enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Kulturní Dům Karlov

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1987 | Stavba 1987 - 1992

(zobrazit)2. 9.1993 | otevření

historie

Vrch Karlov blízko historického náměstí v centru Benešova byl počátkem 70. let vybrán do územní ho plánu města jako budoucí staveniště víceúčelového kulturního domu.  Přípravu projektu měl v kompetenci úřad Krajského investorského útvaru Praha.  Prvotní záměr obsahoval vytvoření jednotného kulturního komplexu, které by zahrnovalo společenský sál se  700 místy, kinosál s 500 místy, množství kluboven, knihovnu s čítárnou a hotelem s kapacitou 120 lůžek. To v souladu s dalšími obslužnými prostory jako parkování a prostory úřadoven městského národního výboru a lidové školy umění. To vše v přiléhavě monumentálním vyjádření částečně v místech jižní strany Masarykova náměstí a dále na vrch Karlov.   To by také zahrnovalo vybourání části historických budov. Tato rozsáhlá koncepce byla posléze redukována na rekonstrukci historických budova úřadu a školy na jižní straně náměstí s vyloučením stavby hotelu.

 

Do projektu byl přizván Socialistický svaz mládeže. Projekt byl modifikován tak, aby byla rekonstruována stávající fronta historických domu na Masarykově náměstí s průchody do zadní části, kde měl být postaven kulturní dům s velkým víceúčelovým sálem s rovnou podlahou pro 600 diváků hlavně pro okresní konference strany a dalším sálem pro 316 diváků a dalšími obslužnými prostory včetně kluboven.  Stavba byla zahájena v roce 1987 podle projektu architektů Luďka Štefka a Aleše Langa.  Práce provádělo místní družstvo Stavba. Byly dokončeny v roce 1992. Nový kulturní dům byl otevřen 2. září 1993 prodejní výstavou Region Benešov.

 

Kulturní dům Karlov se nachází východně od historického Masarykova náměstí na návrší.  Je to volně stojící budova, která je složena z hmoty hlavního sálu, k ní přilehlé vstupní části a přilehlých vedlejších přístaveb.  Třípodlažní vstupní části dominují tři skleněné pásy zasazené do hladké fasády, které jsou dalšími užšími pásy členěné do čtvercových polí. Před vchodem je prosklená markýza, kterou podpírají úzké kovové pilíře.  Ve středním pásu je do prvního patra vložena nad markýzu obdoba arkýře přes dvě patra, formovaná stejně jako pásy. Rámy prosklených ploch jsou vyrobené z oceli s hliníkovým povrchem. Levá boční fasáda domu se odkrývá pohledu zdola z kopce. V ní je výrazným prvkem prosklená plocha přes tři podlaží ve vstupní části. Za ní ustupuje dvoupodlažní přilehlá hmota s restaurací a nad ní další patro. S horizontálním charakterem linií sílové částí pak kontrastuje prosklený komunikační přístavek, který fasádu na jihu uzavírá.  Hladké ploše levé fasády dominují sdružená okna do sálu v obou patrech a menší okna různých provozních místností.  

 

Z hlavního vchodu se vstupuje do vestibulu, kde se nachází po levé straně schodiště do prvního patra. V něm se nachází foyer, jehož okna se otevírají do vstupní fasády přes dvě patra. Dále vlevo jsou prostory foyeru s občerstvením a barem.  Hlavní sál domu zabírá dvě podlaží v prvním patře a obepínají jej ze tří stran balkóny. Pod nimi je kolem sálu ochoz, který delimitují v přízemí polozavřené lože. Průchody mezi mini jsou nástupní prostorami vchodů. Poprseň balkonu je potažena červenou látkou stejně jako stěna jevištního portálu. Nosné pilíře sálu prostupují dvě patra a vymezují hranu parketu spolu s lóžemi a poprsí balkónu.  Přísálí jsou v obou patrech vybavena stoly, jsou u stěn rozčleněna zděnými přepážkami s dřeveným obložením do sekcí, které jsou osvětlována okny. Jejich strop v přízemí je poskládán ze stejných obkladových prvků jako celý strop sálu. Strop je artikulován soustředěnými čtvercovými plochami, které jsou tvořeny menšími čtvercovými obklady z bílé a černé barvy.  Jeviště je vybaveno úzkou předscénou, na kterou vedou po stranách ze sálu schody. Portál není nijak zvýrazněn.

 

V roce 2011 byly rekonstruovány interiéry a v roce 2013 byla rekonstruována fasáda.  Sál je využíván pro širokou škálu určení od společenských akcí, koncertů, plesů, přednášek, prezentací a čas od času i pro divadlo.

 

 

 

Prameny a literatura:

 

ŠTEFEK, Luděk. Kulturní zařízení a klub mládeže v Benešově. Architektura ČSR. Revue Svazu českých architektů. Praha: Klub Architektů, 1945-1989. ISSN 0300-5305. Roč. XLVI. 1987/6. Str. 530 -531.

 

 

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

osmmínusjedna=