enczsksiplhudeitsvhrespt
/ czHlavní menu
EN | CS

KC Semilasso

historie divadlaPřílohytechnické údajehistorické vybavení

významné události

(zobrazit)00. léta 20. století | Stavba

(zobrazit)22.12.2003 | otevření

Rekonstrukcí původního objektu Semilassa byl vytvořen univerzální prostor pro pořádání kulturních akcí, který obsahuje hlavní sál a přísálí s galerií.

Projekt: Miloš Klement, Tomáš Rusín, Petr Todorov, Ivan Wahla - Ateliér RAW, Ateliér Tišnovka.


lidé

Petr Todorov |architekt
(zobrazit)Tomáš Rusín |architekt

Absolvent FA VUT Brno a umělecké školy ve Vídni, pracoval ve Stavoprojektu Brno v ateliéru V. Rudiše, krátkodobě ve Vídni u prof. Wilhelma Holzbauera. Od roku 1990 vede spolu s Ivanem Wahlou společný atelier RAW. Jejich společná tvorba se zaměřuje především na veřejné interiéry, které se vyznačují střízlivou technicistní elegancí a světelnými efekty směřující k výrazovému minimalismu. Věnují se rovněž scénografií a návrhům výstav.

Více divadel

Miloš Klement |architekt

historie

Na místě dnešního Kulturního centra Semilasso stával již mezi lety 1780 a 1800 zájezdní hostinec. V první polovině 19. století zde stál Morgensternův hostinec, který také disponoval sálem, kde se konaly společenské akce pro obyvatele Králova Pole. K ní přiléhala zahrada s tanečním parketem. Kolem roku 1900 byl spolu s hostincem vybudován nový sál. Od roku 1904 si jej pronajímal dělnický spolek, podle něhož se také začal nazývat Dělnický dům. V roce 1927 zde proběhla rekonstrukce pod dozorem Josefa Strnada. V druhé polovině 20. století sloužila stavba jako středisko kultury pro Královopolské strojírny. Později byla svěřena do správy Obvodního kulturního a vzdělávacího střediska Brno a následně Královopolského centra kultury a vzdělávání. V druhé polovině 80. let byla rekonstruována takovým způsobem, že se z původní stavby zachovala prakticky pouze uliční obvodová zeď. Do zahrady byly vloženy prodejní stánky.

 

Místní zastupitelstvo rozhodlo o rekonstrukci budovy v roce 2001 kvůli jejímu tehdejšímu havarijnímu stavu. Práce byly zahájeny v roce 2002 podle plánů architektů Tomáše Rusína a Ivana Wahly. Budova byla slavnostně znovuotevřena 22. prosince 2003.

 

Historická novorenesanční fasáda do Palackého třídy je rytmizována vysokými okny s půlkruhovými záklenky a klenáky zasazenými do průběžné bosáže. Tři z nich nejblíže k nárožní restauraci byly zazděny. Na opačné straně se rozprostírá vstupní část s barem, do které byl umístěn prosklený hlavní vchod. Na hmotu historické novorenesanční fasády přiléhá ze dvou stran třípodlažní přístavba. V nároží je k oběma přistavěna věž z prosklených obdélníkových polí. Za ní se rozprostírá ustupující hladká fasáda boční přístavby, v jejímž přízemí se nachází vstup do restaurace.  Ta je přístupná ve dvou patrech této části budovy. Ostatní prostory nové části budovy obsahují nezbytné technické a sociální zázemí. Zahrnuje také přísálí, které může být v případě potřeby otevřeno do sálu a z druhé strany do zahrady.  Sálu dominuje světle dřevěný obklad na přízemních bočních stěnách, poprsni předscény a vchodů do sálu.  Jeho strop člení zaoblené akustické podhledy. Obíhá jej ze tří stran balkón, který člení úzké sloupy. Víceúčelovému využití odpovídá rovná podlaha. Jevištní portál je jednoduchý, pouze jeho vnitřní strany jsou obložené dřevem, na úzkou předscénu vedou z obou stran schody.

 

Sál je využíván pro širokou škálu kulturních a společenských akcí od koncertů přes konference, plesy až po divadelní produkce. Jeho kapacita je kolem 530 diváků. Původní budova hostince stávající napravo od sálu byla stržena v roce 2006.

 

 

 

Prameny a literatura:

 

SOLT, Judit et al. Rusín & Wahla: architekti = architects. Brno: Obecní dům, ©2008. 151 s. ISBN 978-80-254-3794-0.

 

 

Autor: Jan Purkert

Dodatečné informace

Žádné informace nebyly zatím vloženy

přidej data

Jméno: jméno bude publikováno

Váš email nebude publikován

Data: prosím, vložte data o tomto divadle, minimálně 10 znaků

sedmplusdva=