enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Scéna loutkového divadla

František Krásný

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)20.12.1931 | otevření
Budovu humpolecké sokolovny navrhl architekt František Krásný. Provedení stavby pak bylo zadáno místní firmě Jindřich Kasal a Josef Dubín.

lidé

historie

Loutkové divadlo se v Humpolci hrálo od roku 1906 v rodinném divadélku a později v hostinci Na Kocourku a později ve dvacátých letech v tělocvičně chlapecké školy. Ve 30. letech našlo své působiště v sále sokolovny, kde je se hraje dodnes. Základní kámen k její stavbě byl položen v létě roku 1929 podle projektu ve stylu národního dekorativismu, který navrhl architekt František Krásný. Provedení stavby pak bylo zadáno místní firmě Jindřich Kasal a Josef Dubín. Stavební práce byly dokončeny v roce 1931.

 

Je to volně stojící budova na kamenné podezdívce zasazená do mírně svažitého terénu. Obíhá ji jednoduchá mezipatrová římsa, na jejíž linii navazují základny půlkruhových oblouků vysokých oken do sálu. Je vyvedena v tmavě okrové barvě stejně jako parapety oken. Jedním z hlavních výrazových prostředků je zde kontrast půlkruhových oblouků oken, verandy a vikýřů s trojúhelníkovým štítem, stanovou střechou a boky polovalbových střech a bokorysným tvarem střešní lucerny.  Hlavní hmota patrového sálu s polovalbovou střechou je na svých okrajích opatřena rozšiřujícími přístavbami.  

 

Na její severní straně je to přidaná hmota s další valbovou střechou, která protíná napříč střechu hlavní. Boční hmota hlavní střechy vytváří na severní straně štít, pod nímž jsou v zákrytu tři vysoká okna s půlkruhovými oblouky. Na protilehlé jižní straně je hlavní vstupní část opatřena stanovou střechou, která také částečně zasahuje do půdorysu střechy hlavní. Hlavní vchod je chráněn verandou s masivními pilíři spojenými půlkruhovými oblouky.

 

Hlavní tělocvičný sál je osvětlován vysokými okny s kruhovými záklenky, které se otevírají jak na bocích, tak na severní fasádě. Dnes je přízemí zdůrazněno světle okrovou barvou, které je nasazeno na mírně vystupující zděný podklad z mírně svažujícího se terénu.  Vedlejší méně stylizovaná fasáda je členěna řadami oken obslužných místností.

 

V roce 1931 byla při Sokolu založena loutková scéna, která se uvedla 20. prosince 1931 hrou O zakleté labuti. Následující rok si zřídila stálé jeviště v malém sále sokolovny, kde působí dodnes. Malý sál má jednoduchou dispozici s řadami lavic a vyvýšeným jevištěm, které je zasazeno do stěny potažené tmavě červeným závěsem. Z něho se rýsuje ve světlejším odstínu jevištní portál.

 

V roce 1948 bylo jeviště rekonstruováno a zmodernizováno. V průběhu prací byly vodící lávky rozčleněny do 3 prostorů, byl vybudován nový kruhový horizont a upraven portál. V této dispozici je jevištní zákulisí zachováno dodnes. Hlediště bylo upraveno v roce 1964. V roce 1980 proběhla celková rekonstrukce sokolovny. Sál by ještě upraven mezi lety 1999 až 2000, během čehož byly přidány plyšové závěsy a portálová světla. V roce 2010 byla přistavěna odhlučněná stěna a upraveny vstupní dveře. 

 

 

 

Prameny a literatura:

 

Humpolec v zrcadle času. II., Spolky a spolkový vývoj. 1. vyd. Humpolec: Město Humpolec, 2012. 206 s. ISBN 978-80-260-1644-1.

 

Humpolec v zrcadle času. I., Spolky a spolkový vývoj. 1. vyd. Humpolec: Město Humpolec, 2011. 179 s. ISBN 978-80-260-0219-2.

 

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

devětplusšest=