Na nároží Pražské třídy a Pekárenské ulice  do roku 2003 stála starší zástavba bývalých vojenských pekáren a zásobáren z druhé poloviny 18. století.  Za nimi pak ve dvacátých letech 20. století v Pekárenské ulici byly postaveny železobetonové skeletové budovy pro intendanční sklady vojska. V nich se 4. listopadu 1994 otevřelo Divadlo pod Čepicí. Tyto sklady byly zahrnuty jako součást do novostavby obchodně společenského centra IGY, které zde vyrostlo mezi lety 2003 až 2004 podle projektu Martina Krupauera a Jiřího Stříteckého.  Jednalo se o čtyřpodlažní budovu s proskleným přízemím s obchodními prostory a podloubím obráceným do Pražské třídy nesené pilíři. Před fasádu  horních hladkých pater v okrové barvě byla předsazena železná konstrukce členěná do značného množství polí. Nesla různě velké reklamní plochy.  Vedle značného rozsahu prodejních ploch, byl do budovy následně situován i sál Kulturního epicentra Basilika. Jednalo se o tak vcelku ojedinělé spojení komerčních prostor a obecně prospěšné společnosti v kulturní sféře s podporou veřejné správy.

Variabilní divadelní sál zde byl ve třetím patře vybudován mezi lety 2004 a 2005 za celkovou částku 26,5 milionu korun. Náklady byly pokryty částečně dotací 15 milionů od státu, 5 od města, 2,5 milionu od Jihočeského kraje a zbytek provozovatelé ze sponzorských darů.  Jeho podobu vypracoval zkušený divadelní architekt Miroslav Melena. Navrhl jej s maximální variabilitou v mnoha svých parametrech.  Jednak systém posuvné elevace umožnil klasické utváření prostoru s elevací nebo s rovnou podlahou pro kongresové uspořádání.  Na stropních konstrukcích byly zavěšeny sametové šály, které v případě potřeby dále mohly pomoci upravit prostor na black box. Posuvná lávka po celé délce sálu umožňovala variabilní zavěšení světelné techniky.  Podobně i jeviště je v základním nastavení pouze prostor s dřevěnou podlahou, který může být v případně upraven pomocí praktikáblů na vyvýšené pódium.  Na balkoně vzadu byla umístěna zvuková a světelná kabina.  Kapacita hlavního sálu dosahovala 700 diváků. Při divadelním uspořádání s elevací nabízel prostor 280 míst. Byl také vybaven nejmodernější technikou. Divadlo bylo otevřeno v listopadu roku 2005.

Divadlo spravovala obecně prospěšná společnost forma Bazilika a bylo využíváno jako stagiona. Vedle toho se zde pořádaly koncerty klasické hudby, kongresy a symposia. Provoz zde byl ukončen 28. února 2011. Prostory dnes slouží pro konání plesů a dalších společenských akcí.

Prameny a literatura:

ZDEŇKOVÁ, Marie a VOMÁČKA, Josef. Miroslav Melena: scénograf a architekt = scenographer and architect. 1. vyd. V Praze: Institut umění - Divadelní ústav, 2011. 239 s. ISBN 978-80-7008-255-3.Str. 177–178.

BINDER, Milan a SCHINKO, Jan. České Budějovice zmizelé, aneb, 100 porovnání zmizelých objektů se současným stavem. 1. vyd. České Budějovice: Milan Binder, 2007. 113 s. ISBN 978-80-903636-3-2. Str. 95.

Autor: Jan Purkert