enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Národní dům

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1894 | stavba

Budova byla původně sokolovnou, postavena byla roku 1894, vnitřek stavitelem Antonínem Holečkem z Jičína a vnějšek podle Jana Vejrycha. Sokolovny bylo též používáno jako divadelního sálu.


(zobrazit)1925 | rekonstrukce
V roce 1925 byla přestavěna na divadlo firmou Nekvasil z Prahy podle plánů architekta Ing. Čeňka Musila z Jičína. Divadlo je samostatná budova se zvláštními vchody. V přístavbě při divadle byla  tělocvična, restaurace, byt a kancelář kina.

lidé

(zobrazit)Čeňek Musil |architekt
Autor přibližně 40 realizací z 20. a 30. let tohoto století. Působil v Jičíně jako projektant, architekt, umělecký poradce města a umělecké galerie Obecní spořitelny, je rovněž autorem regulačního plánu města z 30.let. Z realizací jmenujme především budovu Masarykovy obchodní akademie, Městskou knihovnu, nemocnici, hotel Slavie, Sokolovnu, budovu Okresního úřadu, Zvláštní školy v Soudné, rekonstrukci hotelu Paříž a Domov mládeže v Denisově ulici.

historie

Sokol byl v Jičíně ustaven na schůzi 5. listopadu 1862. V druhé polovině 19. století došlo rozkvětu jeho aktivit a s přibližujícím se koncem století uvažovali jeho členové, že by si obstarali stálé representativní místo pro svou činnost. Nejprve v roce 1883 jednota koupila staveniště na místě bývalého hostince U Koníčka na Holínském předměstí,  to však následně bylo  v roce 1888 vyměněno za jiné na Valdickém předměstí východně od centra města a k němu dokoupen další přilehající pozemek.  

 

Architektonickou soutěž na budovu sokolovny se spolku podařilo uspořádat v roce 1889. V ní získal z 15 dodaných projektů první cenu projekt Jana Vejrycha a druhou projekt  jičínského stavitele Antonína Holečka.  Vítězné návrhy však byly rozhodnutím ze dne 22. 1. 1893 zkombinovány: vnější vzhled měl být vybudován podle Vejrychova návrhu, interiéry podle A. Holečka, který také jako člen spolku zdarma vyhotovil konečné plány.  Ty byly následně schváleny sokolskou valnou hromadou. Následujícího roku zvolili sokolové ze svého středu členy nového Stavebního odboru.  První stavební práce začaly na jaře 1894 a slavnost položení základního kamene se odehrála v květnu. Provizorně začala být stavba používána již prosinci téhož roku. Dokončena byla o dva roky později v červnu 1896. Celkové náklady stavby dosáhly 35 tisíc zlatých, z čehož 11 083 byly k dispozici na jejím počátku částečně z převedených financí z fondu na stavbu Palackého pomníku. Další finance na stavbu byly získávány především dary členů a výnosů Zábavního odboru spolku.   

 

Jednalo se o patrovou budovu v novorenesančním stylu se symetrickým trojosým průčelím s centrálním risalitem zhruba o šířce jedné třetiny fasády, jehož vchod svíraly čtyři bosované pilíře. První patro středového risalitu bylo zvýrazněno polokruhovým balkónem v šířce vnitřních pilastrů v přízemí. Ty se symetricky zrcadlily v prvním patře jako Jónské sloupy, které podpíraly předsunuté kladí, na němž byl nasazen segmentový nástavec. Před hlavním vchodem byl mírný nájezd, na který zepředu vedly tři schody sevřené dvěma lucernami.

 

Sál v budově se též používal pro divadlo, neboť již od roku 1899 zde inscenoval představení i dramatický odbor jičínského Sokola.  Kolem roku 1906 byly diskutovány plány na úpravu nevyhovujícího jeviště. Projekt na celkovou rekonstrukci tělocvičny předložili architekti Čenský a Pek, ale záměr se v průběhu diskuse proměnil. Nyní měl být vybudován nový sál pro tělocvik jako přístavba k stávající budově a zároveň by stávající sál sloužil také divadlu.  11. června 1911 byly schváleny plánů stavitele Holečka, podle kterých také bylo postaveno jak stálé jeviště, tak přístavba se sálem za divadlem.  Následující rok získali sokolové i licenci k provozování biografu. V průběhu první světové války se budova přeměnila na lazaret.

 

Členové dramatického odboru jičínského Sokola považovali existující podmínky pro divadlo  za nevyhovující. Dům byl proto v roce 1925 přestavěn firmou Nekvasil z Prahy podle projektu architekta Čeňka Musila pro potřeby divadla. Sál měl nyní rozměry 24 na 13.6 metrů s celkovou kapacitou 836 míst se 388 sedadly a 150 místy na stání v parteru, 187 sedadly a 75 místy na stání na balkoně a 36 v ložích.  Stále byl určen jako víceúčelový také pro taneční zábavy, schůze i tělocvičným produkcím. Proto měl rovnou podlahu s čelním balkonem a galeriemi podpíraným pilíři a polopilíři po stranách sálu. Strop sálu byl rytmizován čtyřmi klenebními pásy.  Mezi ním a jevištěm bylo orchestřiště 15 široké a 4,5 hluboké až pro 60 hudebníků. Jeviště o rozměrech 16,15 na 15 m bylo vybaveno točnou a tahy.  Instituce byla nazvána Masarykovým divadlem.

 

V průběhu druhé světové války budovu zabrali Němci.  V roce 1948 byla budova znárodněna a od rozpuštěného Sokola přešla pod Tělovýchovnou jednotu Sokol Agrostroj a od roku 1951 pod Tělovýchovnou jednotu Spartak Jičín a přejmenován na Dům osvěty. Mezi lety 1957 a 1958 proběhla oprava ústředního topení a následně mezi lety 1962 -64 oprava elektroinstalace. Rekonstrukce jeviště proběhla mezi lety 1982 a 84. V roce 1985 bylo zařízení přejmenováno na Sdružený klub pracujících. Budova po revoluci připadla městu, které také zde dnes provozuje divadlo.

 

 

 

Prameny a literatura:

 

JAVORIN, Alfred. Divadla a divadelní sály v českých krajích : 1. díl, Divadla. Praha: Umění lidu, 1949.  Str. 78 – 79

 

MATĚJKA, Ivan: Vzpomínání na amatérské divadlo v Jičíně. In: Noviny Jičínska: Pnpress. Hradec Králové: Pnpress, 1992-2006. ISSN 1210-6062. č. 237, 243, 249, 255.

 

TOBIÁŠKOVÁ, Michaela. Architektura sokoloven ve východních Čechách [online]. Pardubice, 2014 [cit. 2017-11-26]. Dostupné z: <http://theses.cz/id/9bjwze/>. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. Vedoucí práce doc. Mgr. Pavel Panoch, Ph.D..

 

MENCL, Jaroslav. Historická topografie města Jičína: dějiny Jičína. Část II. Jičín: Musejní spol., 1948-1949. 532 s., 2 příl.

 

TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA SOKOL JIČÍN. Památník Sokola Jičínského na oslavu dne 28. června roku 1896: kdy byla svému účelu odevzdána tělocvična "Dům Palackého" za sletu Župy Krkonošské. V Jičíně: Sokol Jičínský, 1896. 32, iv s.

http://www.digitalniknihovna.cz/svkhk/view/uuid:56aafcc0-3d2f-4486-9da0-22360a37174c?page=uuid:2e5dcc37-b39b-11e5-8181-00155d010f03

 

Tágy: Novorenesance, První republika, Sokol, víceúčelový prostor

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

sedmplusšest=