enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Zámecké divadlo Holešov

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1733 | otevření
Divadlo zřídil Federico Zanova z Benátek pro hraběte Františka Antonína Rottala roku 1733 na zámku v Holešově.
(zobrazit)19. století | uzavření

(zobrazit)1946 | otevření

lidé

historie

Renesanční podoba Holešovského zámku vyrostla na místě předchozí tvrze na počátku 16. století. Jeho současnou podobu určila přestavba částečně v padesátých letech 17. století podle návrhu Filiberta Luchese na popud hraběte Jana Rottala, která však byla plně dokončena po dlouhé přestávce po roce 1717.

 

Jedná se o třípodlažní budovu s mansardovou střechou na obdélníkovém půdoryse s šestibokými věžemi v rozích. Směrem k městskému centru na západní frontě je obrácen pískovcový portál sevřený dvojicí sloupů, které nesou balkón. Vstupuje se jím do vnitřního nádvoří s kašnou v svém středu, které je obklopeno arkádovým podloubím.

 

Čtyřtraktová stavba o dvou poschodích zahrnovala i ranně barokní slavnostní sál v prvním patře severní fronty budovy, který byl při další přestavbě za Františka Antonína Rottala (1717 – 1762) na počátku třetího desetiletí 18. století adaptován na divadlo. První zmínka o uskutečněné divadelní produkci pochází z roku 1733, kdy byly uvedeny opery Partenope a Artaserse.

 

Patrový sál o výšce 10,5 metrů měl rozměry 28,7 na 12,9 metrů. Plochy mezi segmentově uzavřenými sedmi osami oken s hlubokými špaletami ve dvou patrech byly členěny průběžnými vysokými pilastry. V jejich mělkých nikách jsou vyvedeny kariatidy a dosedají na ně ramena válené klenby s lunetami.

 

Díky estetickým preferencím hraběte a jeho ženy se zde provozovala náročná italská opera. Ta vyžadovala i náročné technické vybavení, které patrně dovolovalo provádět otevřené scénické proměny.  O jeho rozsahu svědčí dochované pozůstalostní inventáře z roku 1752. V hledišti bylo 60 sedadel. Sál byl osvětlován ústředním lustrem a bočními olejovými svítilnami. Dekorační fundus zahrnoval 13 proměn.

 

Opery se zde hrály dvakrát do roka pro místní panstvo a okruh úředníků na narozeniny hraběte a jeho manželky. Částečně v představeních vystupovali i členové rodu. Bylo zde uvedeno několik děl Pietra Metastasia. Na některých dekoracích se výtvarně podílel Federico Zenoia.

 

Po roce 1740 zmínky o divadelním a hudebním využití sálu mizí. Sál byl následně využíván jako zimní zahrada.

 

V polovině 19. století byl sál využíván opět k operním a hudebním představením díky Rudolfovi Eugenovi Vrbnovi (majitelem 1846 – 1883), který byl od roku 1870 také generálním intendantem Hoftheatru ve Vídni. Sál tak využívaly vídeňský operní či činoherní soubor. V roce 1946 pronajala tehdejší majitelka Barbora Vrbnová sál ochotnickému souboru Divadlo 6. Května, které se právě ustavilo z několika ochotnických souborů. Svou činnost zahájili představením Rukopis času od Zd. Němečka.

 

Ochotníci si zde nechali zřídit brigádnickou prací jednoduché jeviště o šířce 8 metrů se zvýrazněným portálem, nad nímž byl vyveden nápis „Nám i budoucím“. Do hlediště byla vsazena dřevěná sedadla. Původní kamenná podlaha byla vyměněna za parkety. Práce byly dokončeny o rok později. V roce 1948 byl zámek znárodněn a předán do správy Družstva kulturního domu v Holešově a poté v roce 1951 Spojenému závodnímu klubu ROH. Mezitím byla činnost ochotnického divadla v roce 1950 z politických důvodů pozastavena a následně organizačně podřízena ROH.

 

Budovu využívaly i další instituce jako Městské museum, knihovna, Okresní archiv apod. V druhé půlce 20. století se zde vedle divadla konaly i další společenské události. Po vrácení zámku soukromníkovi přešel v roce 2005 do vlastnictví města. Sál je nadále využíván pro kulturní účely včetně divadelních produkcí a spravován Městským kulturním střediskem.

 

 

 

Prameny a literatura:

 

PALEČKOVÁ, Věra.  Hudba na holešovském zámku (Příspěvek k dějinám hudebního baroka na českých zámcích). Časopis Moravského muzea v Brně. 2/1949. str. 232–243.

 

SEHNAL, Jiří. Počátky opery na Moravě (Současný stav vědomostí), in: O divadle na Moravě, AUPO fac. philos., Suppl. 21, Praha 1974, str. 55–77 (dále jen Sehnal 1974).

 

Památky Holešova. Holešov: Městský národní výbor, [1990]. 48 s.

 

JURÁŠKOVÁ, Kateřina. Opera na holešovském zámku v době Františka Antonína Rottala [online]. Brno, 2011 [cit. 2019-06-12]. Dostupné z: <https://is.muni.cz/th/pw6kk/>. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jana Spáčilová.

 

PÖMERL, Jan. Zámecká divadla v Čechách a na Moravě. Divadelní revue 3, 1992, č. 4. s. 6

 

URBÁŠKOVÁ, Pavla Klára. Zámek v Holešově a jeho využití [online]. Brno, 2013 [cit. 2019-05-08]. Dostupné z: <https://theses.cz/id/0i81go/>. Diplomová práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta. Vedoucí práce doc. Ing. Ivan Hálek, CSc..

 

130 let ochotnického divadla v Holešově a 50 let Divadla 6. května: jubilejní studie. Holešov: Městské kulturní středisko, 1996. 35 s. ISBN 80-900684-0-5.

 

BARTUŠEK, Antonín: Zámecká a školní divadla v českých zemích. Výzkumný úkol Scénografického ústavu č. 13-63, Praha 1963; Společnost přátel Českého Krumlova 2010, ed. Jiří Bláha, s. 192-194.

 

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

pětplustři=