecenstvu se otevřelo 9. září 1910 a disponovalo kapacitou 484 sedadel. Během druhé světové války bylo poškozeno. Kino si v září roku 1945 najal soubor loutkového divadla Radost založený v Brně téhož roku. Díky sbírce mezi rodiči brněnských žáků získal soubor 100 tisíc korun na jeho adaptaci pro divadelní provoz. V prosinci 1946 byl za tímto účelem založen i spolek, jehož cíl byl splněn 4. října 1947, kdy se divadlo představilo veřejnosti inscenací pohádky Dlouhý, Široký, Bystrozraký po dokončení prací s celkovými náklady 750 tisíc korun.

 

V roce 1949 se divadlo profesionalizovalo pod názvem Krajské oblastní loutkové divadlo nejprve jako pobočka Ústředního loutkového divadla v Praze a poté spadalo do působnosti Krajského národního výboru. V polovině padesátých let byla vybudována patrová budova divadelního zázemí, která obsahovala zákulisí, šatny a kanceláře. Jeviště bylo přebudováno podle koncepce Karla Hlavatého, což umožnilo produkci náročných a složitých inscenací.

 

V devadesátých letech se již budova nacházela v havarijním stavu. Zásadní rekonstrukce proběhla mezi lety 1999 a 2002 podle projektu architekta Oldřicha Prokeše. Vznikla novostavba ředitelství divadla s fasádou do Bratislavské ulice, která získala modernistický charakter z nestejně odstavených čtverců, které vyplňují celou plochu fasády. V levém rohu je převýšená věž zaoblená na své pravé straně, její tělo je vyvedeno v červené stejně jako ustupující část fasády za výškovou linií, která je v souladu s okolní novorenesanční zástavbou. K ní kontrastuje polovina čtvercového rámce vyvedeného v bílé a tento kontrast je vyvažován masivním dřeveným čtvercovým blokem. Jeho obklad porušuje pouze vitrína v levém dolním rohu a nápis Radost divadlo v  pravém horním rohu. Mezi tímto blokem další čtvercovou vrstvou se nachází vpadlé prosklené pole, v němž je umístěn vchod do foyeru divadla. Po jeho pravé straně se v zádveří nachází malá scéna a dále přístupy do hlavního sálu.

 

Moderní sál s elevací s dřevěnými obkladovými deskami je vybaven akustickým podhledem. Mezi jevištěm a hledištěm je úzká forbína na segmentovém půdoryse. Budova byla zateplena. Ve dvoře byla také vybudována letní scéna amfiteátrového půdorysu. O dekádu později bylo 5. červa 2011 slavnostně otevřeno nové museum loutek sídlící v budově ve tvaru lodi ze dřeva pro značně rozsáhlou sbírku loutek.  

 

 

Prameny a literatura:

 

LOUTKOVÉ DIVADLO RADOST, PEŠKA, Vlastimil, ZAJÍC, Vladimír a MATOUŠEK, Mirko. Loutkové divadlo Radost 1999. [Brno]: Loutkové divadlo Radost, 1999. 143 s. ISBN 80-238-5728-2.

 

BEZDĚK, Zdeněk. Československá loutková divadla 1949/1969. 1.. vyd. Praha: Divadelní ústav, 1973. 155 s.

 

RADOST., Loutkové divadlo. Loutkové divadlo Radost 1999. [Brno]: Loutkové divadlo Radost 143 s.

 

VAŠÍČEK, Pavel; MATOUŠEK, Mirko. 25 let Loutkového divadla Radost v Brně: 1949-1974. Brno: Loutkové divadlo Radost, 1974.

 

Jindra F. Divadlu rozmanitostí na uvítanou. Český loutkář: revue Českého svazu přátel loutkového divadla v Praze. Praha: A. Lapáček, 1912-1913. ISSN 2533-5413.

 

 

 

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

devětmínusčtyři=