enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

Zámecké divadlo v Náchodě

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)1797 | otevření

historie

Zámek v Náchodě leží při cestě z Prahy do Kladska v jednom z mála míst, kdy severní hranice Čech je dobře prostupná jak pro vojenské kolony, tak pro obchodníky. Náchodský zámek měnil postupně své vzezření přestavbami z gotického hradu nejprve do renesanční a později do barokní podoby. Při přestavbě mezi lety 1650 až 1659 bylo u hlavní zámecké budovy vybudováno na popud Piccolominiů nové křídlo.  Panství spolu se zámkem koupil v roce 1792 Petr Biron, vévoda Kuronský. On a jeho manželka patřili mezi nejbohatší šlechtu své doby a příznivce divadla a byli ovlivněni osvícenstvím. V jeho suitě se vyskytovala skupina herců, zpěváků a hudebníků.

 

Na jeho popud byly stavebně upraveny tři pokoje zmíněného Piccolominského křídla v místech nad průjezdem mezi druhým a třetím zámeckým dvorem.  Divadlo pak bylo otevřeno 28. října 1797 oslavnou kantátou věnovanou vévodovi a jeho rodině a následující den operou Don Giovanni od W. A. Mozarta. 

 

Díky zachovanému inventáři z roku 1800 je o divadle známo, že se jednalo o divadlo ložového typu na lichoběžníkovém půdoryse o rozměrech 15,9 na 13,80 na 8,8 a 8,7 metrů. V hledišti se v parteru nacházela vévodova lože a 13 lavic pro zhruba 80 diváků.  Osvětlení bylo zajišťováno dvaceti plechovými svítilnami, které se přišroubovávaly ke zdi, a dvanácti, které bylo možné postavit.  Do jevištního portálu byly zasazeny čtyři držáky pro lampy. Ve vybavení se nacházel stroj na výrobu deště. Dekorační fundus obsahoval sedm proměn a šest sufit. 

 

Soukromé divadlo sloužilo potřebám vévody v průběhu jeho pobytu na zámku. Po jeho smrti v roce 1800 nebylo využíváno a divadelní soubor byl rozpuštěn.  Koncem 20. let 19. století byl sál využíván při pobytů vévodovy dcery, avšak po její smrti v roce 1839 se již prostor nadále nevyužíval. Část vybavení byla rozprodána a zbytek garderoby věnován ochotníkům.  Později byl tento sál přestavěn na úřednické byty, přičemž byl snížen strop a tak se uvolnil půdní prostor.  V něm se zachovaly fragmenty původní nástěnné výmalby.

 

Druhý divadelní sál na zámku vznikl ve 40. letech 19. stol v prvním patře turionu na severozápadní straně čtvrtého nádvoří.  Hlediště má rovnou podlahu z prken. Jevištní portál tvoří úzký pilíř o velikosti zhruba 30 cm. K jevišti přiléhají dvě malé místnosti patrně pro herecké šatny dostupné po krátkých schůdkách.  V roce 1848 se v něm hrálo poprvé česky.  Hrálo se zde až do 80. let 19. stol. a poté sloužil jiným účelům. Zachoval se však bez původní výzdoby.  

 

 

Prameny a literatura:

 

BARTUŠEK, Antonín. Zámecká a školní divadla v českých zemích: materiály k vývoji divadelního prostoru a výrazových prostředků. 1. vyd. Editor Jiří Bláha. České Budějovice: Společnost přátel Českého Krumlova, 2010, 288 s. ISBN 978-80-904545-0-7. Str. 245 – 248.

 

WACHSMANNOVÁ, Viktorie. Náchod: státní zámek a památky v okolí. Vydání třetí, v STN druhé, částečně pozměněné. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1964. 42 stran.

 

Tágy: Zámecké divadlo, Empír, Habsburská monarchie

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

sedmplusčtyři=