enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Měšťanská beseda

Bedřich Tesař

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1871 | stavba

(zobrazit)00. léta 20. století | otevření

(zobrazit)50. léta 20. století | adaptace pro potřeby televizního studia

lidé

Bedřich Tesař |hlavní architekt

historie

Besedy byly spolky zabývající se vzděláváním a sebezkulturněním položené na idejích vlastenectví a pokroku. Prostředkem k tomuto cíly byly knihy, noviny, časopisy, hudba, přednášky a v neposlední řadě divadlo.

 

Pojem Beseda označoval specifický jev českého spolkového života. Jednalo se o obdobu klubu pro lepší společnost, který vlastnil a spravoval společenské prostory a spolkové místnosti, kde se konaly politické debaty, provozovaly kulturní akce a společenské setkávání v klubových místnostech a restauraci. Členové klubu často zastávali politické funkce či patřili mezi ekonomicky lépe situované kruhy. Trávili zde večery debatami, karetními hrami či si četli denní tisk. V ročním rytmu se pak společenský život ovíjel kolem různých symbolických úkonů jako slavnostní průvody s vzletnými proslovy. Vedle toho pohřby významných členů národa, veřejné schůze či vkládání pamětních desek doplňovaly rytmus. Spolek tak částečně suploval i úlohu vznikající politické strany.

 

V rámci dobového národovectví bylo ústředním motivem povznesení kulturní a sociální úrovně české společnosti v opozici vůči té německé. Pojem Vlastenecký duch obsahoval konotaci na dlouhodobý cíl optimistického drobného zvelebování společnosti.  Jako přirozená součást těchto vzdělávacích aktivit byla chápána i umělecká činnost včetně divadla. Vedle toho se pořádaly charitativní akce a sbírky pro chudé a na druhé straně byly podporovány další spolky. Pro různé vlastenecké účely vybírala prostředky, aby tvořila místa paměti jako například pomníky významných osob.

 

Spolek byl založen v roce 1846. Nejprve si pronajal prostory ve Voršilské ulici a následně v roce 1848 prostory v domě U černé růže na Příkopech. Vzhledem k úspěšnému rozvoji spolku byl pojat záměr si vybudovat vhodné reprezentativní sídlo. Nová budova byla postavena podle návrhu architekta Bedřicha Tesaře mezi lety 1868 až 1871. Stavba navazuje na objekt v Jungmannově č.p. 28/17, vzniklý klasicistní přestavbou v roce 1845 podle návrhu F. Wolfa.

 

Jedná se o čtyřpodlažní budovu v novorenesančním stylu, sevřenou dvěma mělkými risality. V přízemí je hlavní fasáda do Vladislavovy ulice otevřena do ulice řadou klenutých portálů v přízemí. Dvě nadzemní podlaží rytmizují edikulová okna s trojúhelnými frontony a balustrovými parketami. Vrchní patro je rytmizováno pilastry a zakončeno zubořezem. Hlavní průčelí budovy je orientováno do Vladislavovy ulice. V přízemí budovy se nacházel hostinec. V budově se dále nacházely kulečníkový sál, herna, čítárna či zasedací místnosti. V nejvyšším patře měl své spolkové prostory zpěvácký spolek Hlahol.

 

Hlavní sál vyplňoval celou šíři budovy střední části a přesahoval dvě patra. Měl rovnou podlahu, která byla na obou stranách lemována řadou 4 protáhlých okenních výklenků, které byly v patře uzavřeny půlkruhovým výklenkem. Plochy mezi výklenky byly osazeny ornamentálními lampami. Po pravé straně směrem k jevišti se nacházela galerie. Sál byl vybaven rovnou podlahou. Jevištní otvor byl posazen do rámu, který se vzpínal téměř ke stropu, ačkoliv jevištní otvor sledoval linii výšky přízemí. Ze stropu byly zavěšeny dva lustry. Sál byl využíván pro koncerty, profesionální divadelní produkce stejně jako zábavní večery a recitace.

 

V roce 1885 bylo jeviště spojeno visutou krytou chodbou s druhou budovou besedy a šatna byla rozšířena. V druhé půli devatenáctého století byl sál využíván pro nejrůznější kulturní účely. Na počátku dvacátého století zde počalo hrát roli i divadlo, kdy byl dramatický kroužek zřízen v roce 1908, který zde působil až do druhé světové války. První polovina 20. století zde tak byla svědkem rozkvětu ochotnického divadla.

 

Měšťanská beseda byla rozpuštěna v roce 1952. Prostory přešly do správy Československé televize, která zde zřídila studio a následující rok z něj začala vysílat. Po období kdy zde sídlila od roku 1994 televize Nova, byla budova prodána soukromému investorovi, který ji adaptoval na hotel.

 

 

Prameny a literatura:

 

DEVADESÁT let Besedy Měšťanské v Praze 1846-1936. Vl. n. 1936. 180 s. M hl. m. Prahy 7215.

PAMÁTNÍK Besedy Měšťanské na oslavu 50leté činnosti spolku 1845-6 – 1895-6. Sepsal F. V. Schwarz. Praha, vl. n. 1896. 237 s. M hl. m. Prahy 5910.

 

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

třiplussedm=