enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Kulturní dům Akord

Jiří Kroha

alias Závodní klub NHKG, Dům kultury NHKG
historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)24.2.1959 | otevření
Činnost kulturního domu zahájilo 24. února 1959 slavnostní představení Smetanovy opery Prodaná nevěsta.
(zobrazit)2015 | rekonstrukce

lidé

(zobrazit)Jiří Kroha |hlavní architekt

Studoval na ČVUT u profesora Kouly, Fanty a Balšánka. V letech 1920-25 byl ve službách zemského správního výboru v Praze. Architektuře se věnoval od roku 1922. Byl významným představitelem české avantgardy, východiskem jeho tvor­by byl kubismus a expresionismus. Jeho divadelní činnost vyvrcholila inscenací Dvořákovy Oresteie.

V roce 1925 byl jmenován profesorem architektury na brněnské technice.

Z realizovaných staveb: most přes Vlta­vu v Kralupech, Zemská průmyslovka v Mladé Boleslavi, obytné domy v Kutné Hoře a Mladé Boleslavi.

Více divadel

Ivan Ciporanov |architekt
Josef Vitvar |sochař

historie

V poválečný rozvoj Ostravy byl napájen dynamickým rozvojem těžkého průmyslu a těžby uhlí. Pro nově příchozí obyvatele se začalo s výstavbou sídliště Vzorné sídliště u Bělského lesa, přejmenované později na Stalingrad, které navrhl v roce 1947 autorský tým pod vedením Jiřího Štursy. Do roku 1953 zde bylo postaveno 3 400 bytů.  Ve středu sídliště bylo plánováno náměstí s nutnými službami, tedy poštou, poliklinikou, obchodním domem a domem kultury.  Výsledná podoba návrhu domu kultury byla vypracována Jiřím Krohou v letech 1953 a 1954. Výzdoba budovy byla spíše střídmá. Slavnostní položení základního kamene nové stavby se odehrálo 30. dubna  1956. Stavbu provedl Stavoprojekt Ostava. Činnost kulturního domu zahájilo 24. února 1959 slavnostní představení Smetanovy opery Prodaná nevěsta.

 

 Jedná se o samostatně stojící budovu, která tvoří pohledovou dominantu náměstí Slovenského národního povstání. Přízemí nízké vstupní fasády je akcentováno tmavou barvou, kterou tvoří pásová rustika. Horizontální oddělení prvního a druhého patra tvoří pás vlysů z terakotových desek, jímž na středním risalitu odpovídají výseče v zábradlí. Přízemí tvoří jakýsi sokl pro vysoký pilířový řád středního risalitu, ve kterém je umístěn i hlavní vchod přístupný po krátkém schodišti a ohraničný balkónem v prvním patře, jehož rohy jsou osazeny sochami Dělníka a Dělnice od Josefa Vitvara. Fasáda je zakončena římsou, za níž ustupuje ještě jedno patro. Polyfunkční sál se nachází v zadním traktu budovy. Jeho vnější architektonické členění prozrazuje vnitřní funkce, kdy užší část sálu převyšuje hmota jeviště s provazištěm. K ní jsou přistaveny další obslužné hmoty jednotlivých prostorů zázemí. Nachází se v ní také hudební, konferenční, cvičební sály.

 

Budova sloužila Závodnímu klubu Nové huti Klementa Gottwalda, následně byl přejmenován na Dům kultury NHKG (Nové huti Klementa Gottwalda), pod kterou budova administrativně spadala až do roku 1990. Jejím zaměřením byla kulturně osvětová činnost, zahrnovala tedy různé zájmové umělecké kroužky, knihovnu,  restauraci a hotel. V suterénu se také nacházela loutková scéna. Vedle toho je  v budově k dispozici i přednáškový sál.

 

V roce 1993 se o správu kulturního domu starala společnost s ručením omezeným, přeměněná  roku 2005 na Dům kultury Akord Ostrava-Zábřeh s. r. o. s jediným společníkem  městem Ostravou. Velkou rekonstrukcí a modernizací prošel objekt mezi lety 2013 až 2015 za celkové náklady 128 milionu korun.

 

Do foyeru sálu se vstupuje z vestibulu. Následně vedou dva vchody na každé straně zadní stěny sálu do zadní části podloubí nesené pilíři. To lemuje celou délku obou stran sálu a jsou do ní zasazeny další dvoukřídlé dveře. Sál pro 500 osob leží na obdélném půdorysu se zvýšeným pódiem a rovnou podlahou. V jeho zadní části se nachází mělký balkón se 72 sedadly, který je přístupný z předsálí. Ve středu stropu byl zavěšen mohutný lustr. Ten byl při poslední rekonstrukci nahrazen nepravidelně distribuovanou sítí menších svítidel. Podobně byly odstraněny panely s geometrickými motivy, které zdobily sál v úrovni prvního patra. Byly nahrazeny dřevěným obkladem, což se opakuje i na pilířích a zadní stěně balkónu, v níž se také nachází otvory zvukové a světelné kabiny.  Pro divadelní inscenace se zařizuje pro vysunovací elevace, kterou je možné schovat pod balkonem. Jeviště je vybaveno tahy a vedou na něj z obou stran schody. Sál je využíván jak pro divadlo, tak pro konference, plesy a další společenské a kulturní akce.

 

 

 

 

Prameny a literatura:

 

STRAKOŠ, Martin. Kulturní domy na Ostravsku v kontextu architektury a umění 20. století: základní kameny společnosti. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2012. 159 s. ISBN 978-80-85034-68-4. Str. 94 – 103.

 

ŠVÁCHA, Rostislav et al. Jiří Kroha. Brno: Dům umění města Brna, 1998. [25] s. ISBN 80-7009-108-8.

 

KROHA, Jiří et al. Jiří Kroha (1893-1974): architect, artist, designer, theoretician a 20th century metamorphosis: [Brno City Museum, Špilberk, Brno 12 June - 19 August 2007, Muzeum architektury, Wrocław, 7 September - 31 October 2007. Brno: Published by the Brno City Museum in collaboration with the ERA Publishing, 2007. 485 s. ISBN 978-80-86549-21-7.

 

 

Tágy: Dům kultury, Socialistický realismus

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

osmmínusčtyři=